Benecko

Historie

Těžiště osídlení beneckého regionu se postupem času přesunovalo podle převládajících ekonomických aktivit. Původním historickým centrem osídlení byly Horní Štěpanice – sídlo, vzniklé v podhradí hradu Štěpanice. První zmínky o něm jsou datovány rokem 1304, kdy byl hrad založen Janem z Valdštejna jako potvrzení první fáze kolonizace krajiny. Poslední archeologické nálezy ale ukazují ještě starší osídlení, potvrzující Balbínovu domněnku, že místo bylo osídleno již v roce 1254 Jindřichem z Valdštejna. Horní Štěpanice měly až do roku 1524 městský status. Hrad byl definitivně opuštěn roku 1524, dle materiálů z roku 1543 je již uváděn jako pustý.

Benecko je prvně zmiňováno roku 1628 jako Benešsko, tedy sídlo Benešovo. Dalším výkladem vzniku jména je místní legenda o poustevníkovi řádu sv. Benedikta, který sídlil poblíž Jindrovy skály, v místech, kde nyní stojí kaplička, zasvěcená ale sv. Hubertovi.

Další části obce byly osídlovány v 17.–18. století postupně (jako poslední byly osídleny Žalý a Zákoutí), osídlením podle vody. Atypické je, že ani jedna z obcí nevytvořila náves. Vsi byly spravovány jako rustikální s výjimkou Benecka, které jako jediné bylo vsí dominikální. Obyvatelstvo, na rozdíl od většiny Krkonoš převážně české, se zabývalo převážně zemědělstvím a ručním tkalcovstvím, v některých částech obce i domácí výrobou bižuterie. Ke zlomu došlo až s rozvojem turistiky a zimních sportů koncem 19. století.

V meziválečném období zažil region významný nárůst turistického ruchu, během kterého příliv relativně bohatých turistů přinesl hospodářský rozvoj. Ten přerušila nacistická okupace a následná poválečná násilná kolektivizace a masové znárodnění prosperujících živností. Část místní podnikatelské elity (Augustin Kubát, Bohumil Rychtr, Václav Petrák) byla v rámci politického procesu s údajnými velezrádci a špiony v roce 1952 odsouzena k dlouhodobým trestům odnětí svobody a propadnutí majetku. Až do konce osmdesátých let se benecký region stal střediskem odborářské rodinné rekreace, mnoho provozoven zchátralo, bylo změněno v podnikové chaty nebo zcela zaniklo. Další vlna prosperity se projevila po roce 1989 s restitucí znárodněného majetku.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 1994.

Pamětihodnosti

• zřícenina Valdštejnova hradu v Dolních Štěpanicích
• farní kostel Nejsvětější Trojice v Horních Štěpanicích (empírový, jednolodní). První písemná zmínka o kostele je z roku 1352, současnou podobu získal v roce 1812 dostavěním věže. Pozdně barokní presbyterium pochází z roku 1796.
• gotická socha Madony z 15. století
• cínová křtitelnice ze 17. století
• valdštejnské náhrobní kameny pravděpodobně ze 16. století
• Hronova chalupa čp.67, s bohatě zdobeným a členitým štítem. Budovu od roku 1908 užíval akademický malíř František Karel Hron
• pozdně barokní budova fary z roku 1783 s roubenou farní stodolou (Benecko čp.1)
• Pamětní deska spisovatele Josefa Šíra na Jindrově skále, osazena roku 1945 (věnovaná vydavatelem Šírových spisů Josefem Krbalem z Vrchlabí)
• Pamětní deska s podobiznou průkopníka turistiky a lyžování Jana Buchara na budově školy v Dolních Štěpanicích
• krčkové roubenky v Horních Štěpanicích a na Benecku, zděné z příčně řezaných špalků, nikoliv z trámů (například Benecko čp.3, 9, 18, Horní Štěpanice 3, 4)
• usedlost U buku (Benecko čp.20), částečně roubená chalupa na velmi vysoké podezdívce, pravděpodobně z roku 1722, s roubenou stodolou
• kamenná rozhledna na vrchu Žalý
• památný strom Ambrožův smrk na Levínku, sz. od Benecka ()
• kaple svatého Huberta

Rodáci z oblasti Benecka

• Jaroslav Cardal (1919–2010) – mrklovský rodák, reprezentant ČSR a ČSSR v běhu na lyžích, olympionik
• Miloš Gerstner (1915–2006) – benecký rodák, divadelník, pedagog, národopisec a folklorista, specializující se na krkonošský region
• Bohumil Hanč (1886–1913) – benecký rodák, propagátor lyžařství v Krkonoších, běžec na lyžích
• Josef Hanuš (1862–1941) – štěpanický rodák, český literární historik, první děkan Filosofické fakulty a rektor University Komenského v Bratislavě
• Josef Jan Hanuš (1911–1992) – československý a britský stíhací pilot RAF
• Anna Hanušová (1886–1975) – štěpanická rodačka, průkopnice ženského lyžování
• Josef Kraus – štěpanický rodák, průkopník závodního lyžování, jeden z vedoucích závodníků přelomu 19. a 20. století
• Matěj Pochop (1901–1984) – benecký rodák, písmák, jeden z posledních krkonošských ručních tkalců
• Bohumil Rychtr (1893–1982) – benecký rodák, písmák, první soukromý benecký hoteliér, politický vězeň
• Vladimír Slavínský (1890–1949) – štěpanický rodák, herec, básník, scenárista, režisér a filmový podnikatel
• Šárka Strachová roz. Záhrobská (* 1985) – benecká rodačka, reprezentantka ČR v alpském lyžování
• Antonín Vondrák – autor konstrukce prvních průmyslově vyráběných lyží krkonošského regionu

Osobnosti spojené s Beneckem

• Jan Buchar (1859–1932) – řídící učitel v Dolních Štěpanicích, propagátor lyžařství, čestný občan Benecka
• Vladimír Hraba (1901–1949) – grafik a krajinář, řídící učitel na Benecku
• František Karel Hron (1874–1928) – malíř, lyžař, čestný občan Benecka
• Pavel Šír – OK1AIY, zasloužilý mistr sportu v radioamatérských pásmech VHF a UHF, přední konstruktér radioamatérských zařízení, autor knihy Radioamatérské konstrukce pro mikrovlnná pásma
• Robert Turka (1882–1934) – ředitel první české školy ve Vrchlabí, autor knihy Práva státního jazyka v obcích s německou nebo polskou většinou, čestný občan Benecka
• Lenka Husáriková (1975) česká výtvarná umělkyně žijící a tvořící v Horních Štěpanicích