Hlubočky

Historie

Obec patřila r. 1340 do majetku hradu Hluboký, kdy je Hluboček (Hombok) společně s Nepřívazem (Epperswagen), Hrdibořicemi a Posluchovem zmíněn jako zeměpanské léno v majetku olomouckého biskupa Johanna Wolka. Po jeho smrti byl hrad r. 1351 darován císařem a králem Karlem IV. markraběti Janu Jindřichovi. Značně rozšířený hradní majetek byl nakonec sloučen s panstvím Velká Bystřice, které sestávalo na začátku 19. století z obcí: Velká Bystřice, Hluboček, Čechovice, Varhošť (Haslicht), Mrsklesy (Nirklowitz), Nepřívaz (Epperswagen), Hrubá Voda (Grosswasser), Jestřábí (Habicht), Posluchov. V podhradí ležícím Hlubočku (Hombok) držela olomoucká kapitula již v roce 1131 dva lány, r. 1276 byla ves v držení Budislawa von Hombok, r. 1366 v majetku bratří Bohuslawa a Erasma z Bystřice, přičemž r. 1391 nechal Záviš z Bystřice zapsat do desek polovinu vsi Ladislavovi z Kravař, r. 1398 Bohuslaw druhou polovinu Martinu Pacholikowi a jeho bratrům. V roce 1406 už se nacházela ves v majetku hradu Hluboký.

Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko

V roce 1827 zde Josef Zwierzina založil hutě a železárny, k nimž se váže i založení osady Mariánské Údolí. Průmyslový závod v Hlubočkách započal výrobu r. 1854, krátce nato započala výroba v druhém závodě Machankově v Mariánském Údolí, v r. 1855 vstoupili do firmy jako veřejní společníci jeho dva synové, dr. Ignác Machanek a Max Machanek, v roce 1860 třetí syn Osvald Machanek a prokurista Jan Orel. Firma r. 1867 přesídlila do Vídně, v Olomouci zůstal obchod železem pod starou firmou I. C. Machanek, jako zástupce železářského průmyslu v Těšíně.

Moravsko-slezská ústřední dráha zahájila svůj provoz 30. června 1872 a ve stanici v Hlubočku byla zároveň zřízena poštovní a telegrafní stanice. Poštovní úřad svoji činnost zahájil 1. ledna 1873 a obsluhoval obce Hluboček (Hombok), Nepřívaz (Epperswagen), Jestřábí (Habicht) a Varhošť (Haslicht). Od roku 1903 byl spojen pěší pochůzkou s poštovní podatelnou v Hrubé Vodě. Dvoutřídní obecná škola s německým vyučovacím jazykem byla otevřena od září 1873, v roce 1877 byl jmenován novým nadučitelem Isidor Krček, po něm Franz Schiebel a Anton Seibert. Četnická stanice v Hlubočku započala svoji činnost 1. listopadu 1898, kam byla přeložena z Velkého Týnce. V roce 1907 byl vyhlášen konkurz na stavbu nové nádražní budovy a adaptaci dosavadní budovy na bydlení pro nádražní personál. V roce 1908 se konalo položení základního kamene ke stavbě kostela Božského Srdce Páně, jehož stavba byla dokončena roku 1910. Nová fara započala činnost 1. září 1912 a farářem byl ustanoven P. Alfred Kaminski. Nová moderní budova obecné školy se 4 třídami a s německým vyučovacím jazykem byla dokončena v roce 1912.

