Nové Město pod Smrkem

Historie

Zhruba někdy v polovině 16. století byla na okolních kopcích Měděnci (777 metrů) a Rapické hoře (707 metrů) objevena ložiska cínu a jiných barevných kovů. Přicházející horníci se usazovali nejprve v Ludvíkově, později však začali stavět nová obydlí blíže štolám. Melchior z Redernu, tehdejší majitel frýdlantského panství, tuto těžbu podporoval a pro horníky založil roku 1584 město nazvané České Nové Město (). Zakladatel tomuto městu v roce 1592 udělil následující městská práva: právo horní, právo hrdelní, právo týdenního trhu, a také mu udělil městský znak. Horníci, kteří se zde usadili, byli osvobozeni od daní a měli právo z města svobodně odejít. Výs

V říjnu 1649 (doba protireformace a rekatolizace) byli z celé této oblasti vykázáni luterští faráři a evangelické bohoslužby byly zapovězeny. Byl pořizován Soupis poddaných podle víry. V květnu 1650 napsali novoměstský rychtář a konšelé dopis vrchnosti, z něhož vyplývá, že městečko ještě není dostavěné, nové domy určené k prodeji nikdo nekupuje a obyvatelstvo se nehodlá své víry vzdát. K podpoře rekatolizačního úsilí jezuitů bylo přizváno vojsko. Dne 21. června 1651 před nimi zdejší obyvatelé uprchli v panice přes hlídané hranice do Meffersdorfu a v Novém Městě zůstali jen dva hospodáři. Když hrozba pominula, obyvatelé se vrátili. Toto se stalo několikrát. V okolí Meffersdorfu zakládali exulanti i další kolonie a do Nového Města se už nevrátili.

V roce 1976 byl ve městě otevřen obchodní dům Jizeran.

Dne 26. dubna 2023 navštívil město prezident České republiky Petr Pavel a setkal se zde s představiteli kraje v čele s hejtmanem Martinem Půtou a starosty okolních obcí z Frýdlantska. Poté navštívil i areál někdejší novoměstské pobočky továrny Textilana, který byl v tu dobu v demolici před zamýšlenou výstavbou průmyslového parku.

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Petra a Pavla v místní části Ludvíkov pod Smrkem je vzpomínaný již roku 1346.
• Kostel sv. Kateřiny – Původně evangelický kostel z roku 1607 byl v roce 1652 přesvěcen na katolický. V roce 1821 zbořen a znovu vystavěn na konci 19. století.
• Pomník děkana Gottfrieda Menzela – Památník z roku 1880 tohoto katolického kněze a přírodovědce, který sepsal první přírodovědecké informace o Frýdlantsku, je za katolickým kostelem.
• Evangelický kostel – Postaven byl v roce 1911 a vysvěcen roku 1912.
• Klingerovo mauzoleum – nechali postavit roku 1901 potomci tohoto zakladatele textilního podniku
• Muzeum
• Smrk (1124 m) – nejvyšší hora české části Jizerských hor má na vrcholu od roku 2003 kovovou rozhlednu.
• Singltrek pod Smrkem
• Stopy pod Smrkem – lyžarské okruhy upravované v okolí Nového Města pod Smrkem

Vodní mlýny

Krátce po založení města mu roku 1584 jeho zakladatel Melchior z Redernu nařídil založit dva mlýny. Ve městě tak vznikly mlýny Dolní (objekt čp. 300) a Horní (dům čp. 301). Soupis z roku 1651 však již uvádí pouze jeden mlýn s jedním strojem.

Dolní mlýn stával na pravém břehu Lomnice, v blízkosti mostu, přes který vede místní Frýdlantská ulice. Jeho prvním nájemcem byl Jacob König, jehož zřejmě posléze vystřídal Kristian König. Tomu (jako nájemci) roku 1743 město mlýn prodalo. Později byl vlastníkem mlýna Georg Wiesner, jenž jej prodal mlynářské rodině Bergmannů. Ti jsou na mlýně zaznamenáváni roku 1803 a vlastnili jej až do roku 1834, kdy mlýn prodali Franzi Treuhlerovi z Dětřichovce. Poslední mlynář z rodu – Eduard Treuhler – prodal v roce 1893 již zchátralý objekt za 40 000 korun textilní firmě Ignaze Klingera, která začátkem roku 1900 nechala mlýn zbořit, aby na jeho místě zbudovala tkalcovnu.

To Horní mlýn se nacházel blízko dnešní Dvořákovy ulice v místě budovy staré tiskárny na levém břehu Lomnice. Prvním nájemcem mlýna byl Jacob Schlender. K roku 1619 má mlýn v nájmu Hanz Fritsch. Další osudy tohoto objektu jsou neznámé. Ví se pouze to, že v roce 1864 přenechává poslední majitel mlýna celý objekt podnikateli Antonu Raazovi, jenž nechal mlýn zbourat a na jeho místě postavil mechanickou tkalcovnu. Ta v roce 1901 přešla do majetku textilní společnosti Klinger.

Osobnosti

• Adolf Glöckner (1850–1936), poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
• Ignaz Klinger (1814–1872), zakladatel zdejších textilních továren, jež se posléze staly součástí společnosti Textilana)
• Miroslav Kozák (* 1952), poslanec Federálního shromáždění (za KSČ)
• Bruno Köhler (1900–1989), poslanec Národního shromáždění republiky Československé a Národního shromáždění Československé socialistické republiky
• Gottfried Menzel (1798–1879), katolický kněz a přírodovědec
• Felix Pohl (1878–1961), fotograf, v letech 1923 až 1930 starosta Vimperka
• Anton Rösler (1813–1880), poslanec Českého zemského sněmu a starosta Ústí nad Labem