Dobromilice (Okres Prostějov)

Historie

Do období třicetileté války

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1280, kdy ves vlastnil Adam z Dobromilic, který pocházel z místního vladyckého rodu, jenž sídlil v Dobromilicích až do počátku 15. století. Od roku 1334 zde částečnými majiteli pozemků byla i metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci. Téměř po celé 15. století obec s tvrzí vlastnili vladykové z Lulče, kdy Eliška z Lulče roku 1492 přijala do spoluvlastnictví Václava z Ludanic.

Epizodním údobím bylo vlastnictví části panství Kokorských z Kokor mezi léty 1516–1548, kteří svůj díl Václavovi z Ludanic odprodali. V letech 1561 až 1563 ves i s pustou tvrzí odkoupil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic, který dal tvrz přebudovat do renesančního stylu. Jeho syn Jan koupil roku 1593 i díl olomoucké kapituly a po smrti manželky Anny Bítovské ze Slavíkovic (†1609), která od roku 1604 jeho přičiněním Dobromilice vlastnila, panství roku 1614 odprodal Jiřímu Flottovi z Bockštejna, kterému byl za účast na stavovském povstání majetek roku 1623 zkonfiskován.

Období po třicetileté válce je v oblasti majetkové ne zcela průkazné, avšak samotná obec utrpěla značné škody. Byla zničena fara i kostel a obydleno jen 14 domů, což představovalo zhuba 1/3 ze všech osedlých.

Michal Bukůwka prodal panství Dobromilice, poslední movitý majetek rodu Bukůwků z Bukůwky, roku 1870 olomouckému arcibiskupovi kardinálu Bedřichu z Fürstenberka, který již po čtyřech letech daroval tento majetek Katolickému podpůrnému spolku olomoucké arcidiecése. Panství posléze přešlo roku 1888 do vlastnictví Podpůrného spolku kněží arcidiecése olomoucké, který zámek proměnil na bytové jednotky, a později pod arcibiskupství olomoucké.