Rovensko pod Troskami

město, 1279 obyvatel k 1.1.2014, 12,77 km2
znak Rovensko pod Troskami
Rovensko pod Troskami

Pamětihodnosti

Kostel svatého Václava

Dřevěná zvonice z roku 1630 připomíná zmíněné povstání sedláků proti robotním povinnostem a náboženskému útisku z roku 1629. Vznikla na místě starší, pravděpodobně ze 16. století, která byla zapálena vojáky za povstání. Zvonice je dole osmiboká, mohutná a rozložitá, věž je čtyřboká. Stavba ma nízkou stanovou střechu. Unikátem v Česku (s výjimkou zvonice v Kouřimi) jsou zvony obrácené „rebelantsky“ srdcem vzhůru. Jsou rozhoupávány šlapáním, trojice zvonů je sladěna a vyžaduje zvonění v jistém rytmu, což si vyžadovalo zapojení čtyř zvoníků. Dva zvony byly ulity roku 1630, třetí roku 1639. Váží 1500, 1200 a 600 kg a nikdy nebyly zrekvírovány! Proč byly ve skutečnosti obráceny, se přesně neví. Dle tradice proto, aby připomínaly povstání 1629, dle jiné, že to bylo „na husitský“ způsob.

Velký zvon ze zvonice prý dokáže splnit přání dívce, která udeří třikrát srdcem o zvon.

Další pamětihodnosti

  • Empírový silniční most se sochou svatého Jana Nepomuckého
  • Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
  • Sousoší Rozhovor na náměstí
  • Socha svatého Václava u nádraží
  • Busta Svatopluka Čecha

Muzea

  • Městské muzeum na náměstí – expozice zaměřená na broušení kamenů

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy je zmiňována ves Týn, jako městečko vzniklé pod touto vsí, s níž brzy splynulo, roku 1407. Od konce 15. století se po více než 200 let v okolí těžila železná ruda, obyvatelé se živili broušením českých granátů a jiných polodrahokamů. Neověřené jsou zprávy, že z Rovenska pochází mnoho kamenů zdobících kapli sv. Kříže na Karlštejně a svatováclavskou kapli v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě.

Roku 1629 nastala velká neúroda a hlad. Podle dopisu, který 13. srpna zaslal úředník panství Gerard Taxis Valdštejnovi „v celém vévodství není ani jediného, kdo by sklidil tolik co zasil“. Když se nezmenšovaly kontribuce a naopak je zvyšována robota, poddaní v městečku povstali. Současně téhož roku docházelo k násilné rekatolizaci, k níž je do městečka povolán jezuita Matěj Burnatius z Jičína, a tak povstání mělo i charakter protikatolický. Burnatius si povolal na potlačení povstání pěší a jízdní vojsko z frýdlantské posádky. Rovenští se o tom dozvěděli a když zvědové zjistili blížící se vojsko, byli zvoněním svoláváni lidé i z okolních vesnic na pomoc. Rovenští se uchýlili k zoufalému odporu, zatarasili a obsadili cesty. Lid ozbrojený zemědělským nářadím vpadl na nepočetné vojsko rázně. Vojáci se smířili se zapálením zvonice, k boji nedošlo a vojsko ustoupilo. Zvony se požárem rozlily a zvonice shořela, při hašení požáru zahynul hrnčíř Václav Jiruda. Když se ozbrojení sedláci dozvěděli, že Burnatius očekává na faře v Libuni oznámení o pokoření Rovenska, vytáhli proti němu. Rozlícení sedláci jej a jeho průvodce, žáka Jana Rokytu ubili na farské zahradě v Libuni.

Povstalci pak táhli k Turnovu, ale tentokrát proti nim vyrazilo silnější vojsko z frýdlantské posádky. Vojáci porazili nedostatečně vyzbrojenou, vojensky špatně připravenou a vyhladovělou selskou armádu na kopci Výšinka nad městem Turnov. Sedmnáct pochytaných sedláků mělo být popraveno, avšak život si zachránili na domluvu jezuitů přestupem ke katolické víře. Jen jeden z nich to odmítl a byl popraven.

Na místě vyhořelá zvonice byla v roce 1630 postavena zvonice nová. S ohledem na to, že zvony byly použity k svolání ke vzpouře proti vrchnosti vyústilo v represivní nařízení, kterým hruboskalská vrchnost nařídila za trest otočit zvony dnem vzhůru, aby se na ně nedalo zvonit. Rovenští se snažili příkaz obejít a vyřešili to tak, že asi o půl metru zkrátili táhla, za která se tahávalo provazem, zkrátili i délku srdíček o 15–20 cm a pokusili se zvony uvádět do pohybu šlapáním. Tento způsob zvonění přetrval až dodnes.

V lednu 1943 byla v Rovensku na plovárně zlikvidována odbojová výsadkářská skupina Antimony.

Historická zajímavost

Zajímavostí v rovenských dějinách je vystěhování několika rodin do Brazílie roku 1893. Po zrušení otroctví totiž Brazílie projevovala zájem o imigranty z Evropy. Rakouské úřady se tomu marně snažily zabránit. Nejpozoruhodnější českou výpravu zorganizovala skupina z Rovenska pod Troskami. V 90. letech se na Turnovsku ocitlo v krizi broušení granátů a zhoršilo se tak postavení mnoha rodin. Někteří spatřovali východisko ve vystěhovalectví. Když se dozvěděli o nabídce brazilské vlády, několik rodin z Rovenska se rozhodlo emigrovat, nakonec však jejich počet dosáhl devadesáti.

Výprava měla v jižní Brazílii vytvořit ohnisko české zemědělské kolonizace. Občané odjeli na několika povozech do Turnova, kde se k nim přidali lidé z Mladoboleslavska. V polovině září přibyli do Hamburku a nalodili se na německý parník Argentina. Když však 9. října vystoupili v Rio de Janeiru, zjistili, že v Brazílii vypukla revoluce a v cestě do Rio Grande de Sul pokračovat nemohou. Někteří se pak dali najmout na práci v Riu, největší skupina odjela do Sao Paula, do Rio Grande se dostalo jen málo rodin. Ty nemohli udržet český jazyk a přes vytváření českých spolků naši krajané postupně v Brazílii asimilovali.


Oficiální web město Rovensko pod Troskami:
www.rovensko.cz

PSČ Rovensko pod Troskami: 512 63

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí