Němčice nad Hanou

město, 1990 obyvatel k 1.1.2014, 12,02 km2
znak Němčice nad Hanou
Němčice nad Hanou

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Němčicích nad Hanou.
  • Kostel sv. Maří Magdalény – nejstarší kostel stál v Němčicích patrně od 13. století. Dnešní kostel pochází z období po roce 1662. Věž se zvony stojí odděleně ve vzdálenosti 6 metrů od kostela. Stavební jádro věže je zřejmě starší než kostel, její zvonicové patro je pozdně barokní a sahá do výše 37 metrů. Boční kaple v kostele by přistaveny ve 2. polovině 18. století. V roce 1897 byl postaven nový hlavní oltář a celý kostel znovu vysvěcen tehdejším olomouckým arcibiskupem T. Kohnem. Křížová cesta v kostele pochází z roku 1907 a jejím autorem je Viktor Foerster. V letech 1916 a 1917 byly zrekvírovány kostelní zvony pro válečné účely a nové byly pořízeny v roce 1927. Zvony byly zabaveny znovu v roce 1942 a kostel zůstal bez nich až do roku 1968, kdy bylo pořízeno pět nových. Kostel i věž byly v roce 1945 těžce poškozeny a následně opraveny. V roce 1998 byl vysvěcen nový hlavní oltář. Národní kulturní památka /dále jen NKP/.
  • Fara – pochází z 1. poloviny 18. století, i když první zmínky /Archiv český/ o farní budově jsou již z roku 1544. Jedná se o jednopatrovou budovu obdélného půdorysu. V sále je vymalován fabionový strop s iluzivními malbami. V roce 1999 bylo provedeno statické zajištění zdiva, výměna krovů a střešní krytiny. NKP!
  • Socha sv. Judy Tadeáše – cenná barokní socha uprostřed náměstí, zřejmě dílo Bohumíra Fritsche z roku 1731. Vpředu na podstavci je ozdobný štítek se špatně čitelným nápisem a letopočtem 1884, který zřejmě znamená rok přenesení sochy na dnešní místo. Socha byla restaurována v roce 1997. NKP!
  • Socha sv. Jana Nepomuckého – na bývalém hřbitově u kostela tvoří krásný soubor spolu se sochou F. Xaverského, morovým sloupem, kostelem a farou. Dle chronogramu na podstavci pochází z roku 1717. Na podstavci vpředu nápis: „DIVO/IOANNI/SACRAE/IGNORANTIAE/MAGISTRO/SACRAVIT/I:H:P:N“ v překladu: „Svatému Janu, učiteli svaté mlčenlivosti, věnoval IH PN“. V monogramu je skryto jméno dárce sochy, kterým byl s největší pravděpodobností tehdejší němčický farář Jakub Hlávka a monogram IH PN tedy znamená „IACOBUS HLAVKA PLEBANUS NEMCICENSIS“, v překladu „Jakub Hlávka, farář němčický“. Po bocích jsou na reliéfním zdobení podstavce nápisy: „Castitate“ (Z čistoty) a : „Liberalitate“ (Ze štědrosti). Socha je dílem olomouckého mistra Davida Zürna, o čemž svědčí nápis vzadu na podstavci: „ IRN fecit OllOM“, tedy „Vytvořil Zirn v Olomouci“. NKP!
  • Socha sv. Františka Xaverského – další část souboru. Na podstavci je letopočet 1785, ale socha je pravděpodobně starší a letopočet udává zřejmě dobu jejího osazení na nynější podstavec. Na podstavci vpředu je nápis: „S./Franciscus/Xaveri/1785“. NKP!
  • Mariánský sloup – v parku na náměstí, z roku 1885 na památku 1000. výročí od úmrtí sv. Metoděje. Dole na podstavci pozlacený reliéf sv. Cyrila a sv. Metoděje, vzadu nápis: „Na poctu tisícileté památky/úmrtí/sv. Metoděje/věnovali farníci Němčicští/L.P. 1885“. Na 11 m vysokém mariánském sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dílo A. Becka z Kroměříže. Opraveno okolo roku 2005.
