Chvaletice (Okres Pardubice)

Historie

Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto existují archeologické doklady o jeho osídlení. Již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před naším letopočtem). Popelnice z období lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech nad Labem, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.

V 10. století byl kraj osídlen východními [[Char

Vesnice a tvrz jsou písemně doloženy poprvé roku 1393 slovy dědic z Chvaletic, řečený z Býchor (latinsky heres de Chwaleticz, dictus de Bichor) a roku 1408 držel zdejší tvrz Misliborus de Chwaleticz. Zajímavá zmínka o kraji v kronice Václava Hájka z Libočan uvádí, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem „s více čeledí vypravili, aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali“. Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů lze sice úspěšně pochybovat, ale podstatné vědomosti o těžbě a využití zdejší rudy věřit lze, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.

Původně se v prostoru dnešních Chvaletic nacházely dvě vsi, a to Chvaletice a Telčice. V padesátých letech dvacátého století byl východně od města otevřen velký povrchový lom na pyrit, kterému padla za oběť severní část původních Chvaletic. Postiženému obyvatelstvu byly vystavěny nové domy v okolních obcích, zejména v Telčicích. Torzo původních Chvaletic bylo sloučeno s Telčicemi a na nové sídlo přenesen název Chvaletice. Zbylá zástavba původních Chvaletic byla přejmenována na Hornickou Čtvrť a Telčice jako jméno obce zaniklo (zůstalo pouze jako označení katastrálního území). Po delší době byla ulice procházející původními starými Telčicemi pojmenována V Telčicích, aby staré jméno obce nezmizelo zcela.

Obci Chvaletice byl od 1. ledna 1981 přiznán statut a správu města od té doby zajišťoval městský národní výbor.

Ve Chvaleticích se nachází mateřská škola, devítiletá základní škola a střední odborné učiliště zemědělské. Dále městský úřad, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, sportovní hala i několik venkovních sportovišť.

Pamětihodnosti

Evangelický kostel (1882), architekt Matěj Blecha
Budova bývalé školy v Hornické čtvrti, funkcionalistický projekt arch. Karel Řepa (1930)
Terénní pozůstatky po středověké tvrzi ze 14. století zanikly v roce 2008 při výstavbě silničního obchvatu.