Štíty

Historie

Šilperk (dnes Štíty) vznikl pravděpodobně jako osada v podhradí hradu Šilperka, který v dobách krále Přemysla Otakara II. dal zbudovat člen markraběcí družiny Protiven ze Zábřeha a Doubravice. Nejstarším historickým dokladem o Šilperku je Protivenovo privilegium z roku 1278, které se dá považovat za zakládací listinu městečka. Prvním známým správcem panství byl loupeživý rytíř Ješek ze Šilperka. Krátce po roce 1308 mu bylo panství odňato a odevzdáno Šternberkům. Tento rod měl město ve svém majetku podle záznamů v zemských deskách do roku 1480. Roku 1334 povýšili Šternberkové Šilperk na město a dali mu svůj znak – osmicípou zlatou hvězdu v modrém poli s drobnými osmicípými zlatými hvězdičkami mezi hroty.

Od roku 1576 spravovali Šilperk Žalkovští. Po tomto panovnickém rodu se zachovala do dnešní doby významná památka z původního hradu. Vstup do radnice zdobí dnes nově zrenovované alianční erby těchto patronů města – Jana Žalkovského a jeho choti Anežky. Po Bílé hoře byl Šilperk v držení Lichtenštejnů. Lichtenštejnové začlenili dosud samostatný šilperský statek do velkého celku rudského panství, jehož součástí pak zůstal až do konce feudálního období, do roku 1848. Pod lichtenštejnskou správou bylo městečko několikrát zničeno – Švédy, morem, cholerou a požáry. Po zrušení roboty roku 1848 měl Šilperk ráz zemědělské vesnice, v níž žili vedle sebe čeští i němečtí obyvatelé. Od roku 1850 byl Šilperk sídlem okresního soudu a berního úřadu a s ním až do roku 1938 součástí politického okresu zábřežského.

V době před druhou světovou válkou vládly v Evropě díky vzrůstajícímu německému fašismu neurovnané politické a společenské poměry. Nejinak tomu bylo také v Šilperku. Od počátku roku 1938 se zde politické napětí úměrně k celým Sudetám zvyšovalo. Všeobecné stěhování českých obyvatel ze Šilperka nastalo po mnichovské dohodě, ve městě zůstalo jen několik českých rodin. České školy byly zrušeny, učilo se jen německy. K osvobození města došlo Rudou armádou 9. května 1945 (po půlnoci z 8. na 9. května 1945).

Po osvobození se začalo budovat české městečko Šilperk. Vyučování v obecné a měšťanské škole bylo opět zahájeno 17. května 1945. Po odsunu německých rodin rapidně klesl počet obyvatel, v rámci osídlování pohraničí přicházeli noví osídlenci. V poválečné době byly založeny mnohé české spolky a organizace. Vznikaly nové pracovní příležitosti v závodech "Čemolen", "Družspoj", "Dřevotvar". Dne 5. července 1949 byl Šilperk přejmenován na Štíty. Do roku 1973 počet obyvatel vzrostl na 1250 osob. V roce 1976 byly ke Štítům připojeny dvě vesnice – Crhov a Heroltice, později také Březná, Horní Studénky a Zborov. Horní Studénky a Zborov jsou v současné době od Štítů opět odloučené.

17. listopad 1989 se stal mezníkem v nedávné historii československého státu. 8. a 9. července 1990 se konaly svobodné demokratické volby, ve kterých zvítězilo ve státě i ve Štítech Občanské fórum. Tímto datem začala nová éra i v historii Štítů. V devadesátých letech bylo zrekonstruováno zdravotní středisko, zřízena nová lékárna, vznikaly nové firmy a soukromé prodejny. Vybudovala se čistička odpadních vod a plynofikace. Štítecké náměstí bylo v roce 1992 vyhlášeno památkovou zónou. V tomtéž roce byly obnoveny pověstné štítecké jarmarky. Poslední jarmark proběhl v roce 2018, poté z důvodu snižující se návštěvnosti zastupitelstvo rozhodlo o jeho nahrazení Dnem pro rodinu, jehož první ročník se setkal s velkým úspěchem. 1. července 1994 byl městu Štíty vrácen status města.

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie s kamenným křížem – Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je zapsán ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu, je to barokní jednolodní kostel s bohatě členěným interiérem z roku 1755 s půlkruhovým závěrem, vestavěnou kvadratickou věží s volutovými křídly a obdélnou patrovou sakristií na epištolní straně. Fasády jsou členěny pilastry a římsovými hlavicemi. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Pod kostelem jsou vyzděny krypty se zaklenutými prostorami. Věž je nově opatřena dvěma zvony z dílny L. Dytrichové z Brodku u Přerova. Kamenný jetelový kříž s korpusem Krista a reliéfem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1859.

• Stará radnice čp. 38 – Renesanční radnice ze 16. století se nachází na náměstí pod číslem 38, upravená po roce 1734 na barokní měšťanský dům; dvorní trakt (bývalý hospodářský dvůr), bývalá barokní stavba z poloviny 18. století, zbourána v 90. letech (havarijní stav). Budova je řadový patrový městský dům na půdorysu písmene L s mansardovou střechou a dvorním křídlem. Čtyřosé průčelí je členěno profilovanými římsami a plastickým štukovaným dekorem. Interiér zdobí křížové a valené klenby s lunetami.

• Sloup Panny Marie (na náměstí) – Sloup Panny Marie je raně barokní kamenická práce z roku 1716. Morový sloup se sochou Panny Marie stojí za současnou radnicí na náměstí. Na hladkém sloupu s kompozitivní hlavicí je osazena socha Panny Marie s dítětem na hranolovém podstavci ozdobeném hlavou svatého Jana Nepomuckého, k dvěma monogramy a symbolem pěti Kristových ran.

