Libavá

vojenský újezd, 1004 obyvatel k 1.1.2014, 327,2382 km2

Historie

Vznik a vysídlení

Vojenské území kolem Města Libavá vzniklo na základě rozhodnutí Gottwaldovy vlády ze dne 17. září 1946 o zřízení vojenského tábora Město Libavá. Na základě usnesení vlády ČSR ze dne 6.6.1950 byl vojenský tábor ke dni 1.7.1950 prohlášen vojenským újezdem. Území újezdu bylo rozšířeno dalším usnesením vlády ČSR ze dne 5.2.1952 se zpětnou platností k 1. únoru 1952. Po rozšíření tvořila území újezdu celá katastrální území 24 obcí (16 ze správního okresu Moravský Beroun, přičemž okrajová část katastru Nových Oldřůvek zůstala mimo újezd; 1 ze správního okresu Šternberk; 4 ze správního okresu Hranice; 3 ze správního okresu Olomouc). K 1.1.2003 byl vojenský újezd Město Libavá přejmenován na vojenský újezd Libavá.

Ve všech zdejších obcích žili do roku 1945 téměř výhradně Němci, kteří byli v letech 1945 - 1946 nuceně vysídleni a obce byly osídleny českými přistěhovalci, neboť podle požadavků Ministerstva národní obrany ČSR měl vojenský tábor vzniknout v centrálních Jeseníkách kolem Pradědu a Vrbna pod Pradědem. Pro odpor veřejnosti i místních správních orgánů vláda ČSR dne 17.5.1946 vytvoření vojenského tábora v oblasti kolem Pradědu zamítla. Ministerstvo národní obrany ČSR proto pro vytvoření vojenského tábora urychleně nalezlo náhradní území kolem Města Libavé, což vláda schválila 17.9.1945. Obce, jež byly do té doby již osídleny českými přistěhovalci, byly nuceně vysídleny v průběhu roku 1947.

Chátrání

V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze Město Libavá a bývalé obce Heroltovice, Luboměř pod Strážnou, Kozlov a Slavkov, kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí, především u sakrálních objektů a dále u 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov.

Pobyt sovětských vojsk

Po okupaci sovětskou armádou v roce 1968 byla část vojenského prostoru Libavá společně s vojenskými prostory Milovice a Ralsko postoupena sovětské Střední skupině vojsk. Zatímco milovický a ralský prostor byly při odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 zrušeny, libavský převzala opět československá, později česká armáda.

Vojenský historik Martin Vaňourek na základě průzkumu zdejších staveb i typu vyslaných jednotek tvrdí, že v sovětské zóně vojenského prostoru Libavá byly po dobu 5 let rozmístěny jaderné střely namířené na západní Evropu, v reakci na rozmístění téměř 600 jaderných střel na území států NATO v Evropě. 122. raketová brigáda by podle něj nebyla počátkem roku 1983 vyslána do střední Evropy bez jaderných hlavic a tomu napovídá i technické zabezpečení základen. Sovětská armáda tu měla tři palebná postavení: Stará Voda, Přáslavice a Zelený kříž. Raketová brigáda byla odsunuta od 25. února do 16. března 1988 na základě odzbrojovacích jednání mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem a rakety byly následně v SSSR zničeny.

Sovětská jednotka byla vybavena balistickými raketami 9K76 Temp-S (NATO je nazývalo SS-12 Scaleboard) schopnými nést jaderné hlavice. Před místními obyvateli byly skutečné údaje o poslání a výzbroji jednotky tajeny, mimo vojenský prostor však vznikla proti umístěný raket řada peticí a protestů, jejichž autoři a signatáři byli pronásledováni.

Obyvatelstvo

Vojenský prostor Libavá je ze všech vojenských újezdů nejobydlenější. Nerespektování práv obyvatel vojenských újezdů (právo na místní samosprávu a právo vlastnit majetek) se před rokem 2007 několik let systematicky věnovala senátorka Jitka Seitlová, zejména v souvislosti s vojenským újezdem Libavá, kde začátkem roku 2007 žilo nejvíce, tedy 1174 obyvatel. Tři závažné podněty týkající se závažného porušování zákonů se potvrdily, jeden z nich se týkal nezákonného zahrabání bojových ochranných látek. Některé podněty se týkaly podezřelých okolností pořádání honů zvěře, neevidovaných a nezpoplatněných. Pro své snahy nenalezla širokou podporu ani u obyvatel vojenských újezdů (podle průzkumu z roku 2002 pořádaného armádou vyjádřilo 64 % obyvatel VÚ Libavá spokojenost se životem v újezdu), ti si však za ní chodili stěžovat neformálně soukromě, s obavou z prozrazení. Vyjádřila však vůli zabývat se problémem i z pozice zástupkyně veřejného ochránce práv, do které byla mezitím jmenována.


Oficiální web vojenský újezd Libavá:
www.vojujezd-libava.cz

PSČ Libavá: 783 07

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí