Šenov

Historie

Šenov patří k nejstarším sídlům ve Slezsku. Přesné datum založení není známo, ale archeologické nálezy v okolních lokalitách potvrzují osídlení této oblasti již v paleolitu. Později docházelo k osídlení podél obchodní stezky od Baltského moře k jihu, karpatskou stranou Moravské brány. Pravděpodobně vznikl již ve 12. století jako předkolonizační slovanská osada při obchodní cestě z Opavy do Těšína, kde v dnešní místní části Vráclav mohla existovat vodní tvrz v močálovité krajině. První písemná zmínka o Šenovu je v soupise desátků vratislavského biskupství z doby kolem r. 1305. Od 13. století patřil k těšínskému knížectví jako jeho západní část, které bylo součástí Polského království, od 1327 až do roku 1742 součástí zemí Koruny české a do roku 1918 součástí Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků.

Pamětihodnosti a zajímavosti

• Areál bývalého zámku: zámecký park (kulturní památka) a budova se sgrafity Viléma Wünsche ve stylu socialistického realismu.
• Českobratrský kostel z r. 1937, kulturní památka.
• Evangelická hřbitovní kaple z r. 1896
• Kostel Prozřetelnosti Boží z roku 1764, zvaný perla Slezska, kulturní památka.
• Lukostřelecký klub
• Sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého jsou rovněž kulturními památkami.
• Šenovská naučná stezka je dvouokružní naučná stezka.
• Šenovské muzeum jehož součástí je také knihovna.
• Větrný mlýnek v Šenově je zrekonstruovaný větrný mlýnek s turbínou z roku 1928.

Osobnosti

• Karel Traugott Skrbenský z Hříště (1716–1773), slezský šlechtic, mecenáš umění a přísedící zemského soudu knížectví Opavského
• Vilém Wünsche (1900–1984), československý malíř, grafik a ilustrátor, podle nějž je pojmenována zdejší základní umělecká škola
• Franz Barwig starší (1868–1931), rakouský sochař
• Miroslav Kačor (1950–2018), český dokumentarista, scenárista, režisér a spisovatel
• Wacław Olszak (1868–1939), polský lékař, národní a sociální aktivista, v letech 1929–1936 starosta Karviné