• Socha svatého Jana Nepomuckého (na náměstí) – Socha svatého Jana Nepomuckého zdobí prostor pod radnicí. Skulptura pochází z roku 1732, znázorňuje svatého Jana Nepomuckého stojícího v oblacích. Socha stojí na podstavci s volutovými křídly a na vysokém soklu se čtyřmi představenými pilastry.

• Socha svaté Anny (u hřbitova) – Socha svaté Anny je umístěna poblíž hřbitova. Je to rokoková socha z roku 1769 zobrazující svatou Annu, je osazená na hranolovém podstavci s volutovými křídly. Přední strana podstavce je zdobena figurálním výjevem.

• Sousoší Kalvárie (v areálu kostela) – Sousoší Kalvárie je empírová plastika, která patří k prostorám na severní straně kostela. Znázorňuje kamenný kříž s korpusem Krista, je osazená na hranolovém podstavci s volutovými křídly, které jsou ukončeny profilovou římsou se sochami Bolestné Marie a svatého Jana Evangelisty. Na přední straně podstavce je reliéf svaté Máří Magdaleny, na zadní je letopočet. Empírový kříž z roku 1808.

Státem nechráněné památky

• Hradiště "Petrov" (směr k Horním Studénkám na hoře Králova Hora) – pozůstatky zdiva hrádku a tři propadliny. Důvod opevnění neznámý, nejspíše se jednalo o strážný objekt střežící ve středověku starou obchodní stezku vedoucí do Klášterce. Je zde možná souvislost sídla s názvem pohoří. Známý pro svoji pověst o Černé paní, která se na hrádku objevuje podle pověsti jednou za tři sta let na Velký pátek.
• Hradiště "Na Zámeckém Vrchu" (směr od pily na Crhov) – terénní náznaky, dosud zachovalý příkop, nepatrné zbytky zdiva na hradisku. Přibližná doba od založení do zániku se odhaduje na 13. století až 15. století. Údajně předchůdce hradu ve Štítech. Pravděpodobné sídlo loupeživého rytíře Ješka ze Šilperka.

Zaniklé památky

• Hrad Šilperk – Hrad (někdy uváděné jako "městská tvrz" nebo "větší hrádek") stál v místech dnešního zdravotního střediska, kostela, fary a několika obytných domů. Byl založen údajně v polovině 13. století Protivenem ze Zábřeha a Doubravice. Historici se přiklání k názoru, že byl hrad vystavěn dříve než město. Po roce 1308 získán Šternberky. V roce 1424 pobořen husity, poté částečně v 16. století opraven Janem Žalkovským, který měl se svojí chotí údajně několik let v hrádku bydlet a ve třicetileté válce zničen a rozebrán. Zdivo bylo poté použito na opravu náměstí po požárech, k opravě kostela a fary (1755, 1794), ke zbudování nové radnice (1756,1857) a k opěrné zdi táhnoucí se od náměstí směrem k pilníku (1872). Jediné dochované památky ze hrádku jsou alianční erby Jana Žalkovského, které jsou upevněny na fasádě radnice. Dochován je pozůstatek hradního příkopu v průrvě od Acrobat Parku směrem k farní zahradě. Podoba hrádku není zcela známa.

• Cihelna – Cihelna ve Štítech byla z konstrukčního hlediska ojedinělou technickou stavbou z roku 1911 představující typ cihlářské pece s klikatým vedením ohně, který se na území dnešní ČR stavěl velmi sporadicky. Z konstrukčního hlediska se jednalo o ojedinělou a autenticky dochovanou technickou stavbu, která představovala velmi významnou památku naší cihlářské výroby. Pro své architektonické a technické kvality byl objekt zahrnut i do publikace Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Objekt cihelny, kde se v kruhové peci pálily plné cihly do roku 2004 byl svým způsobem průmyslový skanzen, ovšem veřejnosti nepřístupný. Památkou byl od roku 2007. V roce 2016 zrušena památková ochrana. V roce 2017 z důvodu špatného stavu a možnosti ohrožení na zdraví objekt zbořen.

Osobnosti

• Anton Schmidt (1826–1892), německý politik a člen Národního shromáždění ve Frankfurtu
• Gustav Mikusch (1842–1916), publicista, sběratel lidových pověstí, spisovatel a malíř
• Gustav Brass st. (1851-1922), textilní podnikatel, syn podnikatele a politika Wilhelma Brasse
• Antonín Cyril Stojan (1851–1923), římskokatolický duchovní a politik, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský v letech 1921–1923
• Antonín Večeř (1853–1941), autor učebnic, spolupracovník Ottova slovníku naučného
• Heinrich-Otto Krögler (1891–1979), operní a operetní zpěvák
• Josef Kocourek (1909–1933), prozaik, básník, fejetonista a učitel
• Ivo Hrazdira (* 1930), lékař a vysokoškolský učitel
• Antonín Klein (1934–2018), spoluzakladatel firmy Klein & Blažek, dnes MAGNA Automotive Stity s.r.o.
• Miroslav Verner (* 1941), archeolog a egyptolog
• Josef Břinčil (* 1949), závodník v běhu na lyžích
• František Tempír (* 1949), závodník v překážkovém běhu a v běhu do vrchu
• Vítězslav Jureček (1960–2011), biatlonista
• Aleš Valenta (* 1973), moderátor a bývalý akrobatický lyžař, olympijský vítěz
• Alena Kupčíková (* 1976), malířka, sochařka a konceptualistka
• Tomáš Tempír (* 1977), závodník v běhu na lyžích
• Libor Šula (* 1977), profesionální kadeřník, TV moderátor a stylista