  • Socha sv. anděla strážného – v parčíku v ulici Hliník. Dole na podstavci text:: „Z vděčnosti/za zachránění/Františka Pouše/r 1907.“
  • Socha sv. Anny – v parčíku v Tyršově ulici u č. p. 436, socha světice a dítěte v podživotní velikosti. Na podstavci vpředu nápis: „Svatá Anno/oroduj za nás!“ Vzadu na podstavci nápis: „Nákladem/Anny Hrdé/výměnkářky/z Němčic“, dole letopočet: „1890“ a signace: „A. Beck v Kroměříži“.
  • Socha Panny Marie – na břehu Hané u cesty do Vrchoslavic, socha světice v podživotní velikosti pochází z roku 1882. Na podstavci vpředu nápis: „O Maria outočiště/hřišniků pros za nás.“ Vzadu nápis: „Nákladem/Martina a Jozefy/manželů Poušových/1882.“ Neodborně natřeno olejovými barvami.
  • Boží muka – po pravé straně u cesty do Víceměřic, stavba moderního typu, pochází z roku 1945. Sloupová boží muka, nahoře nápis: „Zůstaň matkou lidu svému!“, pod ním: „Věnuje/rod/Přemyslovských/r. 1945“. Na reliéfech Panna Maria s Ježíškem a výjevy zemědělského lidu.
  • Kříž u kostela (na starém hřbitově) – kamenný kříž z roku 1745 v parku na náměstí, mezi sochami Jana Nepomuckého a F. Xaverského. Na reliéfu dole sv. Rozálie a hlavy andělů, dole na podstavci oválný štít s nápisem:“CRVX/Expensis Vidvae/Schimkianae/Apposita fverat“ v překladu znamená: „Kříž byl postaven nákladem vdovy Šimkové“. Letopočet 1745 je obsažen v chronogramu. NKP!
  • Kříž u kostela - Kříž Bratrstva živého růžence – kamenný kříž poblíž vchodu do fary z roku 1874 - Bratrstva živého růžence. Vpředu na podstavci je reliéf Panny Marie Růžencové, pod Kristem reliéfní kalich okolo zdobený věnečkem. Vpředu na soklu dole signace: „A. Beck v Kr.“, vpravo na podstavci: „Nákladem/bratrstva živého/ružence“, vlevo: „Kdo nebeře na/sebe kříže svého/a nenásleduje/mne, není mne/hoden/S.Mat.X.kap./V.XXXVIII“, vzadu letopočet „1874.“
  • Dřevěný misijní kříž – dřevěný kříž po levé straně u vchodu do kostela sv. Maří Magdalény.
  • Kříž Dvořákových – torzo kříže z roku 1882 v ulici Šafaříkova před č. p. 514. Kamenný podstavec, vpředu v nice Matka Boží, nahoře byl litinový kříž, dnes není. Vzadu na podstavci nápis: „Nákladem/Matěje a Marije/Dvořákových/1882.“
  • Kříž Motalových – kamenný kříž na konci Šafaříkovy ulice, po pravé straně, z roku 1885. Vpředu pod Kristem reliéfní kalich. Na podstavci vpředu reliéf Panny Marie Bolestné. Vzadu rozsáhlý nápis: „Kristus budiž/věčné moje heslo/Praporec můj/svatý jeho kříž/Nebi pro mě/na Golgotu neslo/Tělo jeho hroz/nou dřeva tíž/Zbraň má spa/sitelná jeho víra/outočiště pře/svatých pět ran/S Kristem živ je/světu kdo umírá/Smrtí jeho nám/byl život dán./Pochválen buď/Ježíš Kristus/až na věky/Amen.“ Dole na soklu nápis: „Nákladem/Františka a Anny/ Motalových/1885.“
  • Kříž před hřbitovem (Poušových) – kamenný kříž po levé straně u silnice do Víceměřic z roku 1867. Vpředu na podstavci reliéf Panny Marie Královny, vzadu nápis: „Postaven ke cti/a chvále Boží/nákladem/Martina Pouše/a jeho manželky/Josefy čís. 70/L.P.1867./obnoven 1964.“ Na podstavci vzadu dole signováno: „Zhotovil Ant. Beck v Kroměříži“.Dnes jen poškozené torzo podstavce, kříž chybí od roku 2007.
  • Kříž na hřbitově – ústřední kamenný kříž z roku 1867. Na podstavci vpředu reliéf Panny Marie, nahoře pod Kristem pozlacený reliéfní kalich s hostií, klasy a hrozny. Na hostii nápis IHS. Vzadu na podstavci nápis: „Postaven ke cti/a chvále Boží/nákladem obce/Němčické/L.P. 1867.“
