Krouna

Historie

Nejstarší dějiny osídlení oblasti lze částečně dokumentovat z archeologických nálezů. Ty dosvědčují, že Krouna byla osídlena již ve 13. století. V letech 2003 až 2005 nalezl Petr Sedlák z Krouny systematickým terénním průzkumem a povrchovým sběrem velké množství úlomků (659 keramických střepů) svědčících o osídlení, hospodářském životě a domácí činnosti. Nálezy byly prováděny zvl. v okolí kopce Humperák (lokality Za Humny, K Humperkám) a v oblasti mezi katolickým hřbitovem a fotbalovým hřištěm. Nálezy pocházely z období od 13. století do novověku, 88 % střepů nebylo zdobených, 12 % střepů bylo zdobených. Archeologické nálezy z obce Krouna jsou uloženy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, z období vlády krále Karla IV. Latinsky psaná listina pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic papeži Klementu VI. z 3. prosince 1349 týkajícího se litomyšlského biskupství, resp. litomyšlské diecéze (založeno v dubnu 1344) obsahuje seznam obcí, které jsou k biskupství přiřazeny jako osady farské (kostelní). Je zde uvedeno Grunaw inferior a Grunaw superior („inferior“ znamená v latině dolní, spodní, „superior“ znamená v latině horní, vrchní). Grunaw inferior je dnešní Otradov, Grunaw superior je dnešní Krouna (její horní i dolní část). Úplné znění listiny s první zmínkou o obci (která patřila k mýtskému církevnímu děkanátu) je obsaženo v edici Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae uložené v Moravském zemském archivu v Brně. Stejný obsah má i listina ze 4. listopadu 1350, ve které je název vsi zapsán jako Grenna.

Další písemný doklad pochází z roku 1392, kdy Smil Flaška z Pardubic prodal rychmburské panství Otovi Berkovi a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad. V postupní listině z 8. června 1392 jsou vyjmenovány všechny osady panství, mezi nimi i Krouna (zde uvedena jako Kruna), která poddanským právem patřila pod rychmburské panství jako ves s rychtou. V dokumentu je uvedena i ves Otradov (zde jako Odradow; v listině z roku 1349 ještě latinsky jako Grunaw inferior). Tento dokument zakládá informaci, že Krouna nejdéle od roku 1392 patřila pod rychmburské panství; tato příslušnost trvala až do roku 1850.

Po změně řady vlastníků byl Rychmburk od poloviny 16. století do roku 1706 ve vlastnictví Berků z Dubé, potom rodu Kinských. Roku 1823 prodává Filip Kinský panství Thurn-Taxisům. Štěpán Vilém Kinský byl roku 1731 objednatelem první mapy území. Vznikla tak i unikátní dochovaná mapa Krouny z let 1731–1732, jejímž autorem je Ing. František Xaver Preitsch, v letech 1737–1765 zemský měřič. V 18. století vzniká mapa pozemků krounského vrchnostenského dvora Ing. Emanuela Kleinwächtera z roku 1800.

Na mapě z roku 1731 je v severní části obce, na předělu katastrů Krouny a Otradova, zakreslen objekt s názvem „Nový vrchnostenský dvůr“ (Neue Mayerhoff, jinde psáno Maierhoff nebo v pozdějších mapách jen zkratkou MH), nepřesně někdy označován jako „panský dvůr“; dodnes se tato část dolní Krouny nazývá Dvůr. Obecně se jedná o hospodářsko-sídelní jednotku v podobě usedlosti většího rozsahu tvořené komplexem stavebních objektů sloužících na jedné straně k obývání a na druhé k zemědělskému hospodaření.

Ottův slovník naučný charakterizuje Krounu jako městys. Stejný zdroj charakterizuje městys jako "obec stojící uprostřed mezi vsí a městem a mající právo odbývati výroční trhy".

