Odry

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Odrách.

Kulturní pamětihodnosti

• Vrásový soubor v Klokočůvku je přírodní památka, která stojí u Klokočůvku, na levém břehu řeky Odry. Soubor leží na severozápadě od Oder. Přírodní památka je tvořena odkryvem zvětralých slitovců až jílovými břidlicemi, místy jemnozrnnými drobami šedých barev deskovité až tence lavicovité vrstevnatosti. Lidově se jí říká Dračí skála, a to kvůli malé jeskyni.
• Stříbrné jezírko je přírodní památka, která vznikla v bývalém galenitovém dole z důvodu neodčerpávání přitékající vody z něho. Oblast je ve výšce 460 metrů nad mořem a má rozlohu 0,22 hektarů. Těžba se v dole ukončila v 17. století. Rozloha jezírka je asi 500 metrů čtverečních, z toho má dvě třetiny hloubku asi 1,5 metru a zbytek je důl. V jezeru se vyskytuje ďáblík bahenní a vachta trojlistá, které byly vysazeny uměle v 90. letech. Původní jsou: šípatka střelolistá, orobinec širokolistý, kosatec žlutý, rak říční, čolek obecný, čolek horský, ropucha obecná, skokan hnědý. V okolí jezírka se vyskytuje ještěrka živorodá, slepýš křehký a užovka obojková.
• Suchá Dora je přírodní rezervace, která má za cíl zachovat typický, původní lesní porost, v oblasti Nízkého Jeseníku. Je v nadmořské výšce 356 – 524 metrů, na sever natočeném svahu směřujícím k potoce Suchá, západně od Jakubčovic nad Odrou. Rezervace se nachází v katastrálním území obce Dobešov a Jakubčovice nad Odrou, její výměra je asi 17,60 ha. Oblast byla vyhlášena chráněnou v roce 1969.

Historie

Tato část článku není dostatečně ozdrojována a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit. Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Založení

První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov pochází už z roku 1234 . Vyhnanov nebyla ani tak vesnice, ale spíše lokace v údolí mezi pohořským a veselským kopcem sahající až k vesnici Klokočůvek. Ve Vyhnanově žili, jak název napovídá, vyhnanci, kteří měli bránit hranici. Vyhnanov byl, v rozmezí let 1241-1253, vypálen během nájezdu Mongolů (Tatarů) a Kumánů. V této době stál poblíž Oder hrad Milíkov - Milichberg. Stavitel hradu byl kastelán Milich (občas udáváno v češtině Milík) z Hradce nad Moravicí. Tento hrad stál na výběžku Dobešovského vrchu mezi údolím Stodolního a Mlýnského potoka. Tomuto výběžku se často říká Břetislavův, protože to byl bod, kde se měla bránit nově dobytá hranice, dobytá právě Břetislavem I.. Dnes lze najít pozůstatky hradu v tzv. šikaně při cestě z Oder na Dobešov. Protože znaky hradu nejsou moc patrné, je velmi pravděpodobné, že hrad byl postaven ze dřeva. Milíkov stál na pravděpodobném místě dřívějších Babích hrádků. Na Břetislavových výběžcích stály také strážní věže, které byly použity ve znaku města.

Rozkvět města

Během kolonizování českého pohraničí Němci, vzniklo na pravé straně řeky Odry město. Založeno bylo ve druhé polovině 13. století poblíž bývalého Vyhnanova a na stejném místě bylo později vystavěno opevněné město. V roce 1357 má mít město kulatý tvar s opevněním, a to s valy, hlubokým příkopem a kamennými hradbami. Hradba měla dvě brány, a to: Dolní (Hranickou, v jižní části hradeb) a Horní (Opavskou, v severní části hradeb). Hradby dokonce měly několik výpadových branek. Pod hradbami dokonce bylo postaveno několik chodeb pro případ úniku a pro přívod vody do kašny na náměstí. Ve spodní části dnešního zámeckého parku byli tři rybníky pro chov ryb. Za hradbami stálo okolo padesáti měšťanských domů, kamenný hrad ve tvaru kvádru a dřevěný kostel. Hrad měl na západní straně hlásku (věž). Ve 14. století se Odry staly významným místním centrem. V této době, vlastnil město rod Šternberků, konkrétně Štěpán ze Šternberku. Štěpán ze Šternberka získal Odry a 11 dalších vesnic. Odry nechal v roce 1350 povýšit na město. Albrecht Aleš ze Šternberka městu udělil či správněji se zřekl práva odúmrti v roce 1362 a totéž učinil v 10 vesnicích oderského panství v roce 1374. V roce 1406 bylo městu uděleno právo výročního trhu, a tak se město stalo obchodním centrem oblasti.

