Branná

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Od roku 1436 byla obec městečkem, jehož majitelé se ale poměrně často měnili. V 15. a 16. století vlastnil zdejší panství Zvolští ze Zvole, před rokem 1570 se dostal do rukou pánů ze Žerotína. V roce 1581 ho pak koupili Bruntálští z Vrbna, kteří ho drželi do roku 1614. Poté bylo panství prodáno evangelíku Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu, po jehož smrti v roce 1621 bylo panství kvůli účasti na stavovském povstání zkonfiskováno a dáno Karlu, knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové zde pak panovali až do velké zemské správní reformy v polovině 19. století.

Od roku 1890 do poloviny 20. století byla Branná městem a v roce 1930 měla přes tisíc obyvatel (samotný Kolštejn 1010 obyvatel), včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti (v roce 1921 se k české národnosti hlásily pouze 2 % obyvatel města). Po skončení druhé světové války došlo k vyhnání velké části zdejších obyvatel, v obci zůstalo pouze 421 osob. Po roce 1989 dosud (prosinec 2022) status města nebyl obnoven.

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:

• Komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn – renesanční komplex budov, tvořící urbanistický celek s bývalým fojtstvím a farním kostelem. V současné době (2014) je v rekonstrukci a veřejnosti nepřístupný. Jeho součástí jsou:
• horní hrad – zbytky gotického hradu z 2. poloviny 14. století (první zmínka 1325)
• střední renesanční palác – jednopatrová stavba z let 1570–1580
• dolní renesanční palác – jednopatrová stavba s dvoupatrovou věží a přízemní jižní částí
• vnější portál dolního renesančního paláce – pískovcový z roku 1597, s reliéfy Bruntálských z Vrbna a Hoffmanů z Grunpuchu
• vnitřní portál dolního renesančního paláce – pískovcový z doby po roce 1615, s bosáží a erby pánů z Petřvaldu a Ulerstofenů z Němčího
• hradní most – fragment mostu přes bývalý vodní příkop ze 16. století
• Kostel Archanděla Michaela – renesanční kostel z let 1612–1614, upravený před polovinou 18. století; k areálu patří dále:
• socha sv. Jana Nepomuckého – ve výklenku zdi závěru kostela, datovaná do roku 1733
• sousoší Piety – před závěrem kostela, lidová kamenická práce z roku 1663
• budova fary – klasicistní z roku 1784
• Fojtství čp. 14 – renesanční stavba z konce 16. století
• Hřbitovní kaple se zvonicí – drobná zlidovělá architektura z roku 1810
• Chalupa se stodolou čp. 75 – dvojdílná dřevěná srubová architektura s pavlačí z 19. století
• Dům čp. 86 – zemědělská usedlost z poloviny 19. století, na kraji obce u potoka
• Boží muka u silnice na Vikantice – barokní pilířová z roku 1762
• Kašna s plastikou Hygie na náměstí – z roku 1866, litinová plastika je z roku 1901
• Vodní mlýn čp. 97 a část zaklenutého potoka
• Muzeum vodárenství a vodárna na nádraží Branná

Pod obcí se nalézá mariánský pramen, který býval v minulosti cílem procesí. Související kostel byl brzy po přestavbě zrušen za josefínských reforem.