Vřesovice

Historie

Pohřebiště u Vřesovic

Při stavbě silnice do Kelčic v roce 1913 bylo odkryto nejstarší pohřebiště v okolí Vřesovic. Nalezlo se 11 hrobů skrčenců. V 10. hrobě držel skrčenec v pravé ruce bronzovou dýku. Je to nejstarší nalezená dýka únětického typu na Moravě.

Dějiny obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1078 v zakládací listině kláštera Hradisko Oty Olomouckého a dále z roku 1126. V roce 1160 potvrdil český král Vladislav I. předešlé darování obce Vřesovice z roku 1151 Otou III., olomouckým údělným knížetem, premonstránskému klášteru v Hradisku. V jejich majetku byly Vřesovice až do roku 1784, kdy byl klášter císařem Josefem II. zrušen.

V 16. století byl lid z Vřesovic zbaven roboty a bylo mu uděleno výsadní právo užívat obecní pečeť. Tu nechal zhotovit opat Pavel z Kralic roku 1523.

Předbělohorské protestantské údobí zasáhlo i Vřesovice, jak dokládají historické záznámy, ve kterých je zmíněno, že zdejší farář Melichar Knops roku 1585 obdržel od opata důtku za to, že nevede své farníky ke katolické víře a nerozlišuje mezi katolíky a protestanty. Pozdější farář Baltazar Rustabius v obci zavedl rekatolizaci. Jeho nástupce Martin Oklescius roku 1658 započal s matričními záznamy.

Hradišský opat Norbert Želecký z Počenic se roku 1689 zasadil o vybudování zdejší fary i zámku.

Až do roku 1825 byla obec ve správě Náboženské matice, která podléhala rakouským úřadům. Ta panství i s obcí a zámkem prodala v rámci veřejné dražby knížeti Metternichovi, rakouskému kancléři. Od roku 1873 byl zámek Vřesovice v držení méně významných majitelů, samotná obec byla od poddanství osvobozena roku 1848.

Vřesovice byly ve středověku až do 19. století součástí panství, které náleželo pod klášter Hradisko. Do toho kromě Vřesovic spadaly obce Hradčany, Obědkovice, Bedihošť, jeho dnes místní část Václavovice, Skalka a Pivín.

Podle záznamů v lánovém rejstříku zde roku 1657 bylo 9 strarých a 20 nově osedlých gruntů, 6 pustých. Roku 1724 přešel pod Vřesovice pivínský statek, roku 1789 se Vřesovice staly centrem Vřesovického panství, pod které mimo Vřesovice spadaly i obce Výšovice, Mořice a Nezamyslice. Přenesením sídla panství do Kojetína roku 1825 fakticky panství zaniklo.

Pamětihodnosti

• Zámek Vřesovice
• Kostel svatého Petra a Pavla
• Kaple svatého Jana Nepomuckého
• Fara
• Škola
• Sokolovna
• Orlovna
• Socha sv. Floriána
• Památník obětem první světové války
• Boží hrob s barokními sochami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty
• Vstupní brána na hřbitov
• Kaple sv. Kříže

Osobnosti

• Eduard Kavan (1875-1935), ř. k. kněz, vysvěcen 1899, poslanec Moravského zemského sněmu a senátor Národního shromáždění ČSR, do r. 1935 probošt Kapituly v Kroměříži, pohřben na Hostýně.

• František Valoušek (1863-1932), ř. k. kněz, vysvěcen 1887, poslanec a senátor NS za ČSL, prelát, pohřben na Hostýně.

• PhDr. Vojtěch Měrka, muzikolog, pedagog, hudebník a překladatel (5. 2. 1888, Vřesovice – 24. 12. 1974, Muglinov)