Hrdibořice (Okres Prostějov)

Historie

Pravěké osídlení

Asi nejstarším předmětem nalezeným na území Hrdibořic je kamenný fasetovaný sekeromlat, který byl roku 1924 ve vlastnictví stařechovického faráře Karla Loníčka. Archeolog Antonín Gottwald tento předmět datoval do období kultury se šňůrkovou keramikou. Soubor keramického materiálu potvrdil intenzivní osídlení na trati Spálenky. Nálezy byly zasazeny do doby bronzové kultury popelnicových polí a starší doby železné.

Ze stejné lokality pochází i materiál z období, kdy toto území obývali Keltové, kdy i novější nálezy prokázaly existenci keltského sídla v místě dnešní obce. Pozdější doklady pochází až z doby římské.

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1254. V ní král Přemysl Otakar II. projevuje své rozhodnutí, že louka mezi Hrdibořicemi a kralickým mostem patří olomoucké kapitule. Hrdibořice byly v té době majetkem moravského markraběte. V roce 1321 zastavil Jan Lucemburský Hrdibořice spolu s Tovačovem, Věrovany, Oplocany, Výkleky (zaniklá obec), Kralicemi a Pivínem Jindřichovi ml. z Lipé. Přestože roku 1358 moravský markrabě Jan Jindřich dal tovačovské panství v léno Ctiborovi z Cimburka, Hrdibořice a jiné vsi si ponechal. Ty se staly součástí panství hradu Hluboký, který získal roku 1406 Lacek z Kravař. V době husitských válek bylo hlubočské panství cílem znepřátlených stran, čímž se znepřehlednil sled majitelů. Roku 1447 hlubočské panství vlastnil Bernard ze Žerotína. Ten ho obratem prodal, avšak Hrdibořice si ponechal. Ty teprve roku 1472 prodal jeho příbuzný Bernard ml. ze Žerotína Ctiboru Tovačovskému z Cimburka. Tak se Hrdibořice na dlouhou dobu stávají součástí tovačovského panství.

Dalším zlomovým bodem pro Hrdibořice byl revoluční rok 1848. Tehdy bylo zrušeno poddanství a tudíž byly obce vyvázány z majetků panství. Posledním šlechticem který vlastnil Hrdibořice byl Jan z Kühnberku.