Horní Moštěnice

Historie

První zmínky o obci pochází z roku 1141.

Za třicetileté války, v létě 1643, se v Moštěnici utábořila švédská armáda generála Torstenssona, která odtud kontrolovala a plenila velkou část Moravy i přilehlé rakouské kraje. Při odchodu v září 1643 Švédové vesnici zcela vypálili a pobořili místní tvrz. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky polního opevnění, které Švédové zbudovali na obranu svého ležení na návrších nad vesnicí, tzv. Švédské šance.

Podle pověsti obyvatelé vesnice v roce 1819 participovali na proslulé bitvě čtyř králů. V noci z 18. na 19. června 1945 bylo na území obce československými vojáky povražděno 265 karpatských Němců a Maďarů, z toho 120 žen a 74 dětí (viz Masakr na Švédských šancích).

Zajímavosti

V obci se nachází zámeček, v němž aktuálně sídlí obecní úřad. Rozsáhlé a necitlivé přestavby za komunistické éry zničily prakticky vše, co bylo na stavbě cenného, částečně zachováno zůstalo pouze průčelí. K zámečku přiléhá zámecká zahrada, v níž se občas odehrávají kulturní akce. V této zahradě se nachází památný strom – asi 170 let starý jinan dvoulaločný s názvem Moštěnský jinan. Další pamětihodnosti ve vesnici jsou farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého nacházející se u hlavní silnice na břehu řeky Moštěnky. Kousek na východ od vesnice byly nalezeny trosky staré středověké tvrze. V katastru obce se vyskytují tři minerální prameny, jeden z nich je stáčen jako Hanácká kyselka.

Samospráva obce od roku 2012 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.

Rodáci

V Horní Moštěnici se narodil poslanec Moravského zemského sněmu, později i poslanec Říšské rady a první český starosta Kroměříže Vojtěch Kulp.

Dalším rodákem byl slavista, baltista a jazykovědec (srovnávací lingvistika slovanských jazyků) Antonín Matzenauer.

Dne 27. září 1908 se zde narodil katolický kněz Václav Otáhal. Ordinován byl roku 1933. Sloužil jako kaplan ve farnostech Vrahovice (1933–1935), Ohrozim (1935–1936) a Drahotuše (1936–1939). Nacisti jej zatkli v Drahotuších 1. září 1939 v rámci Akce Albrecht I. Zemřel v koncentračním táboře Dachau 1. prosince 1942 na následky flegmóny. Jeho jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.