Metylovice (Okres Frýdek-Místek)

Historie

Hukvaldské panství (1299–1848)

První usedlíci se na území obce začali se svolením olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku usazovat po roce 1267. Roku 1299 zde již obec existovala, což je doloženo písemnou zmínkou (Mohtil). Ves byla budována na vymýcených plochách po obou stranách potoka Metylovky a spadala zprvu pod kroměřížskou kapitulu, po několika desetiletích však ves roku 1359 přešla pod přímou správu olomouckého biskupa J

Když se vlády v markrabství moravském ujal Jošt Lucemburský, začalo na Moravě období neklidu. Vznikaly také bojové družiny, které se živily drancováním. Počátkem 80. let 14. století došlo i k vydrancování a několikaletému opuštění Metylovic. Finanční potíže olomouckého biskupa Jana XI. Mráze jej nakonec vedly k tomu, že hukvaldské panství zastavil braniborskému markraběti a uherskému králi Zikmundu Lucemburskému. Po vypuknutí husitské revoluce potřeboval Zikmund, nyní již i český král, finance na křížovou výpravu proti husitům, a tak Hukvaldy zastavil těšínskému knížeti Boleslavovi II. Těšínskému, avšak již roku 1428 byly Hukvaldy v držení husitů – jeden z nich, Jan Čapek ze Sán, pak nově ustavil práva a povinnosti metylovského fojta.

Roku 1465 se Hukvaldy koupí Jiřím z Poděbrad staly opět zeměpanským majetkem, avšak vzápětí panství vykoupil ze zástavy olomoucký biskup. Hukvaldské panství bylo ještě jednou mezi léty 1491–1507 zastaveno, avšak po roce 1507 bylo až do roku 1918 trvale v držení olomouckých biskupů, kteří zvyšovali své vrchnostenské nároky, až si nakonec hukvaldští poddaní včetně obyvatel Metylovic povstáním v letech 1598–1599 vynutili zmírnění svých poddanských povinností.

Brzy se však životní podmínky měly opět zhoršit – třicetiletá válka, přechody vojsk, valašské povstání či nejen zpomalily stavbu metylovského kostela, který se stavěl už roku 1577, ale vysvěcen byl až roku 1653, ale znamenaly přede a Ondrášova družina).

Období vlastní samosprávy (od 1848)

Vila řemenářské rodiny Bílků Roku 1848 bylo poddanství zrušeno, čímž zanikl institut hukvaldského panství a metylovské fojta a vznikla samosprávní obecní rada, která byla po roce 1867 volena. Na přelomu 19. a 20. století se pozvolna začaly objevovat ve větší míře vedle dřevěných budov i budovy zděné, ve druhém V první polovině 20. století zasáhly do života Metylovic dvě světové války. První světová válka sice nebývale zvětšila možnosti odbytu řemenářských produktů, což však jen stěží mohlo vyvážit válečné oběti z řad obyvatel Metylovic. Navíc zdaleka ne každý z konjunktury řemesla profitoval. Své oběti si vyžádala i druhá světová válka a nacistická perzekuce.

Brzy po zničení řemenářského řemesla v Metylovicích, začali komunisté nutit místní zemědělce ke vstupu do JZD – roku 1955 začalo „přemlouvání“, následujícího roku se započalo s výstavbou kravína a drůbežárny a bylo vzhledem ke kopcovitému a méně úrodné půdě rozhodnuto, že téměř veškerá zemědělská půda bude využívána k pastevectví.