Obecní zastupitelstvo (ustavené 1. července 1910)

• Starosta: Pratschke Adolf
• Radní: Wausner Josef – Polzer Ignatz – Jassinger Konstantin
• Výbor: Abeska Florian – Fichtner Konstantin – Motzke Konstantin – Daume Josef – Reimer Franz – Reimer Rudolf – Springer Julius – Strohall Rudolf
• Náhradníci: Abeska Josef – Partsch Karl – Kabilka Joachim – Tandler Johann – Hausmann Emil – Hünel Franz s německým vyučovacím jazykem v olomouckém školním okrese, nadučitel Koselka Franz (od r. 1905) – Pika Adolf – Przibilla Heinrich – Nedbal Sophie – Holly Kornelia (ruční práce) – Topisch Othilie. V novém Československu zařazena pod školní okres Šternberk se školami s německým vyučovacím jazykem. představenstvo Warner Josef – Strohal Rudolf – Hausmann Emil představenstvo Hausner Josef – Schulz Johann – Springer Julius
• Kirchenbauverein
• Freiwillige Feuerwehr (Hombok-Marienthal)
• Militär-Veteranen-Verein
• Männergesangsverein
• Homboker Dilettanten-Theaterverein
• Bundesgruppe der Deutschen Nordmährens
• Gesangsklub „Brylaria”
• Frauen- und Mädchen-Bundesgruppe des Bundes der Deutschen Nordmährens
• Ortsgruppe Hombok- Marienthal des deutschen Schulvereines (předseda Koselka Franz), z nařízení zemské správy Moravy ze dne 17. dubna 1920 byla místní skupina DSHV rozpuštěna
• Bienenzucht-Zweigverein für Hombok und Umgebung
• Freie Schule Ortsgruppe, Hombok und Umgebung
• Arbeiter-Turnverein

Vlastní vodní revír na řece Bystřici

První Československá republika

V Krnově bylo ustaveno ředitelství drah provincie Německé Rakousko, které si nárokovalo také dohled nad celou železniční tratí Krnov – Olomouc. Tehdejší přednosta stanice Hlubočky Dostalík svolal své podřízené, vysvětlil jim situaci a oznámil, že zdejší železniční úřad podléhá pouze ředitelství drah v Olomouci. Jeho nařízení se v převážně německých Hlubočkách přes všechen nátlak a agitaci z Krnova respektovalo. V první polovině listopadu 1918 složili všichni železniční zaměstnanci slib věrnosti československému státu do rukou přednosty stanice. V polovině téhož měsíce přijelo do Hluboček z Olomouce na dvě stovky československých vojáků, kteří se až do počátku následujícího roku ubytovali na stanici.

Železniční stanice

V roce 1920 započala akciová společnost Moravia podél jižní strany železniční stanice s výstavbou elektrárny a o rok později k ní přistavěla 108 metrů dlouhou vlečku pro zásobování uhlím. V roce 1921 bylo původně petrolejové osvětlení nádraží nahrazeno elektrickým, v nádražní čekárně byl zřízen bufet, rozšířený v roce 1927 o restaurační zařízení. S účinností od 1. ledna 1925 došlo ke změně názvu stanice na Hlubočky a ve stejném roce byla dokončena vlečka do kamenolomu firmy „Jan Horsák a spol.” v Hrubé Vodě. O dva roky později byl zbudován nový železobetonový most přes řeku Bystřici s příjezdovou cestou k nádraží.

V roce 1933 koupilo elektrárnu město Olomouc, které ji hodlalo využívat jako doplňující zdroj elektrické energie k hlavnímu zdroji elektrárny v Přerově. Nadále ale poskytovalo továrnám v Hlubočku a Mariánském Údolí el. energii, čímž splácelo kupní cenu elektrárny. Od 1. září 1934 byl v elektrárně v Hlubočku zahájen provoz, čemuž předcházela oprava kotle, přesívače a turbíny. V elektrárně zůstalo zaměstnáno 5 osob od fy Moravia a 4 zaměstnance dosadily městské elektrické podniky v Olomouci. Elektrárna měla i nadále vyrábět stejné množství el. energie, tedy 2 000 000 kWh ročně. V roce 1942 ji fy Moravia za 2 ¾ mil. korun odkoupila od města Olomouce zpět.

Skauti

Po prázdninách školního roku 1931/32 přikročil IV. oddíl Skautů Republiky Československé v Olomouci ke zřízení nových skautských oddílů v Mariánském údolí a Hlubočkách, jejichž vedoucí si během prázdnin v tábořišti u Hluboček osvojovali skautské znalosti a dovednosti. Na lokalitě zvané „Skautská louka“ nedaleko Hluboček (nyní zvané „Horní Vinohrádky“) si skauti z Olomouce zbudovali na pozemku pana Reifa letní stanové tábořiště již na konci 20. let, které v první polovině třicátých let nahradily stálé dřevěné skautské chaty. V roce 1931 zde byla postavena též legionářská chata, využívaná legionáři a později i první víkendové chaty. Po založení skautského oddílu v Hlubočkách a Mariánském Údolí se nedařilo skautům získat klubovní místnost a Národní jednota apelovala na správce české školy v Mar. Údolí a v Hlubočkách, aby svým vlivem podpořili věc českých hraničářských skautů a dovolili jim využívat školní třídy. Skauti pomáhali například při slavnosti Národní jednoty v Hlubočkách, kde skauti po celých 14 dnů hlídali svěřený materiál české menšiny a při slavnosti samé. Jednalo se především o děti z dělnických rodin z místních železáren. Činnost skautských hlídek oddílu byla v roce 1933 rozšířena z Hluboček nádraží i na obec Hlubočky, dále i na Mariánské Údolí, kde se postupně přihlásilo dostatečné množství dětí ke zřízení oddílu. Skauty měl na starost vedoucí bratr Boh. Žáček. V Mariánském Údolí se scházeli v bytě u bratra Sanetrníka.

Česká menšinová škola

Česká státní škola obecná v Mariánském Údolí byla počátkem školního roku 1936/37 rozšířena o exposituru v Hlubočkách, přičemž místní odbor Národní jednoty v Hlubočkách hodlal učebny umístit do nové budovy, vystavěné vedle svého domku, kde vydržoval českou mateřskou školu.

Spolky a politické strany

• Místní odbor Národní jednoty pro Hluboček a Mariánské Údolí (r. 1923)
• Arbeiter Turn- u. Sportverein (Dělnický turnerský a sportovní spolek)
• Männer – Gesangsverein (Mužský pěvecký spolek)
• Arbeiter – Gesangsverein „Viktor Adler“ (Dělnický pěvecký spolek Viktor Adler)
• Verein Deut. Privatkindergarten in Hombok (Spolek německé mateřské školky v Hlubočku)
• Freiwillige Feuerwehr (Dobrovolní hasiči)
• Theater Dillitantenverein (Amatérský divadelní spolek)
• Deutscher Kulturverband (Německý kulturní svaz)
• Ortsgruppe Deut. Kommunistenpartei (místní skupina Německé komunistické strany)
• Ortsgruppe Bund d. Landwirte (místní skupina Svazu německých zemědělců)
• Ortsgruppe Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (místní skupina Německé národně socialistické strany dělnické)
• Ortsgruppe Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik (místní skupina Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR)
• Ortsgruppe Deutsche Gewerbepartei (místní skupina Německé živnostenské strany)
• Ortsgruppe Bund der Deut. Nordmährens (místní skupina Svazu Němců)
• Ortsgruppe Industriebeamten u. Werkmeisterverband (místní skupina Svazu průmyslových úředníků a závodních mistrů)
• Ortsgruppe Metallarbeiterverband (místní skupina Svazu kovodělníků)
• Ortsgruppe Landwirtschaft. Gebirgsverband Habicht (místní skupina Zemědělského horského svazu Jestřábí)

V letech 1789, 1914, 1997 a 2006 zažila obec velké povodně. Část obecního katastru byla přiřazena v 50. letech za vlády Klementa Gottwalda k Vojenskému újezdu Libavá.

Pamětihodnosti

• Hluboký – zřícenina hradu ze 14. století na ostrohu obtékaném Bystřicí kousek na sever od Hrubé Vody
• Kulturní památka bývalá rychta č. p. 10
• Farní kostel Božského Srdce Páně, vysvěcen roku 1910
• Kaple Bolestné Panny Marie v Mariánském Údolí
• Kaple Nejsvětější Trojice na Posluchově
• Pomník Dukelským hrdinům