Odry

Historie

Založení

První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov pochází už z roku 1234. Štěpán ze Šternberka získal Odry a 11 dalších vesnic. Odry nechal v roce 1350 povýšit na město. Albrecht Aleš ze Šternberka městu udělil či správněji se zřekl práva odúmrti v roce 1362 a totéž učinil v 10 vesnicích oderského panství v roce 1374. V roce 1406 bylo městu uděleno právo výročního trhu, a tak se město stalo obchodním centrem oblasti.

Husitské války

Po tom, co v roce 1427 Odry dobyl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka, se město stalo husitským. Během husitských válek na Moravě byly Odry důležitým husitským centrem v oblasti (konkrétně v letech 1427 až 1434 a dokonce v Odrách čtyři roky (1428 až 1432) pobýval litevský kníže Zikmund Korybutovič. Během husitského pobývání ve městě husité vypálili Fulnek, Nový Jičín a Hranice, čímž oslabili vzájemnou pomoc opavského vévody Přemka s olomouckým biskupem Janem Železným, Jiřím ze Šternberka a Janem z Kravař. Během let se v Odrách objevilo několik selských bouří – jedna musela být dokonce v roce 1782 potlačena vojskem. Od roku 1792 byla majitelkou panství Marie Teresie, pak hraběnka Schlabrendorfová a nakonec Charlotta z Fürstenburgu (která byla její sestra). Jejím úsilím byla, roku 1855, postavena nemocnice. Spolu s nemocnicí založila, dokonce i roku 1861 klášterní školu (dnes Církevní škola – plný název Střední pedagogická škola a střední zdravotní škola svaté Anežky české). Tato škola byla vylepšována v rozmezí let 1888 až 1896. Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.

Druhý pivovar v Odrách byl měšťanský a pracoval v letech 1788 až 1913. Tento pivovar stál na ulici Pásová a dnes je to dům s mansardovou střechou a rozsáhlými sklepy. Poslední majitel byl v roce 1913 Hanuš Ulrich.

Průmysl

Ve druhé polovině 19. století začaly v Odrách vznikat průmyslové podniky, a to především z manufaktur a malých dílen. V roce 1839 Jozef Kazimír Gelrich zakládá továrnu na výrobu sukna s deseti stavy, ze které po jeho smrti v roce 1856 na 250 stavech Sebastian Waschka zavádí výrobu kloboučnické plyše (po znárodnění v roce 1948 Oděvní průmysl N.P. Prostějov a po roce 1989 výrobna plastů Mateiciuc). V roce 1866 v Odrách spustila výrobu první česká gumárna. Růst města a také průmyslu v něm urychlila stavba železniční tratě Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou a železničního nádraží v Odrách, která se začala používat v roce 1891. Na přelomu 19. a 20. století probíhala v okolí Oder těžba břidlice.

20. století

V roce 1906 získal Odry rod Potockich. Ti, v téměř zcela německých Odrách, podporovali české obyvatelstvo. Především tak, že ho zaměstnávali v oderské cihelně a staré pile v Loučkách. Čeští dělníci se často scházeli ve dvou restauracích, zvaných Horní a Dolní sklepy (dnes je na jejich místě přírodně betonový amfiteátr). Nakonec si, v roce 1907, postavili dělníci Dělnický dům (ve kterém je dnes improvizované divadlo, improvizované kino a restaurace), jenž se stal, svým způsobem, kulturním centrem města.

V roce 1902 byla ve městě postavena budova Soudu, který spravoval Soudní okres Odry. K soudu patří i věznice, která stojí za ní. Dokonce v ní měl být zadržen spisovatel Jaroslav Hašek, a to za potulku a výtržnosti. Soud nakonec zrušili v roce 1947 a v této budově dnes sídlí škola středního odborného učiliště. Věznice je přebudována na byty.

V roce 1922 vznikla na Okružní ulici česká škola, ale kvůli malým prostorám byla v roce 1930 postavena nová česká škola (dnes součást Základní školy na Komenského ulici). Německé obyvatelstvo, v rivalitní reakci na to, postavilo v roce 1932 nedaleko německou školu. Tyto školy vznikly díky finančním fondům vlády Československé republiky, které měli především zmírnit sociální krizi v oblasti.

Druhá světová válka

Odry v roce 1930 měly 4000 obyvatel, z nichž bylo 3461 Němců. Po Mnichovské dohodě se staly Odry součástí Třetí říše jako Sudety, a proto menšinové české obyvatelstvo opustilo město. 10. října 1938 začalo obsazování území Wehrmachtem a následné perzekuce židů. 17. prosince 1944 byla v bitvě zvané Krvavá neděle u Oder sestřelena tři německá stíhací letadla Messerschmitt Bf 109. Jedno z nich bylo vykopáno 28. srpna 2010, suchdolskými archeology.

Majitel zámku byl až do roku 1945 hrabě Potocki. Po ukončení války se v období let 1945 a 1946 uskutečnil odsun německého obyvatelstva (asi 4000 lidí). Odry se poté začaly naplňovat českým (z části i slovenským) obyvatelstvem z vnitrozemí.

7. května 1945 bylo město dobyto Rudou armádou, ještě před jejím příchodem Wehrmacht zničil most u církevní školy, přes řeku Odru. Nový most byl postaven až roku 1958.

Období po druhé světové válce

V roce 1947 byla elektrická síť přestavěna ze stejnosměrné na střídavou. Po celá padesátá i šedesátá léta byly v okolí Oder vysazovány sady (především jablečné). 17. ledna 1964 vyhořel z 80 % oderský zámek. Ruiny byly strženy 7. července 1966 a na místě zámku byl postaven obchodní dům ODRA s betonovou konstrukcí, který byl otevřen roku 1978.

V letech 1978 až 1980 se prováděla přeložka řeky Odry, která se prováděla kvůli rozšíření závodu Optimit, ve které se od roku 1966 vyráběly hadice. Kvůli přesunutí řeky zanikla světoznámá dostihová dráha. Dostihy vznikly po druhé světové válce po sporech dvou Oderských statků Meierhof a Josefihof, když místní statkáři zorganizovali závody koní, aby zjistili, kdo z nich je lepší. Tento jeden závod pak zahájil pravidelné pořádání dostihů. První oficiální dostihy v Odrách byli pořádány v roce 1951 a těšili se velké popularitě diváků (na některé chodilo až 10 000 diváků). Závodní dráha byla především určená překážkovým dostihům, byli ale i rovinové a klusácké dostihy. Celkem se událo za dobu existence 250 cvalových dostihů (a z toho 184 překážkových). Poslední závod se udál 15. června 1975. Mezi další objekty zaniklé kvůli přeložce řeky Odry patří škvárové hřiště a most, který spojoval břehy, se přesunul o dvacet metrů níže po proudu a byl postaven kolmo ke břehu. Také byla rozdělena ulice Vítovská, která spojoval most a cestu na Vítovku. V roce 1973 byl postaven v areálu továrny 114 metrů vysoký bětonový komín. A v roce 1984 byla postavena v areálu horkovodní uhelná kotelna i včetně dalšího betonového komína vysokého 113 metrů.

V roce 1967 bylo postaveno na místě zrušené střelnice autobusové nádraží. Po té v roce 1971 byl uveden do provozu vlek nad benzínovou pumpou (není od roku 1991 v provozu). V letech 1971 až 1973 bylo postaveno sídliště Pod lesem (s originálním jménem Leninovo a 328 byty). V letech 1972 až 1974 byl postaven fotbalový stadion a spolu sním i tenisové kurty. V roce 1978 byl otevřen obchodní dům Odra na místě bývalého zámku. V letech 1980 až 1982 bylo postaveno sídliště Míru s celkem 194 byty, kvůli kterému byla zbouraná část historické zástavby.

= Po sametové revoluci =

Po roce 1989 došlo k privatizaci velkých podniků ve městě. Z textilní továrny Oděvní průmysl N.P. Prostějov vznikla společnost Mateiciuc, ve které se vyrábějí polypropylenové trubky, zahradní hadice, kabelové chráničky a stavební profily. V roce 1998 se gumárna Optimit stala členem skupiny Semperit a v roce 2008 byl odstřelem odstraněn 103 metrů vysoký komín v areálu této továrny. Nyní se jedná o největšího výrobce hadic na světě. V roce 2014 byla otevřena rozhledna Olšová u Pohoře a v roce 2018 byla otevřena Veselská rozhledna. V roce 2020 byl otevřen pro veřejnost Flascharův důl, ve kterém se na přelomu 19. a 20. století těžila břidlice. Je jedním ze dvou zpřístupněných v České republice. V dolu je několik komor a odhalené čelo vrásy.

Osobnosti

• Heinrich Johann Demel (1808–1867), rakouský astronom a matematik
• Josef Fiebiger (1870–1956), rakouský univerzitní profesor
• Walter Galuschka (1921–1967), člen bavorského parlamentu
• Eduard Gerlich (Odry–1904), stavební inženýr, profesor v Curychu a stavitel horských železničních tratí
• Ernst Habiger (1932–2021), německý inženýr a univerzitní profesor
• Wilhelm Heinz (1894-?), inženýr, politik (NSDAP) a člen Německého říšského sněmu
• August Herzmansky (1834–1896), rakouský podnikatel a zakladatel obchodního domu Herzmansky ve Vídni
• Karl Alfons Jurasky (1903–1945), geolog
• Alois Klein (1836–1927), reformátor spravedlnosti v Chorvatsku Slavonie
• Gustav Kreitner (1848–1893), geograf, diplomat Rakouska-Uherska a cestovatel
• Jan Lillich (1810–1849), katolický kněz, profesor církevních dějin na teologické fakultě v Olomouci, děkan teologické fakulty
• Ernst Lohwag (1847–1918), německý spisovatel
• Walther Mann (1931–2009), německý inženýr a univerzitní profesor
• Jaroslav Porák (1931–1985), bohemista a slavista, docent Univerzity Karlovy
• Anton Rolleder (1855–1912), profesor na státní vysoké škole a místní historik, čestný občan města
• Ferdinand Ulrich (1931–2020), německý filozof
• Horst Vladar (* 1941), německý režisér, zpěvák a umělecký vedoucí Neuburger Kammeroper
• Otto Walzel (1919–1991), německý politik (SPD, CDU), Poslanec státního parlamentu Rheinland-Pfalz
• Emil Zimmermann (1861–1928), rakouský sochař. V Odrách vytvořil kašnu, která je umístěna ve středu náměstí a několik náhrobků na oderském hřbitově.
• František Konečný (1936-2017), politik, senátor

Pamětihodnosti

Kulturní pamětihodnosti

• Městské opevnění, kruhová bašta a úsek hradební zdi byly postaveny nejpozději počátkem 15. století, ale mohly být postaveny už ve 14. století. Součástí hradebního kruhu byl dříve i opevněný hrad na severovýchodě a kostelní areál na východě. Na východě dřív chránil město podzámecký rybník. Hradby byly zničeny konce 19. století (až na výjimky) a brány už před rokem 1836. Do dneška se zachovala pouze půlkruhová bašta.
• Hotel Max
• Textilní továrna Gerlich

• Kašna na Masarykově náměstí postavená v neoklasicistním slohu, z roku 1897 od sochaře Emila Zimmermanna, věnovaná císaři Franci Josefovi

