Bílovice-Lutotín

Historie

Obec Bílovice-Lutotín vznikla spojením dvou samostatných obcí Bílovice (322 obyvatel, 139 domů) a Lutotína (183 obyvatel, 79 domů) v důsledku reorganizačních územních změn v roce 1960.

Bílovice

První písemná zmínka o Bílovicích pochází z roku 1305, avšak poměrně intenzivní slovanské osídlení z 9. a 10. století, zachycené archeologickými výzkumy v nivě po obou stranách říčky Romže, a následná kontinuita osídlení až do vrcholného středověku, hovoří o starobylém původu osady. Stejně tak i název obce Bílovice, jméno odvozené od staročeského osobního jména Běl. Nejstarší písemné doklady mají v první slabice biel – Bielowicze, ale od 16. století již důsledně „í“. Z katastru obce pochází jeden z mála na okrese nalezených žárových slovanských hrobů ze 7. století našeho letopočtu. Do širšího obecného povědomí je však zapsáno hradisko z pozdní doby kamenné (3500 př. n. l.), jde o hrad u Bílovic, zbudovaný na skalnatém ostrohu u Běleckého Mlýna (Šmíd 2003).

Lutotín

Lutotín je poprvé zmíněn již v roce 1131 v nedatované „nadační“ listině biskupa Jindřicha Zdíka (1083–1150), nově pak až k roku 1141. Základem jména Lutotín je osobní jméno Ľutota, tvořené k přídavnému jménu ľutý („lítý“). Je ovšem také možné, že jde o domáckou podobu jmen jako Ľutobor, Ľutohněv, Ľutomysl, Ľutomir apod. Lutotín je tedy Lutotův majetek. Tolik alespoň ke jménům obce uvádí jazykovědec František Kopečný (1985, 4-27-28). Také z katastru této obce je známo mnoho cenných archeologických památek, zejména však žárové hroby ohrozimského typu z poloviny 4. tisíciletí př. n. l.

Památky a turistické zajímavosti

K cenným historickým památkám patří v Bílovicích lidový zděný statek č. 35 se žudrem a hospodářskými budovami, postavený v 18. století. Tento objekt je památkově chráněný a patří mezi nejpěknější svého druhu na Hané. V Lutotíně pak kaple sv. Anny z roku 1822 a kaplička bolestné Panny Marie z roku 1808, za obcí při silnici na Kostelec na Hané s památnou lípou. Kaple sv. Floriána v Bílovicích byla vysvěcena roku 1782. Původní zvon zrekvírovaný za první světové války byl později nahrazen novým pouze z daty 1914–1918. V obou částech obce býval hospodářský dvůr a stejně tak i vodní mlýn. Nachází se zde i archeologická lokalita Na Hradě.

Osobnosti

Narodili se zde:

• Jan Stavěl (1869 – 1938), ThDr., ř. k. kněz, vysvěcen 1894, od r. 1927 olomoucký světicí biskup
• František Světlík (1875 – 1949), ř. k. kněz, vysvěcen 1898, přední politik ČSL, dlouholetý poslanec NS ČSR, olomoucký sídelní kanovník, prelát arcijáhen, v letech 1938-1949 prezident Charity v Olomouci
• František Vinkler (1839–1899), novinář, překladatel, veřejný představitel na Mělnicku, defraudant