Libišany

Historie

Severovýchodně od vesnice, na místě zvaném Na Bahnech, se nacházelo neolitické sídliště. Mohlo se jednat osadu v blatné poloze nebo o skutečnou osadu umístěnou na kůlech (údajně byly patrné tři skupiny pilotů zaražených do rašeliny), ale celá lokalita byla bez výzkumu zničena těžbou rašeliny. Podle zlomků keramiky a kamenných nástrojů snad sídliště patřilo kultuře s nálevkovitými poháry.. V pískovně prozkoumal učitel F. Půlpán několik sídlištních objektů včetně polozemnic z období platěnické kultury., kdy ji od Václava ze Zahrádky získal Vilém z Pernštejna. Takto se Libišany staly trvalou součástí pardubického, od roku 1560 komorního panství. V roce 1588 měla vesnice 25 obyvatel, v roce 1843 v ní stálo 61, v nichž žilo 412 obyvatel.

Pamětihodnosti

Z tvrze uprostřed vsi zůstal jen malý pahorek a zbytky valů a příkopů jako nevýrazné terénní vlny. Na pahorku stojí dodnes malá zvonička, vystavěná v roce 1834 na v tom období poměrně unikátním kruhovém půdoryse.

Osobnosti

Ve Libišanech se narodili:

• František Němec (1898–1963), československý politik a exilový ministr
• Jan Stanislav Skrejšovský (1831–1883), staročeský politik a redaktor
• František Skrejšovský (1837–1902), právník a podnikatel, bratr Jana