Šternberk

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šternberku.

Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Šternberka.

1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)

1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce

1253–1262 založení hradu Šternberka

1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka

1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch

1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Alberta ze Šternberka

1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka

1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici

1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity

1538 ničivý požár města, kláštera a hradu

1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády

1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie

1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií

1741 období prusko - rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou

1784 zrušen augustiniánský klášter

1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města

1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty

1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu

1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem

1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka

1872 zřízení státní tabákové továrny

1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století

1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905

1935 otevření českého reálného gymnázia

1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistické „Třetí říši“

1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí

1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna

1960 zrušení samostatného okresu Šternberk, začlenění do okresu Olomouc

2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa

Rodáci

• Mikuláš Bek – rektor Masarykovy univerzity
• Jana Doleželová – Miss České republiky 2004
• Michal Dvořák – hokejista
• Jan Filip – ústavní právník a soudce Ústavního soudu
• Adriana Gerši – tenistka
• Radek Gulajev – fotbalista
• Veronika Hladíková – modelka
• David Krejčí – hokejista
• Hana Maciuchová – herečka
• Erica Pedretti – spisovatelka a výtvarnice
• David Rozehnal – fotbalista
• Engelbert Maximilian Selinger – rakouský právník a politik, ředitel Orientální akademie ve Vídni, v r. 1848 poslanec Říšského sněmu
• Patrik Siegl – fotbalista
• Kateřina Smejkalová – Česká Miss 2005
• Lubor Tokoš – herec
• Pavel Trost – jazykovědec
• Ivan Uvizl – atlet
• Vítězslav Vavroušek – politik
• Petr Vrána – hokejista
• Valérie Zawadská – herečka

Slavnou osobností Šternberka je i naivní malíř Libor Vojkůvka.