Horní Ředice

Historie

Správní území obce je osídleno od pravěku, což dokládají archeologické nálezy broušených kamenných nástrojů, používaných pravěkými lidmi v mladší či pozdní době kamenné, na blízkém kopci Hořánek (265 metrů). V oblasti Hořánku byly nalezeny i další objekty (pohřebiště z mladší a pozdní doby bronzové), nejmladší z nich pocházejí ještě z 13. století.

Založení středověkých Ředic souvisí s kolonizací rozsáhlého lesního komplexu, rozkládajícího se na jihovýchod od Hradce Králové až k Vysokému Mýtu. Dodnes jsou jeho pozůstatky v severovýchodní části okresu Pardubice výrazným zalesněným územím. Ředice dostaly tehdy název Hermansdorf. Již v polovině 14. století se objevuje také český název Ředice, původní název se poté zcela vytratil. První písemná zmínka o existenci vesnice (tehdy uváděné pod jménem Hermansdorf) pochází z roku 1336.

V průběhu 18. století se poprvé objevuje dělení Ředic na Horní a Dolní (pravděpodobně užíváno mnohem déle v běžné komunikaci vzhledem k protáhlému tvaru obce, mající v podstatě tvar jednořadé ulice o délce skoro čtyř kilometrů). Toto oficiální rozdělení nalézáme v tzv. Tereziánském katastru z roku 1757. V polovině 19. století, kdy po zrušení poddanství zanikala stará panství a jejich vrchnostenská správa, se někdejší ves Ředice rozdělila na Dolní Ředice a Horní Ředice.

Pamětihodnosti

Dominantou obce je kostel svatého Václava z roku 1857, u kterého je zachována starobylá dřevěná zvonice z roku 1729. Kostel je filiálním kostelem sousední římskokatolické farnosti v (sousedním) městě Holice.