Ostrava

Historie

První zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, kdy je zmiňována jako osada, zatímco Moravská Ostrava je zmiňována v roce 1267 a mluví se o ní jako o městečku.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce, kdy byla v rozmezí let 1631 až 1645 několikrát obsazena Švédy, však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky. Po druhé světové válce, kdy byla Ostrava osvobozena Rudou armádou, zde došlo k největšímu stavebnímu rozmachu v obytné výstavbě, nejprve menší zástavba jen na území Poruby (dnešní památkově chráněné domy ve slohu socialistického realismu), později masívní urbanizace méně kvalitních budov v Porubě i na Jihu.

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalšími unikáty jsou zdejší haldy, např. halda Ema ve Slezské Ostravě, halda Hrabůvka v Ostravě – Hrabůvce.

Na další dnes už neexistující haldě na území dnešní Černé louky vznikla v roce 1928 horská dráha pojmenovaná Tivoli (patrně první československá horská dráha v pražském zábavním parku Eden vznikla v roce 1922), po ní se jmenoval celý zábavní prostor. Zhruba po dvou letech ale tento zábavní prostor zanikl a od září 1935 se začalo s likvidací vlastních hald.

Významné historické události v datech

• 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
• 1267 29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna
• před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
• 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
• 1753: první zmínka o nálezu uhlí (nález nebyl přesně lokalizován a nález upadl v zapomnění)
• 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
• 1835: majitelem Rudolfovy hutě se stalo konsorcium několika vídeňských bankéřů, které kapitálově ovládal Salomon Mayer Rothschild
• 1840: postavena první koksovací pec v Ostravě
• 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
• 1894: zahájen provoz moderní městské dopravy (17.července) , otevřen Český národní dům (16. a 17. června)
• 1898: otevřena první banka v Moravské Ostravě a otevřena Veřejná knihovna a čítárna
• 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské a SK Slavoj Vítkovice
• 1922: založen SK Slezská Ostrava
• 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava (k původnímu městskému jádru připojeno 7 sousedních obcí), v srpnu oficiální návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve městě
• 1926: otevřen Dům umění
• 1928: založen SSK Vítkovice
• 1930: otevřena Nová radnice
• 1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě

• 1945: 30. duben den osvobození Ostravy Rudou armádou, z Příbrami do Ostravy přesídlena Vysoká škola báňská, začátek výstavby Nové huti
• 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou č. 123/1947 Sb.
• 1951: zřízena Státní vědecká knihovna v Ostravě
• 1952: zahájena trolejbusová doprava
• 1952: tým ZSJ Sokol VŽKG získal historicky 1. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně 1951/1952.
• 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
• 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
• 1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka)
• 1959: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce 1964 stává samostatná Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
• 1961: otevřen Dům kultury Vítkovice
• 1981: tým TJ Vítkovice získal historicky 2. titul mistra republiky v Československé hokejové lize v sezoně 1980/1981.
• 1986: otevřen Palác kultury a sportu (nyní Ostravar Aréna)
• 1991: 89 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti, Ostrava jedna z mála měst na Moravě, kde se naprostá většina obyvatel v devadesátých letech považovala za Čechy., založena Ostravská univerzita 28. září
• 1994: poslední vytěžené uhlí na území města Ostravy
• 1995: Vznik týmu Amerického fotbalu Ostrava Steelers
• 1995: zahájena příprava na vybudování obchodně-podnikatelského areálu Ostrava-Mošnov
• 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
• 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy, město Ostrava s partnery založilo Vědecko-Technologický park Ostrava
• 1998: ukončení provozu vysokých pecí a výroby surového železa ve Vítkovicích
• 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě
• 2004: město ve spolupráci se společností CTP Invest začíná budovat průmyslovou zónu Ostrava-Hrabová, pořádání Mistrovství světa v ledním hokeji
• 2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce
• 2009: Ostrava napojena na dálniční síť
• 2012: dokončení I. fáze revitalizace Dolní oblasti Vítkovic a nového centra města
• 2014: otevření památkového objektu Trojhalí po rekonstrukci, kolejové napojení letiště Leoše Janáčka
• 2015: Ostrava pořádá Mistrovství světa v ledním hokeji, byla postavená nadstavba na vysoké peci č. 1, pojmenovaná Bolt Tower
• 2017: Ostrava slaví 750 let od první písemné zmínky a pořádá Mistrovství Evropy v krasobruslení

Zemské hranice

Zemské hranice zde tvoří řeky Odra a Ostravice. Mezi těmito řekami se nachází Morava, zbytek pak představuje území spadající pod České Slezsko. Rozlohou větší část města leží ve Slezsku, avšak většina důležitých částí města včetně centra leží na Moravě.