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Michaela archanděla (farní katolický kostel) je poprvé připomínán roku 1350 jako dřevěný kostel krytý šindelem. Zajímavostí je, že kostel byl orientován k jihu. Dřevěný kostel byl roku 1768 stržen a v letech 1770–1773 byl k původní věži přistavěn nový kostel barokní. Náklady činily 8707 zlatých, stavbu z velké části financoval Filip Josef hrabě Kinský z Vchynic a Tetova. Roku 1774 světil nový kostel Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova, děkan skutečský a dřívější farář krounský. Kostelní věž byla v roce 1844 snížena ze statických důvodů. Většina zvonů byla během první a druhé války rekvírována, zůstal pouze zvon sv. Prokop z roku 1529, jehož autorem je zvonař Jiří Konvář. Na hlavním oltáři je obraz svatého Michaela archanděla od Jana Umlaufa z Kyšperka z roku 1876. Dále se v kostele nachází renesanční křtitelnice ze 16. století. Jednomanuálové varhany s pedálem byly předány 15. května 1801, vytvořil je varhanář Matěj Karel Horák z Kutné Hory Roku 2014 nástroj restauroval varhanář Dalibor Michek. Kostel svatého Michaela archanděla je kulturní památkou od 3. května 1958; jako kulturní památka je také evidována márnice a ohradní zeď s branami. V letech 1975 až 1977 prošel kostel rekonstrukcí.
• Evangelický kostel sboru ČCE. Novorománský kostel podle projektu Františka Schmoranze. Základní kámen byl položen 27. 7. 1874. Prosté vybavení – stůl Páně a kazatelna – jsou dílem mistra Josefa Podstaty z Třebechovic. V kostele jsou dvoumanuálové koncertní varhany od Josefa Predigera z Albrechtsdorfu. Kostel je kulturní památkou od 3. května 1958. V letech 1984–1987 proběhla generální oprava kostela. Ve věži kostela se nachází zvon odlitý v roce 1928 Oktávem Winterem z Broumova a zvon odlitý v roce 2010 zvonařstvím Dytrychových v Brodku u Přerova. Stavba je zapsanou kulturní památkou.
• Zemědělská usedlost čp. 61. Ukázka venkovské usedlosti s hodnotným řešením průčelí, štítu, ohradní zdi s vjezdem a brankou. Klasické umístění zemědělského domu z období, kdy při pozdně středověké kolonizaci byla založena ves Krouna, typu lánové vsi, kolem potočního mělkého úvalu.

Osobnosti

V Krouně se narodila nebo působila řada osobností; duchovní, učitelé, sportovci, spisovatelé, novináři, řemeslníci, odborníci v různých oblastech. O Krouně psali mnozí, kteří z obce vzešli nebo do ní jen přijížděli či Krounou procházeli. Svým dílem a svými výsledky zanechali trvalou stopu:

• Karel Andrle, evangelický farář
• Vlastimil Brouček, spisovatel a překladatel
• František Bukáček, Zdeněk Bukáček st., Zdeněk Bukáček ml., autoři krounských dřevěných soustružených hraček
• Jan Theodorich Doležal, odborný spisovatel
• Jan Nepomuk Felix Chuchelský z Nestajova, první katolický farář obnovené krounské fary
• Ferenc Kovács, reformovaný kazatel a první český reformovaný superintendent
• František Křižík, elektrotechnik a vynálezce
• Vladimír Kučera, evangelický farář a básník
• František Mimra, katolický farář
• Teréza Nováková, spisovatelka
• Václav Oliva, katolický kněz a církevní dějepisec
• Gustav Roger Opočenský, spisovatel, novinář a písňový textař
• Miloslav Pelíšek, profesor deskriptivní geometrie České vysoké školy technické, čestný občan Krouny
• Rudolf Svoboda, krounský učitel a autor učebnic
• František Šádek, reformovaný farář
• František Šíma, básník, novinář, autor vlastivědných článků a úvah
• Marta Šilarová, roz. Nekvindová, krounská rodačka zatčená gestapem a zabita v Koncentrační tábor Mauthausen kvůli přechovávání parašutistů ze skupiny Intransitive
• Jan Vtípil, varhaník, houslista a kněz-salesián
• Josef Janoušek, malíř, učitel