Milíkov

Historie

První písemné zmínky o obci jsou z roku 1522 a 1577, kdy Milíkov patřil k těšínskému knížectví knížete Václava Adama. Milíkov měl výměru 916 ha a 14 gruntů. V roce 1621 měl 17 gruntů, jedno fojtství (rychtářství) a dva mlýny. V roce 1773 za vlády Marie Terezie, kdy bylo zavedeno číslování domů, měl Milíkov 25 gruntů, 2 mlýny, pilu a 20 domků. V 18. století zde vznikla kovárna (ve 20. století byla přemístěna i s původním vnitřním vybavením do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm).

Do poloviny 19. století bylo hlavním zaměstnáním obyvatel obce nevýnosné horské zemědělství a práce v lese. Po založení Třineckých železáren se v lesích pálilo dřevěné uhlí a v některých lokalitách se těžila bahenní železná ruda. Část obyvatel pracovala v hutích. V roce 1910 měl Milíkov už 99 domů a 766 obyvatel – všichni byli polsky mluvící. Katolíků bylo 37,9% a evangelíků 62,1%. Významnou památkou je kaple sv. Anny s rozhlednou z r. 1928 na Kozubové. První asfaltová silnice byla postavena v roce 1950 z Bystřice nad Olší. Elektřina byla v obci zavedena před 50 lety. V roce 1980 byl Milíkov administrativně spojen s Bystřicí nad Olší, v 90. letech 20. století se opět osamostatnil.

Pamětihodnosti

Na budově turistické chaty Kozubová č.p. 28 se nachází pamětní deska Wladyslaw Wojcik.