• Kostel svatého Bartoloměje postavený roku 1373 v gotickém stylu a přestavěný v letech 1691–1692 na barokní. V kostelní věži je od roku 1374 umístěn největší moravský zvon. Roku 1733 byla k severní sakristii s oratoří v patře přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Na druhé straně byl v roce 1777 přistavěna kaple sv. Valentina. V roce 1792 zasáhl kostel požár a při opravách s ním souvisejícím byla v 90. letech 18. století přistavěna současná západní kostelní věž.
• Fara z roku 1699 stojí vedle kostela a je na místě starší fary. Nová fara byla upravena do současné klasicistní podoby v polovině 19. století. Při tom získala šestiosé průčelí a valbovou střechu. Před farou je socha sv. Floriána, vytvořená roku 1751 a zaplacená Marií Barbarou Lichnovskou
• Hrobka rodiny Bernheirerovy se nachází na oderském hřbitově a je to sloupová, altánová stavba novogotického slohu. Na hrobě jsou chrliče, kraby, křížové klenby, kytky, vimperky a fiály, které jsou vytvořené s širokou škálou pseudogotických prvků. Na hrobě je umístěna pískovcová plastika Marie s dítětem v životní velikosti.
• Socha Nanebevzetí Panny Marie na Masarykově náměstí vytvořená v roce 1783, z bývalého pranýře, a dokonce část pranýře je použita na sochu (zřejmě na podstavec). Socha stojí na místě kamenného kříže z roku 1812, ten byl ale zničen přímým zásahem za druhé světové války.
• Sousoší Na nivách
• Kamenný kříž byl postaven v roce 1605 na paměť povodně, která zničila osídlení na levém břehu.
• Barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která dříve stále u mostu Sv. Jana. Tuto sochu vytesal sochař David Zürn nejml. roku 1714. Sochu zaplatil důstojník Marcus Antonius de Rochowille (manžel Marie Leopoldiny, dcera hraběte z Vitberku).
• Socha sv. Františka z Assisi se dnes nachází přímo naproti soše svatého Jana Nepomuckého a také ji vytvořil David Zürn nejml.. Vytesal ji na objednávku hraběte Františka Leopolda Lichnovského. Tato i předchozí socha stávali na bývalém Jánském (Dlouhém) mostě, který byl postaven v roce 1470.
• Flascharův břidlicový důl v lokalitě Nový Svět.
• Vodní mlýn Wesselsky v Loučkách.

Přírodní pamětihodnosti

• Vrásový soubor v Klokočůvku je přírodní památka, která stojí u Klokočůvku, na levém břehu řeky Odry. Soubor leží na severozápadě od Oder. Přírodní památka je tvořena odkryvem zvětralých slitovců až jílovými břidlicemi, místy jemnozrnnými drobami šedých barev deskovité až tence lavicovité vrstevnatosti. Lidově se jí říká Dračí skála, a to kvůli malé jeskyni.
• Stříbrné jezírko je přírodní památka, která vznikla v bývalém galenitovém dole z důvodu neodčerpávání přitékající vody z něho. Oblast je ve výšce 460 metrů nad mořem a má rozlohu 0,22 hektarů. Těžba se v dole ukončila v 17. století. Rozloha jezírka je asi 500 metrů čtverečních, z toho má dvě třetiny hloubku asi 1,5 metru a zbytek je důl. V jezeru se vyskytuje ďáblík bahenní a vachta trojlistá, které byly vysazeny uměle v 90. letech. Původní jsou: šípatka střelolistá, orobinec širokolistý, kosatec žlutý, rak říční, čolek obecný, čolek horský, ropucha obecná, skokan hnědý. V okolí jezírka se vyskytuje ještěrka živorodá, slepýš křehký a užovka obojková.
• Suchá Dora je přírodní rezervace, která má za cíl zachovat typický, původní lesní porost, v oblasti Nízkého Jeseníku. Je v nadmořské výšce 356–524 metrů, na sever natočeném svahu směřujícím k potoce Suchá, západně od Jakubčovic nad Odrou. Rezervace se nachází v katastrálním území Dobešov a Jakubčovice nad Odrou, její výměra je asi 17,60 ha. Oblast byla vyhlášena chráněnou v roce 1969.