Husitské války

Po tom, co v roce 1427 Odry dobyl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka, se město stalo husitským. Během husitských válek na Moravě byly Odry důležitým husitským centrem v oblasti (konkrétně v letech 1427 - 1434 a dokonce v Odrách čtyři roky (1428 - 1432) pobýval litevský kníže Zikmund Korybutovič. Během husitského pobývání ve městě husité vypálili Fulnek, Nový Jičín a Hranice, čímž oslabili vzájemnou pomoc opavského vévody Přemka s olomouckým biskupem Janem Železným, Jiřím ze Šternberka a Janem z Kravař. V této době zpevnili husité opevnění kolem celého města. Tehdy tu působil husitský hejtman Dobeš Puchala z Věnavy, který byl velmi obávaný. Po bitvě u Lipan v roce 1434, husité svá slezská a severomoravská města s posádkou opustili. Naposledy v roce 1435 husitští hejtmané Boček a Vilém Puklicové z Pozořic spolu s 1000 jezdci nabízeli z Oder pomoc litevskému velkoknížeti Svidriegellovi a knížeti Zikmundu Korybutovi v jejich bojích na Litvě. Po husitech ve městě zůstala bašta a část městského opevnění. Odry s panstvím byly v roce 1481 vloženy do opavských zemských desk a od té doby patří do Slezska.

V letech 1437 - 1446 vlastnili Odry páni ze Šternberka, v letech 1446 - 1519 Oderští z Lidéřova, v letech 1519 - 1533 páni z Fulštejna a po nich město vlastnili pánové ze Zvole, a to v letech 1533 až 1612. Ti přestavěli hrad na renesanční zámek, vylepšili a zdokonalili mlýnský náhon, který poháněl mlýn a později napájel nově postavenou soustavu rybníků, které byly postavené za Janka Tomáše ze Zvole.

Období během a po třicetileté válce

Během třicetileté války Švédové město několikrát vybrakovali. Byl také poničen kostel svatého Bartoloměje, jenž byl opraven až koncem 17. století v barokním slohu. V době po bitvě na Bílé hoře se v Odrách několikrát vystřídala cizí šlechta. Roku 1660 získala oderské panství hrabata z Werdenberka a potom v letech 1716 - 1792 páni Lichnovští z Voštic. Během jejich vlády byly založeny nové zemědělské dvory (Dvořisko, Vítovka a panský dvůr Odry). Postavili také tzv. květinovou lávku přes Odru, aby se město mohlo rozvíjet na levém břehu. Lávka byla znovu postavena roku 1899 opavským stavitelem Rudolfem Schnackem. Byla postavena na místě starého osídlení z první poloviny 13. století, které bylo zničeno povodní v roce 1605 a na místě osídlení byl postaven kamenný kříž. Novému osídlení se začalo říkat Neumark. Mezi jinými zde stál dům lesníka, bělidlo a hostinec. Bylo zhruba v místech dnešních ulic Stará, Růžová a Křížová. Také v letech 1730 - 1736 nechali přestavět renesanční zámek na barokní, během něhož (mimo jiné) zbourali západní křídlo a válcovou věž. Architekt přestavby byl asi Johann Lukas von Hildebrandt (občas udáváno Lukáš Hildebrandt). V okolí Oder se v 18. století těžilo stříbro a olovo. Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých. Během let se v Odrách objevilo několik selských bouří - jedna musela být dokonce v roce 1782 potlačena vojskem. Od roku 1792 byla majitelkou panství Marie Teresie, pak hraběnka Schlabrendorfová a nakonec Charlotta z Fürstenburgu (která byla její sestra). Jejím úsilím byla, roku 1855, postavena nemocnice. Spolu s nemocnicí založila, dokonce i roku 1861 klášterní školu (dnes Církevní škola - plný název Střední pedagogická škola a střední zdravotní škola svaté Anežky české). Tato škola byla vylepšována v rozmezí let 1888 - 1896. Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.

Roku 1863 byla zbořena městská radnice, stojící uprostřed náměstí. Na jejím místě dnes stojí kašna.

Městské pivovary

V roce 1866 začal v Odrách pracovat Panský pivovar Odry, který dokázal na vrcholu výkonnosti vyprodukovat až 300 000 litrů piva. Budova pivovaru stojí dnes v Zámecké ulici a starší část domu je z 16. století. Několik metrů od pivovaru stojí původní městský hydrant z přelomu 19. a 20. století. Pivovar se před uzavřením v roce 1943 jmenoval Salomon Fried a Söhne (Salomon Fried a synové), plným názvem Salomon Fried a Söhne, pivovar, výroba likérů a lihu, Odry. Fried byl během druhé světové války zatčen v Protektorátě, kam odešel, a nakonec zemřel v Osvětimi.

Druhý pivovar v Odrách byl měšťanský a pracoval v letech 1788 až 1913. Tento pivovar stál na ulici Pásová a dnes je to dům s mansardovou střechou a rozsáhlými sklepy. Poslední majitel byl v roce 1913 Hanuš Ulrich.

Průmysl

Ve druhé polovině 19. století začaly v Odrách vznikat průmyslové podniky, a to především z manufaktur a malých dílen. V roce 1866 v Odrách spustila výrobu první česká gumárna. Růst města a také průmyslu v něm urychlila stavba železniční tratě Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou (ze Suchdola nad Odrou do Budišova nad Budišovkou, která se začala používat v roce 1891.

20. století

Na začátku 20. století (konkrétně rok 1906) získal Odry rod Potockich. Ti, v téměř německých Odrách, podporovali české obyvatelstvo. Především tak, že ho zaměstnávali v oderské cihelně a staré pile v Loučkách. Čeští dělníci se často scházeli ve dvou restauracích, zvaných Horní a Dolní sklepy (dnes je na jejich místě přírodně betonový amfiteátr). Nakonec si, v roce 1907, postavili dělníci Dělnický dům (ve kterém je dnes improvizované divadlo, improvizované kino a restaurace), jenž se stal, svým způsobem, kulturním centrem města.

V roce 1902 byla ve městě postavena budova Soudu, který spravoval Soudní okres Odry. K soudu patří i věznice, která stojí za ní. Dokonce v ní měl být zadržen spisovatel Jaroslav Hašek, a to za potulku a výtržnosti. Soud nakonec zrušili v roce 1947 a v této budově dnes sídlí škola středního odborného učiliště. Věznice je přebudována na byty.

V roce 1922 vznikla na Okružní ulici česká škola, ale kvůli malým prostorám byla v roce 1930 postavena nová česká škola (dnes součást Základní školy na Komenského ulici). Německé obyvatelstvo, v rivalitní reakci na to, postavilo v roce 1932 nedaleko německou školu. Tyto školy vznikly díky finančním fondům vlády Československé republiky, které měli především zmírnit sociální krizi v oblasti.

2. světová válka

Odry v roce 1930 měly 4000 obyvatel, z nichž bylo 3461 Němců. Po Mnichovské dohodě se staly Odry součástí Třetí říše jako Sudety, a proto menšinové české obyvatelstvo opustilo město. 10. října 1938 začalo obsazování území Wehrmachtem a následné perzekuce židů. 17. prosince 1944 byla v bitvě zvané Krvavá neděle u Oder sestřelena tři německá stíhací letadla Messerschmitt Bf 109. Jedno z nich bylo vykopáno 28. srpna 2010, suchdolskými archeology.

Majitel zámku byl až do roku 1945 hrabě Potocki. Po ukončení války se v období let 1945 - 1946 uskutečnil odsun německého obyvatelstva (asi 4000 lidí). Odry se poté začaly naplňovat českým (z části i slovenským) obyvatelstvem z vnitrozemí.

7. května 1945 bylo město dobyto Rudou armádou, ještě před jejím příchodem Wehrmacht zničil most u církevní školy, přes řeku Odru. Nový most byl postaven až roku 1958.

Období po 2. světové válce

17. ledna 1964 vyhořel z 80% oderský zámek. Ruiny byly strženy 7. července 1966 a na místě zámku byl postaven obchodní dům ODRA s betonovou konstrukcí, který byl otevřen roku 1978.

V letech 1978 - 1980 se prováděla přeložka řeky Odry, která se prováděla kvůli rozšíření závodu Optimit. Kvůli přesunutí řeky zanikla světoznámá dostihová dráha, škvárové hřiště a most, který spojoval břehy, se přesunul o dvacet metrů níže po proudu a byl postaven kolmo ke břehu. Také byla rozdělena ulice Vítovská, která spojoval most a cestu na Vítovku.