  • Kříž Čápových – kamenný kříž v parku na ulici Novosady z roku 1888. Pod Kristem reliéfní kalich, dole na podstavci reliéf Panny Marie Bolestné. Vzadu nápis: „Tento kříž je zbudován/ku cti a chvále Boží./nákladem:/Karla,/Bedřicha a/Františky/Čápových./ L.P.1888.“ Na podstavci signace: „A. Beck. Kroměříž“. Kříž byl vysvěcen již v roce 1887 a letopočet na kříži značí pravděpodobně rok jeho dokončení. Rekonstruován v roce 2008 - obr.
  • Kříž Hrdých – kamenný kříž z roku 1884 po pravé straně cesty na Prostějov. Vpředu na podstavci silně zvětralý, málo čitelný nápis s českou modlitbou. Vzadu: „Nákladem/Františka a Anny/Hrdých,/z Němčic./1884“
  • Kříž u farmy – kamenný kříž z roku 1887 u farmy, u mostu přes potok Žlebůvka po pravé straně cesty na Prostějov. Bez výrazných ozdob, dole na podstavci vzadu letopočet: „1887“, ostatní nečitelné.
  • Kříž Balášových – kamenný kříž za městem po levé straně silnice do Prostějova z roku 1908. (Prostějovský kopec – U Červeného kříže) Vpředu na podstavci prázdná nika a nápis: „Pochválen buď/Ježíš Kristus/až na věky věkův.Amen“ nahoře písmena : „JHS“. Vlevo dole signace: „J. Hlobil/Kojetín“, vzadu nápis: „Ke cti a chvále Boží věnovali manželé/Jan a Josefa/Balášovi/z Němčic/1908“. Silně zvětralý materiál, poškozeno střelbou
  • Kříž Floriána Kyseláka – kamenný kříž na rozcestí v Masarykově ulici z roku 1851. Pod Kristem je reliéfní kalich s klasy a hrozny, dole vpředu na podstavci reliéf sv. Floriána a pod ním letopočet „1851“. Vzadu na podstavci nápis: „Křiž tento ge/postawen na pode/kowani Panv Bohv/za přetrpeny ne/štěsti w letach/1849 a 1850“, dole na soklu nápis: „Nakladem/Floriana/Kiselaka“ Text byl zřejmě přepisován – slovo „Nákladem“ vypadá jako „Nakeadem“ a jméno napsáno jako „Froriana“. Kříž je pestře polychromován a to včetně včetně reliéfu sv. Floriána. Je připomínkou požárů, které obec v uvedených letech postihly. . NKP!
  • Kříž na Hrušeckém kopci (Oplockých) – kamenný kříž z roku 1899 stojí v remízku východně od města. Vpředu reliéf Panny Marie Bolestné, vzadu nápis: „Ke cti a chvále Boží věnovali/manželé/Antonín a Josefa/Oplocký./ L.P. 1899./z Němčic.“ Dílo J. Hlobila z Kojetína, viz signace dole na podstavci: „J. Hlobil“, silně poškozené, chybí Kristus s horním břevnem kříže.
  • Kříž Vranových – kamenný kříž z roku 1912 po pravé straně cesty do Vrchoslavic. Vpředu pod Kristem reliéfní kalich s hrozny a klasy. Dole vpředu na podstavci na vsazené bílé desce nápis: „Pochválen/buď/Pán Ježíš/Kristus.“, pod ním na soklu: „Přistup křesťane, sem blíže,/když v potu tváře pracuješ,/pozdrav svého Spasitele,/když vůkol kříže putuješ.“ Vzadu na podstavci je nápis: „Ke cti a chvále Boží/věnovala/rodina/Vranova/1912.“ Na podstavci dole je signace: „J. Hlobila vdova/Kojetín.“
  • Kříž u silnice do Prostějova – na kamenném podstavci kovový kříž s korpusem stojí po pravé straně silnice na Prostějov na hranici k.ú. Němčice a Víceměřice. Zřejmě z roku 1895. Podstavec s oblouky, bez nápisů, jednoduše zdoben květinami. Kříž je nově vztyčen, na horní části podstavce byl dříve údajně nápis: „Obec Vícoměřice 1895“.
  • Žudr – Je součástí historického jádra města /nacházel se na ulici Horní brána č. 70/, které tvoří trojúhelníkové náměstí vesnického charakteru, přeťaté hlavní komunikací. Nyní je žudr součástí Komenského náměstí. V roce 1805 byla střecha statku pokryta došky a pravděpodobně přistaven tzv. žudr /podloubí se třemi vchody/. Další přestavba byla provedena v roce 1909. Po rekonstrukci budovy žudru v roce 1994 zde vznikla výstavní místnost a místnost pro místní folklorní soubor. Dále zde byly umístěny: odbor sociální, životního prostředí, živnostenský úřad, stavební úřad. Další úpravy byly zahájeny v roce 2000 a do této budovy je dočasně přemístěn celý městský úřad do doby, než bude provedena rekonstrukce radnice
  • Radnice – Původně starý obecní pivovar, stojící na nynějším Palackého náměstí, byl přebudovaný ve druhé polovině XVII. století na radnici. Další přestavba radnice proběhla v roce 1875. Později zde byly prováděny jen malé stavební úpravy. V přízemí sídlí Česká pošta a Česká pojišťovna, v prvním poschodí je obřadní síň a zasedací místnost městského úřadu a zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE
  • Obecná škola Františka Josefa I. – Byla dostavěna na nynějším Komenského náměstí v roce 1897 u příležitosti 50. výročí vlády císaře. Již v roce 1905 ji navštěvovalo 265 žáků. Největší počet žáků byl na škole zapsán ve školním roce 1919 - 1920, a to 341. V období let 1921 - 1934 byla zde zřízena dvoutřídní živnostenská pokračovací škola a od konce šedesátých let lidová škola umění. V období let 1952 - 1987 zde sídlila družina pro školní mládež. V roce 1988 byla zahájena generální rekonstrukce budovy, která byla znovuotevřena v roce 1991. Nyní zde sídlí Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže ORION.
  • Metternichova škola – Její stavba byla započata v roce 1831 na náklady knížete Metternicha, majitele panství, jehož součástí byla i obec Němčice. Škola byla otevřena v roce 1832. Až do roku 1850 bylo v této škole vyučováno polodenně, později celodenně. V roce 1860 navštěvovalo školu 153 žáků. Roku 1907 byla škola prodána místnímu faráři Josefu Kubánkovi, který zde zřídil domov pro staré, nemajetné občany /chudobinec/. Od roku 1915 zde byla mateřská škola, vychovatelkami zde byly jeptišky řádu svaté Hedviky. V roce 1949 byla škola převedena do vlastnictví státu a řádové sestry odešly. I nadále zde byla mateřská škola, jesle a městská knihovna. Po postavení nové budovy mateřské školy /1977/ a jeslí /1982/ byl objekt Metternichovy školy bez využití až do roku 1990, kdy zde byla soukromým majitelem vybudována restaurace Zátiší. Budova stojí na Komenského náměstí.
  • Měšťanská škola – Stavba školy byla zahájena 20. února 1925 v Tyršové ulici stavitelem Aloisem Benešem. První vyučování v nové budově školy začalo 19. října téhož roku. V červnu roku 1983 byla dokončena přístavba měšťanské, nyní základní školy. V roce 1996 byla provedena nástavba přístavby školy. V současné době má základní škola celkem 30 učeben, kapacita školy je 600 žáků.
  • Sokolovna – Byla postavena v roce 1938 nákladem půl milionu korun. Po úpravách slouží svému účelu dodnes.
  • Železniční staniční budova – Byla postavena současně s budovou nové školy v roce 1925 stavitelem inženýrem Aloisem Benešem.
  • rodný dům malíře Martina Chvátala

