Lutín

Historie

Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.

Pamětihodnosti

• Kopie-výdusek Sochy anděla od Ondřeje Zahnera se nachází v západní části obce u rozcestí silnice do Slatinic a Třebčína,
• Madona z Lutína – dřevěná socha vznikla okolo roku 1380. Dnes je součástí sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc.
• Pieta z Lutína – sousoší vzniklo okolo roku 1400. Dnes je součástí sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc.
• Kaple sv. Floriána se nachází na jižním okraji obce, asi 100 metrů vpravo od silnice do Olšan,
• Kaple Nanebevzetí Panny Marie – kaple byla postavena v roce 1756,
• Kostel sv. Floriána v Třebčíně z roku 1859. Podíleli se i architekti Julius Werner, a Antonín Kurial.
• Společenský dům v Lutíně. Otevřen roku 1937, inspirován zlínskou cihlovou architekturou Tomáše Bati.
• Lípa svobody. Poblíž hlavního vchodu místní základní školy roste pamětní lípa malolistá. Byla vysazena u příležitosti 50. výročí vzniku Československa a současně je připomínkou Pražského jara 1968.

Osobnosti

• Ignác Hynek Kvapil (1835–1917) – rodák z Lutína. Lékař hraběcího rodu Černínů v Chudenicích, otec dramatika a libretisty Jaroslava Kvapila. Tchán herečky Hany Kvapilové a architekta Antonína Cechnera. I. H. Kvapil obdržel Rakouský Zlatý záslužný kříž s korunou.
• Ludvík Sigmund (1836–1899) – zakladatel pumpařské tradice, Jeho otec pocházel z Lutína. Podle této obce si vybral svůj přídomek. Jeho manželka Marie byla sestrou Jana II., Františka II. a Miroslava Sigmundových.
• Václav Vejdovský (1896–1977), lékař-oftalmolog, vysokoškolský profesor, vězeň nacismu. Od roku 1935 člen lékařského vědeckého týmu v lutínské Chemě vyvíjející válečný obranný program. V listopadu 1940 i kvůli tomu zatčen gestapem.
• František Sigmund II. (1901–1989) – syn Jana I. Od roku 1936 vedoucí pařížské pobočky, za války pomáhal uprchlíkům z Československa. Do československého zahraničního vojska byl odveden 6. prosince 1939.
• Miroslav Sigmund (1907–2004) – ředitel anglické pobočky Sigmy (vznikla 20. srpna 1937)
• Bohumil Konečný (1918–1990) – malíř a ilustrátor, autor reklamních plakátů firmy Sigma.
• Jiří Louda (1920–2015) – heraldik, autor obecní vlajky a znaku.
• Vojtěch Novotný (1920–?) – rodák z Olšan u Prostějova. V roce 1939 jej Sigmundové v desetičlenné skupině vyslali do Anglie na budování pobočky. Po vypuknutí války byl v dobrovolnické záloze RAF (RAFVR). Tři měsíce pracoval jako pozemní personál RAF v Cosfordu a sloužil u Home Guard v Newcastlu (domobrana). Do Československa se vrátil v roce 1947.
• František Skácel (1922–1945) – občan Lutína. Jeden z 38 mužů, které zavraždili Němci 5. května 1945 v Javoříčku. Zabilo ho německé protipartyzánské komando v hotelu Adolfa Pospíšila.
• Ladislav Dolínek (1923–1945) – občan Lutína. Jeden z 38 mužů, které zavraždili Němci 5. května 1945 v Javoříčku. Zabilo ho německé protipartyzánské komando v hotelu Adolfa Pospíšila. ve Velké Británii. Prošel předvojenským výcvikem a od roku 1942 byl leteckým mechanikem u 312. československé stíhací perutě RAF. V letech 1945–1948 studoval v Praze technické obory. Poté zaměstnán u strýce Miroslava v SIGMUND PUMPS LTD. Spoluautor knihy Příslušníci Československého letectva v RAF (1999).
• Antonín Pospíšil (1925–2021) – katolický kněz. Jako gymnazista byl v letech 1944 až 1945 totálně nasazen v Němci zkonfiskované Sigmě (tehdy Sigmund–Chema).
• Josef Boháč (1946–1968) – Prostějovan, zaměstnanec Sigmy Lutín, oběť Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

• Vlastimil Palička (* 1954) – fotbalista – obránce a záložník; fotbalový trenér. Odchovanec TJ Sigma Lutín.
• Alexandr Konstantinovič Bokij (* 1957) – fotbalista – obránce a fotbalový trenér. V letech 1992 až 1993 hrající trenér TJ Sigma Lutín.
• David Papajík (* 1971) – historik a spisovatel.
• Pavel Zbožínek (* 1974) – fotbalista – záložník a fotbalový trenér. Od července 2019 hlavní trenér fotbalistů TJ Sigma Lutín.

Zajímavosti

• V sekretariátu anglické pobočky Sigmy byla před 2. světovou válkou jako korespondentka zaměstnána Marie Sekavcová, matka hudebníků Václava a Jana Neckářových.
• V roce 1968 a v roce 1978 mohli filumenisté obohatit své sbírky zápalkových nálepek o lutínskou Sigmu (připomínky 100. a 110. výročí vzniku firmy).
• V areálu lutínské Sigmy vznikl roku 1992 či 1993 klip k písni Otčenáš od hudební skupiny Mňága a Žďorp.
• Původní podoba hlavního vstupu s vrátnicí Sigmy a interiér Společenského domu jsou zaznamenány v úvodu televizního dokumentu 13. komnata Arnošta Lustiga.