Frýdlant (Okres Liberec)

Historie

Předpokládá se, že hrad Frýdlant vznikl někdy ve čtyřicátých letech 13. století na ochranu země proti očekávanému vpádu Tatarů. Jeho vybudování zároveň ukončilo nadvládu biskupů z Míšně nad okolním územím patřícím tehdy rodu Ronovců. Roku 1278 již přímo pod hradem na břehu řeky Smědé v blízkosti brodu existovala osada s kostelíkem a tržištěm. V době německé kolonizace za Biberštejnů byla osada rozšířena.

Roku 1537 povýšil majitel panství Jáchym z Biberštejna Frýdlant na město a zřejmě v tu dobu dostal i svůj znak. Město bylo chráněno hradbou, vodním příkopem a palisádovým náspem, vstup do něj zajišťovala dvojice bran: první směrem k brodu a druhá – Horní – směrem k hradu. V této době také na opačném břehu Smědé vznikla osada Větrov. Podle urbáře roku 1552 bylo ve městě a předměstí 234 domů a pracovalo zde 21 pláteníků, šestnáct soukeníků, deset řezníků a mnoho dalších řemeslníků.

Za Biberštejnů přežilo město několik požárů a v letech 1428–1433 několik husitských nájezdů. Po smrti Kryštofa z Biberštejna 15. prosince 1551 připadlo Frýdlantsko opět královské komoře a od ní jej získal za 40 000 tolarů rod Redernů. Během této výměny velmožů si nechali frýdlantští měšťané potvrdit svá městská privilegia. Za Kat

Od 2. dubna 2012 dohlížela na bezpečnost ve městě liberecká městská policie. Smlouva byla původně sepsána do roku 2016. Využívání městské policie z Liberce šetřilo Frýdlantu asi dva miliony korun ročně. Nakonec spolupráce trvala deset let, tedy až do roku 2021, kdy ji již krajské město neprodloužilo, protože nemělo dostatek strážníků. Frýdlant tak zřídil svou vlastní městskou policii. Tvoří ji strážníci, kteří původně ve Frýdlantě pracovali pro libereckou městskou policii. Jejich počet ale nebyl dostatečný, což se povedlo napravit do konce roku a od 1. ledna 2023 měl Frýdlant svou vlastní městskou policii kompletní.

Od srpna 2015, je původně zkušebně na tři měsíce, v provozu městská doprava. Trasa dosahuje délky 13 kilometrů a autobus Iveco Stratos ji vykoná za 36 minut. Její zavedení se osvědčilo a linka zůstala pod číslem 602 v rámci Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje v provozu i nadále.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek ve Frýdla

Hrad a zámek Frýdlant založený ve 13. století.
Pseudorenesanční radnice z let 1892–1896 s městským muzeem ve druhém patře byla postavena vídeňským architektem Franzem von Neumannem.
Kostel Nalezení svatého Kříže vybudovaný v letech 1549–1551 je díky mnoha přestavbám směsicí slohů. V jeho kapli je rodinná hrobka Redernů z roku 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Tento náhrobek ze čtyř druhů mramoru je dílem vratislavického umělce nizozemského původu, Kryštofa Gerharda Heinricha z Amsterdamu. V ohradní zdi okolo kostela jsou umístěny výklenkové kapličky Křížové cesty.
Kostel Krista Spasitele náležející Církvi československé husitské
Pravoslavný kostel Sv. Maří Magdaleny
Dům purkmistra Zestermanna na náměstí
Morový sloup na památku obětí epidemií byl postaven v roce 1899
Frýdlantská rozhledna na Frýdlantském vrchu je 21 metrů vysoká rozhledna z pálených cihel a žulových bloků postavená v roce 1907.
Vila Adalberta Plumerta
Hotel Bílý kůň
na hřbitově se nacházejí vedle hrobů českých také německé, z nichž do některých se stále ještě pohřbívá. Některé z hrobů jsou až z počátku 19. století. Nachází se zde například hrobka mlynářské rodiny Siegmundů, jejíž součástí je cenná secesní reliéfní plastika. U hřbitovní zdi poblíž vchodu jsou ale náhrobky ještě staršího data. Texty na nich však již nejsou čitelné. Na hřbitově odpočívají také francouzští, italští a polští zajatci, jež zde na následky věznění skonali během května roku 1945.
Nad městem na Křížovém vrchu se nachází druhá frýdlantská Křížová cesta.