Historie

První zmínka pochází z roku 1141, v roce 1406 pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka daroval vsi odúmrť, tedy právo svobodně odkazovat majetek – v té době Němčice náležely ke kojetínskému panství, které bylo majetkem pražského arcibiskupství. Panství bylo v letech 1436 – 1720 v zástavě a v jeho držení se vystřídala řada předních zemských rodů – v 15. století Tovačovští z Cimburka, v 16. století Pernštejnové a v letech 1600 – 1720 rod pánů ze Salm-Neuburka. Poslední majitelkou panství do zrušení patrimoniální správy v roce 1848 byla Leontina Paulina z Kounic-Rittberka. Na městečko byly Němčice na žádost Vratislava z Pernštejna povýšeny v roce 1563 císařem Ferdinandem Habsburským, který mu udělil i právo řemeslníků sdružovat se v cechy, dva výroční trhy a úterní týdenní obilní trh, právo pečetit zeleným voskem a především znak (Štít polcený, v pravém zlatém poli z poltící linie půl černé zubří hlavy s červeným jazykem a se stříbrnou houžví v chřípí, v levém modrém poli v patě štítu zelený pahorek a na něm pět zlatých pšeničných klasů svázaných povříslem).

V roce 1831 byla v Němčicích zřízena škola. Největší rozvoj zaznamenaly Němčice ve druhé polovině 19. století a na začátku 20. století. V roce 1914 byla povolena změna názvu na Němčice na Hané, v roce 1925 pak došlo k další změně názvu do současné podoby Němčice nad Hanou. V roce 1970 byly Němčice povýšeny na město.

Významní rodáci

  • Jan Kahaj (*25.12.1890 - 15.4.1969), výtvarník - patřil mezi přední české restaurátory sochařských památek a sgrafit.
  • Vladimír Kajdoš (1893-1970), archivář, generál, ministr železnic, politik
  • Miloš Kolejka (*18.10.1926), sportovní gymnasta - V roce 1952 se zúčastnil olympijských her v Helsinkách. Dvacet let působil jako trenér sportovní gymnastiky, 10 let aktivně v ATK Praha.
  • Stanislav Kyselák (1915-1983), hudebník, pedagog, skladatel
  • Radoslav Látal (*6.ledna 1970), bývalý český reprezentační fotbalista
  • Anna Matoušková (*27.6.1939 - 3.5.2003), krasojezdkyně - patří mezi 12 legend naší cyklistiky odměněných titulem cyklista století. Jejím trenérem byl otec Jan Čech, který ji dovedl tvrdými tréninky až k 7 zlatým, 9 stříbrným a 2 bronzovým medailím na mistrovstvích světa v krasojízdě.
  • Luděk Mikloško (*9.12.1961), bývalý český fotbalový brankář, nyní trenér brankářů West Hamu United
  • František Novotný (1864-1918), geodet, profesor ČVUT
  • Martin Ferdinand Quadal (rodné jméno: Chvátal, 1736-1808), malíř a grafik
  • František Taufer (1885-1915), básník a prozaik
  • Antonín Telička (*29.4.1866 - 5.1.1925), archeolog, učitel
  • Andreas Ignaz Wawruch (1782-1842), lékař - mj. od roku 1816 do roku 1827 byl osobním lékařem Ludvíka van Beethovena.

Oficiální web město Němčice nad Hanou:
www.nemcicenh.cz

PSČ Němčice nad Hanou: 798 27

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí