Rokytnice nad Jizerou (Okres Semily)

Historie

Území dnešní Rokytnice nad Jizerou bylo postupně kolonizováno od středověku; rozhodující impuls přineslo 16. století, kdy v rámci jilemnického panství vznikla u soutoku Huťského potoka a Jizery sklářská huť a kolem ní nová osada. Lokalita se postupně rozvíjela jako lánová ves v údolní ose; v 17.–18. století vznikly přidružené osady (např. Studenov, Hranice, Hleďsebe) a byla přestavěna farní infrastruktura. Na sklářskou tradici navázalo od 18. století domácí plátenictví a v 19. století manufakturní a tovární textilní výroba; roku 1873 zde vznikla nižší tkalcovská škola.

Silný městotvorný impulz přinesl přelom 19. a 20. století. Koncová místní dráha z Martinic v Krkonoších do Rokytnice (dnešní trať 042) byla budována od října 1898 a provoz zahájila 7. prosince 1899; na projektu se kapitálově podílely obce, panství i regionální průmyslníci a dráha zlepšila odbyt textilu i celkovou dostupnost sídla. Reprezentativní podobu novému centru vtiskla radnice postavená v letech 1902–1903 (arch. Viktor Kraus, Kleofas Hollmann); slavnostně byla otevřena 27. září 1903 a objekt je dnes kulturní památkou.

V roce 1921 stálo v Rokytnici nad Jizerou 1128 domů a žilo zde 5227 obyvatel, z toho 496 Čechoslováků a 4699 Němců.

První polovina 20. století přinesla hospodářské i správní zvraty; meziválečná léta navázala na textil a služby a oblast měla smíšené jazykové prostředí. V letech 1938 až 1945 byla Rokytnice nad Jizerou v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu. Po roce 1945 následovaly poválečné přesuny obyvatel a proměna ekonomiky. Na počátku 60. let Rokytnice získala statut města administrativním rozhodnutím a v roce 1963 byl vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP), jehož pravidla (zonace, klidová území) ovlivňují rozvoj území dodnes.

Po roce 1989 došlo k útlumu tradiční průmyslové výroby a město se profiluje jako horské středisko cestovního ruchu. Rozvoj lanovek a areálů na svazích Lysé hory, úpravy veřejných prostranství i nové služby přinesly v 90. letech velké investice; současné rozvojové dokumenty akcentují rovnováhu mezi turismem, dopravní obslužností a ochranou přírody v návaznosti na pravidla KRNAP.