V rámci Slezska spadala Ostrava do Těšínského knížectví (pravý břeh Ostravice) a Opavského knížectví (levý břeh Odry). Některé slezské části Ostravy (jmenovitě Antošovice, Koblov, Petřkovice, Lhotka a Hošťálkovice) byly v letech 1742–1920 součástí Pruského Slezska resp. Německého císařství.

Některé severomoravské čtvrti – jmenovitě Moravská Ostrava (centrum města), Mariánské Hory, Přívoz a Vítkovice – spadaly do Hukvaldského panství, které bylo i se svými úřady pod suverénní vládou olomouckého (arci)biskupa, jenž zde byl leníkem českých králů. Toto panství zaniklo v roce 1852, kdy bylo přeměněno na velkostatek.

Významní rodáci

Výběrový seznam nejvýznamnějších osobností, narozených v Ostravě.

• Jehuda Bacon (* 1929), izraelský malíř českého původu
• Jan Balabán (1961–2010), spisovatel (žil zde od dětství)
• Sergei Barracuda (* 1990), zpěvák (rapper)
• Pavla Beretová (* 1983), herečka Národního divadla v Praze
• Beno Blachut (1913–1985), operní pěvec
• Václav Bednář (1905–1987), operní pěvec
• Vladimír Brázda (1920–2005), šéfdirigent operety NDM, milovník operety a Ostravy
• Vlastimil Brodský (1920–2002), herec
• Slávka Budínová (1924–2002), herečka
• Jaroslav Čejka (1936–2022), mim, tanečník, herec
• Bořivoj Čelovský (1923–2008), historik, publicista, filozof
• Tamara Černá (* 1965), pseudonym SofiG, primabalerina
• Oldřich Černík (1921–1994), komunistický politik, představitel pražského jara, bývalý československý premiér (1968–1970)
• Evžen Čížek (1904–1942), příslušník československé zahraniční armády, válečný pilot
• Oldřich Daněk (1927–2000), dramatik, spisovatel, režisér
• Oldřich Doležal (1912–1983), pilot 311. československé bombardovací perutě RAF
• Miroslav Etzler (* 1964), herec
• Tomáš Etzler (* 1963), novinář
• Karel Fiala (1925–2020), herec
• Ota Filip (1930–2018), spisovatel
• František Ladislav Fořt (1910–?) účastník protinacistického odboje v období druhé světové války a politický vězeň
• Anna Friedlová-Kanczuská (* 1913), architektka, urbanistka
• Emerich Gabzdyl (1908–1993), tanečník a choreograf
• Rudolf Grimm (1911–1942), válečný palubní radiotelegrafista a střelec u RAF.
• Augustin Handzel (1886–1952), umělec a sochař
• Karel Handzel (1885–1948), český spisovatel, novinář a překladatel
• Tomáš Hejdušek (* 1979), fotbalista a fotbalový trenér
• Petr Hruška (* 1964), básník, scenárista
• Ilja Hurník (1922–2013), hudební skladatel
• Zdeněk Chlopčík (* 1957), tanečník, trenér
• Igor Chmela (* 1971), herec Divadla na Zábradlí
• Martin Chodúr (* 1989), zpěvák, vítěz 1. Česko Slovenské SuperStar
• Věra Chytilová (1929–2014), režisérka
• Jožka Jabůrková (1896–1942), novinářka, spisovatelka
• Eva Jakoubková (1952–2005), herečka
• Liana Janáčková (* 1953), architektka, starostka městského obvodu, býv. senátorka
• Radim Jančura (* 1972), podnikatel
• Heidi Janků (* 1962) zpěvačka, moderátorka
• Marek Jankulovski (* 1977), fotbalista, vítěz Ligy mistrů UEFA
• Vladimír Javorský (* 1962), herec
• Valentin Bernard Jestřábský (1630–1719), římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel
• Zdeněk Jirotka (1911–2003), spisovatel
• Aleš Juchelka (* 1976), politik, moderátor, dramaturg, scenárista
• Eva Jurinová (1953–2021), novinářka, pedagožka
• Zuzana Kajnarová Říčařová (* 1982), herečka
• Nikolas Kara (* 2000), kouzelník, iluzionista
• Naděžda Kniplová (1932–2020), operní pěvkyně
• Taťána Kocembová (* 1962), atletka
• Martina Kociánová (* 1971), televizní moderátorka
• Přemysl Kokeš (* 1977), architekt
• Irena Korbelářová (* 1963), historička, archivářka, proděkanka, profesorka
• Terezie Kovalová (* 1989), violoncellistka
• Richard Krajčo (* 1977), herec a zpěvák
• Kristina Lavičková (1917–1944), účastnice protinacistického odboje popravená nacistickým režimem
• Ivan Lendl (* 1960), tenista, vítěz Davis cupu 1980, 3× vítěz French Open, 3× vítěz US Open, 2× vítěz Australian Open
• Mario Lička (* 1982), fotbalista
• Artur London (1915–1986), politik a publicista
• Lumír Lýsek (* 1934), architekt
• Ondřej Malý (* 1966), herec
• Otmar Mácha (1922–2006), hudební dramaturg
• Lurdes Gloria Manuel (* 2005), česká atletka, juniorská mistryně Evropy 2023 a juniorská mistryně světa 2024 v běhu na 400 m
• Karel Müller (* 1958), archivář, historik, heraldik, ředitel Zemského archivu v Opavě
• Jaroslav Novák (1915–1943), československý stíhač v RAF u 1. a 312. československé perutě
• Petr Němec (* 1950), zpěvák
• Jaromír Nohavica (* 1953), písničkář
• Elly Oehlerová (1905–1953), architektka
• Nikol Ogrodníková (* 1990), atletka
• Marta Ondráčková (* 1983), herečka a moderátorka
• Jaroslav Opěla (1935–2016), dirigent
• Ivo Pavlík (1933–2017), hudebník, manžel Heidi Janků
• Bohdan Pomahač (* 1971), plastický chirurg
• Alexej Pyško (* 1956), herec
• Libor Radimec (* 1950), fotbalista, olympijský vítěz
• Artur Radvanský (1921–2009), pamětník holocaustu
• Karel Reisz (1926–2002), režisér a producent
• Lydie Romanská (* 1943), básnířka, spisovatelka a sbormistryně
• Marie Rottrová (* 1941), zpěvačka
• Šlomo Rozen (1905–1985), izraelský politik a ministr
• Jiří Rusnok (* 1960), 2013-2014 předseda vlády ČR, 2016-2022 guvernér České národní banky
• Rudolf Schikora (1890–1962), katolický kněz a spisovatel
• Libor Sionko (* 1977), fotbalista
• Bořek Slezáček (* 1967), herec, hudebník, moderátor
• Jan Světlík (* 1958), podnikatel
• Jaromír Šavrda (1933–1988), spisovatel, disident
• Roman Šimíček (* 1971), hokejista, mistr světa s reprezentací ČR 1999
• Jaromír Šindel (* 1959), hokejista, 3× mistr ČSSR a mistr světa s reprezentací ČSSR 1985
• Ladislav Špaček (* 1949), pedagog, spisovatel, mluvčí prezidenta Havla, popularizátor společenské etikety
• Radim Špaček (* 1973), režisér
• Věra Špinarová (1951–2017), zpěvačka
• Teodor Šrubař (1917–1979), operní pěvec
• Jaroslav Štěrba (* 1962), dětský onkolog
• Oldřich Šuleř (1924–2015), spisovatel
• Evžen Tošenovský (* 1956), politik, 1993-2001 primátor Ostravy, 2000-2008 hejtman Moravskoslezského kraje, od 2009 europoslanec
• Radim Uzel (1940–2022), sexuolog
• Aleš Vašíček 1947–2025), sochař a sklářský výtvarník
• Arnošt Vašíček (* 1953), scenárista, spisovatel a záhadolog
• Věra Weislitzová-Lustigová (1927–2009), spisovatelka a pedagožka
• Hana Zagorová (1946–2022), zpěvačka
• Lubomír Zaorálek (* 1956), politik, 2019-2021 ministr kultury ČR, 2013-2017 ministr zahraničních věcí ČR, 2002-2006 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
• Vilém Závada (1905–1982), básník
• Rudolf Zuber (1912–1995), kněz, historik, archivář, knihovník