Český Dub

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Českém Dubu.

• Českodubský zámek – původně johanitská komenda z 13. století, přestavěný roku 1552 na zámek a v roce 1858 téměř zničený při požáru. Poté bylo obnoveno jen jeho východní křídlo, které bylo v letech 1906–1909 rodinou továrníka Schmitta upraveno do dnešní podoby.
• Kostel Seslání Ducha Svatého
• Městské hradby z hrubě opracovaného pískovce a opuky jsou z osmdesátých let 15. století. Zachovaly se poblíž kostela sv. Ducha a u hlásky v Komenského ulici. Hláska bývala od 16. století šatlavou.
• Radnice byla postavena roku 1565 v renesančním slohu za Jana z Oprštorfu a několikrát přestavěna, naposledy v roce 1907, kdy vznikla přístavba s obřadní síní a novým vstupem.
• Mariánský sloup byl do středu náměstí umístěn roku 1723 jako upomínka na předchozí morové epidemie.
• Schmittův zámek v novoklasicistním slohu si nechal roku 1874 postavit podle projektu G. Sachera podnikatel Franz von Schmitt. Cenné jsou interiéry se štukovanými a dřevem obloženými stropy. Dnes slouží budova jako domov důchodců a je obklopena parkovou zahradou z konce 19. století.
• Kostel Nejsvětější trojice je poprvé zmiňován roku 1590, jde o jednolodní raně barokní stavbu obdélníkového půdorysu. Vnitřní vybavení je ze počátku 17. století.
• Podještědské muzeum sídlí v bývalé Blaschkeho vile postavené roku 1881 pro dceru Franze von Schmitta provdanou za Konráda Blaschku. Muzeum zde začalo působit v roce 1946. Interiér muzea navozuje atmosféru 19. století, v jeho sbírkách jsou mimo jiné předměty spojené s životem Karolíny Světlé, unikátní gotická skříň zdobená šablonovou malbou, původní vybavení vesnické školy a kabinet grafiky místního rodáka Petra Dillingera. Samostatnou expozici tvoří prostory johanitského kláštera.

Historie

Založení

Název Český Dub se sice ojediněle objevuje již kolem roku 1600, běžně se však používá na sklonku 18. století. Na začátku 19. století byla rekonstruována radnice a zrušená kaple sv. Jana byla přestavěna na špitál. V druhé polovině 19. století došlo ve městě k prudkému rozvoji textilního průmyslu. První textilní podnik zde založili roku 1802 bratři Slukové, avšak po úspěšných počátcích museli svou činnost v roce 1843 ukončit. Panství od náboženského fondu koupil roku 1838 kníže Kamil Rohan a připojil jej ke svým ostatním državám. Po krachu podniku Slukových zahájil ve městě výrobu nový textilní podnik Franze Schmitta. Tato firma se později stala jedním z významných podniků monarchie.

28. července 1858 došlo ve městě ke katastrofálnímu požáru, který zničil panský pivovar, úřednické domy a nakonec i zámek. Celkem shořelo 34 domů, a bez přístřeší zůstalo víc než 300 osob. Zničený zámek už nebyl nikdy obnoven a dnes z něj zbývá jen torzo. Rok po této události – v roce 1859 – navštívil Český Dub poprvé Bedřich Smetana, navštívil zde svou matku a sestry, které zde žily. V padesátých letech 19. století začala okolní kraj navštěvovat Johanna Mužáková-Rottová, známá spíše jako Karolína Světlá. Roku 1845 měl Český Dub 1560 obyvatel a roku 1869 již 2481 obyvatel.

Český Dub přivítal vznik českého státu s radostí, při sčítání osob roku 1910 se zde počet Čechů a Němců vyrovnal, po roce 1918 se k české národnosti začalo hlásit víc obyvatel: v roce 1921 se k národnosti české hlásilo 2364 osob z 3429 obyvatel.

10. října 1938 vpochodoval do Českého Dubu útvar SS-Germania a zahájil tak jeho okupaci. Město bylo přejmenováno nejprve na Aicha a později na Deutsch Aicha. Dub byl osvobozen 9. května 1945.

Český Dub byl nejprve součástí turnovského okresu, od roku 1960 je v okrese Liberec.

Osobnosti

• Gustav Biedermann (1815–1890) – lékař a filozof
• František Xaver Josef Beneš (1819–1888), archeolog
• Franz Schmitt (1816–1883) – textilní továrník
• Tomáš Edel (1959–2010) – ředitel muzea a objevitel johanitské komendy

Okresní soudci v Českém Dubu

• Antonín Nožička (v letech 1869 až 1883; narozen v roce 1803, zemřel 15. srpna 1883)
• Josef Puc (kolem roku 1900)

Notáři v Českém Dubu

• Josef Uhlíř (narozen v roce 1826, zemřel v roce 1882)
• Václav Vlach (v 80. letech 19. století; narozen v roce 1843, působil také v Libáni, zemřel v roce 1912)
• Otakar Drůbek (v letech 1899 až 1920, poté odešel do Slaného)