Chrastava

město, 6217 obyvatel k 1.1.2014, 27,46 km2
znak Chrastava
Chrastava

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chrastavě.
  • Kostel sv. Vavřince je dominantou města. Pseudogotický kostel stojící na nevysokém návrší byl do současné podoby přestavěn v letech 1866-1868.
  • Radnice pochází z roku 1646.
  • Barokní morový sloup je z roku 1732.
  • Železný secesní most přes říčku Jeřici byl památkou chráněnou státem. Dne 7.8.2010 se během ničivých záplav zřítil do koryta řeky.
  • Městské muzeum sídlí v někdejším nosticovském panském domě z 16. století, který byl později přestavěn na zájezdní hostinec a později na hotel „Černý kůň“.
  • Rodný dům malíře Josefa Führicha je dnes pobočkou městského muzea.
  • Muzeum hasičské techniky bylo otevřeno roku 1997.
  • Curia Vítkov je replika velmožského dvorce z 12. století.

V okolí města se nacházejí ruiny dvou hradů:

  • Hamrštejn stával již roku 1357 jako ochrana blízkého vodního hamru. Hrad sloužil jako útočiště nejprve husitům, poté lapkům. Byl pobořen roku 1455 lužickými vojsky. Dnes stojí zbytky obou hradních věží a části hradeb.
  • Raimund býval silně opevněným hradem, ze kterého dnes zbývají jen zbytky hradeb a příkopu. Protože byl hrad sídlem vůdce loupeživé tlupy Jana z Vartemberka, byl rozbořen roku 1442 lužickými vojsky.

Historie

Nejstarší osídlení bylo založeno již v 10. století slovanským kmenem Milčanů, ke skutečnému rozvoji obce však došlo až ve 13. století, kdy do českého pohraničí pozval král Přemysl Otakar II. osadníky ze západní Evropy, zvlášť z německy mluvících oblastí, aby tento tehdy pustý kraj pozvedli. Nejstarší dochovaná zmínka o obci pochází z knihy o placení desátků z roku 1352, kde se vyskytuje pod jménem Craczauia. Město osídlili horníci ze saského města Pirna, kteří v okolí Chrastavy začali těžit měď, cín, olovo, stříbro a železo.

Během doby husitské stál nad městem nevelký dřevěný hrad, ze kterého Mikuláš z Kajšperka podnikal loupežné nájezdy do oblasti Lužice. Hrad byl i s přilehlým městem zničen vojsky Šestiměstí roku 1433. To samozřejmě vyústilo v pokles počtu obyvatel s následnou stagnací. Někdy bylo místo dokonce popisováno jako pusté. K částečné obnově města došlo již v druhé polovině 15. století, ovšem zásadní roli v dalším rozvoji města měl majitel grabštejnského panství Mikuláš II. z Donína, který v letech 1512-1539 obnovil Chrastavě městská práva, udělil městu řadu privilegií, včetně práva na vaření piva či hrdelního práva. V roce 1581, kdy byl majitelem zdejšího panství Jiří Mehl ze Střelic – vicekancléř českého království za vlády Rudolfa II., získala Chrastava svůj městský znak. Těžba rud v okolí města skončila v 16. a 17. století. Obyvatelé města byli nuceni změnit způsob obživy a ve městě začaly vznikat manufaktury – a to především textilní. Když se Chrastava stala roku 1855 okresním městem a roku 1859 byla městem vedena železniční trať z Liberce do Žitavy, vedlo to k prudkému rozvoji průmyslu i kulturního života.

Po podepsání Mnichovské dohody se celý okolní kraj stal částí německé Třetí říše. V souvislosti s tím navštívil krátce dne 6. října 1938 Chrastavu vůdce Adolf Hitler. Během války se v místním závodě Spreewerk vyráběly granáty. V této továrně pracovali zajatci, totálně nasazení a ženy z nedalekého koncentračního tábora. Po skončení druhé světové války byla většina zdejších německých obyvatel odsunuta. V letech 1945–1948 poklesl počet obyvatel z 8000 na pouhé 3000.

Po roce 1948 bylo ve městě v provozu několik textilních továren (Textilana, Bytex, Kolora) a několik strojírenských podniků (Elitex, STS, LVZ). Padesátá a šedesátá léta 20. století byla poměrně bohatá na společenský a kulturní život ve městě, ovšem v době normalizace došlo k výraznému útlumu většiny těchto aktivit. Tento nepříznivý stav byl ještě více prohlouben uzavřením a demolicemi prostorů určených pro kulturu a zábavu jako např. taneční sály v Hotelu Praha, či v restauraci Střelnice nebo Koruna. Výstavba nového kulturního domu v Chrastavě byla sice započata v druhé polovině 80. let, objekt však nikdy nebyl dokončen a v současné době je již zdemolován. Dne 28. září 2012 při otvírání nového mostu se zde odehrál tzv. chrastavský incident, útok na Václava Klause.

Osobnosti

Chrastava je rodištěm celkem deseti akademických malířů. Nejvýznamnějšími z nich jsou J. Führich, V. Kandler a G. Kratzmann.

  • Josef Führich (1800 – 1876), český akademický malíř, který působil jako profesor na vídeňské umělecké akademii a roku 1861 byl povýšen do šlechtického stavu
  • Vilém Kandler (1816 – 1896), český akademický malíř
  • Richard Placht (1880 - 1962), česko-rakouský sochař a medailér, vytvořil přes 300 plaket, medailí a mincí; působil v Hlavním mincovním úřadě ve Vídni
  • Willi Sitte (1921−2013), německý akademický malíř, dlouholetý předseda Spolku výtvarných umělců NDR
  • František Turpiš (1898 - 1918), účastník protihabsburského odboje, italský legionář, padl do zajetí a byl popraven
  • Rudolf Loudát (1898 - 1944), účastník protinacistického odboje, za svou odbojovou činnost byl popravený v Drážďanech
  • Rudolf Fuksa (1930 – 1952), účastník protikomunistického odboje, jako agent chodec popravený v Praze na Pankráci

Oficiální web město Chrastava:
www.chrastava.cz

PSČ Chrastava: 463 31

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí