Bystřice (Okres Frýdek-Místek)

Historie

Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409–1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo potvrzeno knížetem Kazimírem II. v roce 1503 a znovu (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Václavem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv. „formanské“ – naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.

Osidlování nové vesnice probíhalo pomalu. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě se zabývali také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv. „vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy. V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel, z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 usedlostí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 zde bylo pouze 37 katolíků. V roce 1782 byla založena první bystřická škola a zároveň byl založen evangelický sbor. Ve škole bylo vyučovacím jazykem místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží. Roku 1916 byl v Bystřici založen adventistický sbor.

V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem výroby krajek. Krajky se používaly při výrobě krajkových bot a na pokrývky hlavy, které byly součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro železárny v Třinci. O něco později se v Bystříci vyráběla velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohumínské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2 %) bylo Poláků, 13 (0,5 %) Čechů a 31 (1,3 %) Němců.