Bocanovice

Historie

Prvními osadníky byli valašští pastýři. Dříve existoval pouze horský knížecí statek, kolem nějž byly postaveny nové chalupy. Statek byl kvůli vysokým nákladům na provoz v roce 1627 pronajat a část pozemků byla prodána. V 17. a 18. století patřila obec rodině Saint Genois d’Anneaucourt. Podle urbáře z roku 1646 žili v obci Girzyk Jestko, Urban Bylko, Janek Mydlo a Janek Brzano.

V roce 1755 byli ve vesnici 4 chovatelé a 11 chalupářů. V roce 1871 zde stálo 17 dřevěných domů a osadu obývalo 150 obyvatel. Ve stejném roce byla postavena dřevěná škola (400 guldenů na stavbu dal císař František Josef I.). Škola byla zničena požárem v roce 1876 a na stejném místě byla v roce 1877 postavena zděná škola. Nejstarší budovou ve vesnici je „sušárna“ č. 9 – zbytek původního statku. Následující rozvoj obce byl ovlivněn výstavbou Košicko-bohumínské dráhy a uvedením do provozu železniční zastávky v Bocanovicích. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1900 žilo ve vesnici 355 lidí v 34 budovách na ploše 388 ha, což dalo hustotu osídlení 91,5 obyvatel/km². Do roku 1910 se počet budov zvýšil na 42 a počet obyvatel klesl na 330, z toho 323 bylo trvale registrovaných, 261 (80,3 %) bylo katolíků, 62 (19,7 %) evangelíků, 320 (97 %) bylo polsky a 3 (0,9 %) německy hovořících.