Frenštát pod Radhoštěm (Okres Nový Jičín)

Historie

Pro nedostatek písemných dokladů patrně nikdy nezjistíme přesné datum založení Frenštátu pod Radhoštěm ani osobu jeho zakladatele. Osídlení kotliny probíhalo zřejmě do období velké kolonizace ve 13. a 14. století, přesněji do období let pravděpodobného vzniku města v letech 1294–1316. Vznik a rozvoj města byl zpočátku svázán se šostýnským panstvím a pravděpodobným zakladatelem města panem Jindřichem z Hückeswagenu, později pak s panstvím hukvaldským, patřícím olomouckému biskupství.

První pramenný doklad s výpovědní hodnotou připomíná existenci města až 14. března 1382. V roce 1445 předstoupili před zástavního držitele Hukvald Jana Čapka ze Sán fojt, purkmistr a konšelé s prosbou, aby udělil městu práva odúmrti, rybolovu, osvobození ode všech robot a další výsady. V listině dané na Hukvaldech 25. července 1445 Jan Čapek ze Sán potvrdil tyto výsady, včetně znovupotvrzení připojení vsí Grenhovy, Lichnovy a Butnařov zaniklých před husitskou revolucí. Tyto osady byly „přidány na pomoc se vším svým užitkem“. V roce 1584 olomoucký biskup Stanislav Pavlovský potvrdil městu právo odúmrtě, čtyř výročních trhů a jednoho týdenního trhu, šenku vína, zřízení radnice a další rozsáhlé výsady. Od 16. století nabývá město na důležitosti svým obchodem a trhy, uvádí se železný hamr (1556), řemeslná výroba. Jako první z cechů se dokládá v roce 1598 cech tkalcovský. Třicetiletá válka a valašská lidová povstání postihla i Frenštát. V roce 1626 byl vypálen dánským generálem Mansfeldem, roku 1646 obsazen Švédy, dvakrát jej postihl mor. Dle kronik, 19. listopadu 1661 vypukl ve Frenštátě velký požár. Následky byly zdrcující. Dobový zápis uvádí, že požár zachvátil celé náměstí, 37 šenkovních domů, 1 panský grunt a 19 chalup. Za své vzala fara, škola, pivovar i radnice. Roku 1680 během uherského povstání Frenštát vypálili Tököliho kuruci. Od poloviny 17. století dochází k jeho hospodářskému rozvoji. Souvislost zde nacházíme s pasekářskou a valašskou kolonizací.

Z řemesel se rozvijí a nabývá na důležitosti především tkalcovství. Krize odbytu, které toto řemeslo provázely, v Významné období pro život města nastává od druhé poloviny 19. století. Vytváří se městská samospráva, od roku 1850 je volen městský úřad se starostou. V oněch letech má své počátky místní průmysl, rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme například barvířství, punčochářství, výrobu ohýbaného nábytku. V roce 1850 s rozvojem samosprávy vzniká i Okresní soud ve Frenštátě pod Radhoštěm, jako instituce podřízená Krajskému soudu v Novém Jičíně, v době rozpadu feudálního zřízení. Do působnosti Okresního soudu Frenštát připadly obce z hukvaldského panství: Bordovice, Čeladná s osadou Podolánky, Frenštát pod Radhoštěm, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov, Tichá a Trojanovice. Tento soud byl zrušen k 1. 7. 1960 Krásné okolí, zdravé podnebí a pohostinnost obyvatel sem lákaly nejen turisty, ale často i k trvalému pobytu řadu výtvarných umělců, spisovatelů, hudebních skladatelů a vědeckých pracovníků, především národopisců. Slibný vývoj města, pokračující ve dvou desetiletích první republiky ukončila druhá světová válka.

Ve čtyřicátých letech obohatil město a jeho okolí několika stavbami slavný architekt Bohuslav Fuchs. Během okupace položilo 40 občanů města život na popravištích, v koncentračních táborech, žalářích, v pracovních táborech a při partyzánské činnosti. Město bylo osvobozeno 6. května 1945. Boj o město si vyžádal život sovětského poručíka S. S. Rožkova. Toto se traduje. Ale poručík Rožkov padl v Bordovicích, vesnici vzdálené asi 3,5 km od Frenštátu. V době, kdy Bordovice byly připojeny k Frenštátu, stal se tento padlý voják (i když nepadl na katastru města, ale téměř v centru sousední vesnice) jakýmsi symbolem obětí Rudé armády za osvobození města. Pohřben je na hřbitově ve Frýdku-Místku, kde je pohřebiště vojáků Rudé armády padlých na severovýchodní Moravě.

Po 2. světové válce došlo k rozvoji města, proběhla velká bytová výstavba. Společně s touto výstavbou byly budovány jesle, mateřské školy, nové prodejny, samoobsluhy, restaurace, sportovní zařízení, kulturní zařízení. Byly budovány nové komunikace, vodovodní a kanalizační řád, byla provedena plynofikace města.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zde měly v letech 1968 až 1990 sídlo dva sovětské pluky (100. tankový pluk a 1047. dělostřelecký pluk), začleněné do Střední skupiny vojsk Sovětské armády.

Dne 17. února 2013 v jednom z panelových domů explodoval plyn, dům byl zdemolován a zahynulo jeho šest obyvatel. Šlo o úmyslně spáchanou tragédii.

Osobnosti

Petr Altrichter (* 1951), dirigent
Břetislav Bartoš (1893–1926), český malíř a grafik
Lubomír Bartoš (1932–2017), český vysokoškolský profesor a hispanista
Iveta Bartošová (1966–2014), zpěvačka a absolventka místního gymnázia
Karel Buzek (1904–1998), zakladatel Československého sdružení v Kanadě
Bohuslav Fiala (1890–1964), brigádní generál
František Horečka (1894–1976), kulturní pracovník a spisovatel
Jakub Janda (* 1978), skokan na lyžích, vítěz Turné čtyř můstků
Záviš Kalandra (1902–1950), divadelní a filmový kritik, historik, překladatel a novinář
Josef Kalus (1855–1934), básník
Martin Kasík (* 1976), světoznámý klavírista
Bohuslav Knebl (1905–2000), výtvarný teoretik
Jan Knebl (1866–1962), sochař a malíř
Josef Knězek (1908–1969), lidový řezbář
Karel Loprais (1949–2021), automobilový závodník a šestinásobný vítěz Rallye Dakar
Edvard Parma (1853–1921), advokát a politik, starosta města a zemský poslanec
Albín Polášek (1879–1965), český sochař
Jiří Raška (1941–2012), olympijský vítěz ve skocích na lyžích
Antonín Strnadel (1910–1975), malíř a grafik
Bohumír Strnadel-Četyna (1906–1974), spisovatel
Josef Strnadel (1912–1986), prozaik a literární vědec
Tomáš Harabiš (* 1972), správce a zakladatel Valašského království
Dr. Libor Knězek (* 1929), literární historik, kritikem a autorem řady literatury faktu
P. Mgr. Miroslav Suchomel (* 1964), římskokatolický duchovní
Ladislav Adamec (1926–2007), politik, dlouholetý funkcionář Komunistické strany Československa, předseda předlistopadové vlády