Smržovka

Historie

Obyvatelstvo bylo v době před třicetiletou válkou většinou protestantské, a částečně si víru zachovalo i po vypovězení evangelického faráře po bitvě na Bílé Hoře. Na konci třicetileté války se obyvatelstvo pod vlivem rekatolizace začalo hlásit ke katolictví a byl zbudován dřevěný katolický kostel.

Smržovka ležela v panství Semily, které v 15. století vlastnil rod Valdštejnů, následně Smiřičtí. Po konfiskacích v roce 1620 získal panství Albrecht z Valdštejna. Od roku 1635 se vlastníky Smržovky stali Desfoursové, později Desfours-Walderode, ti ho vlastnili až do roku 1848, značnou část pozemků až do roku 1945.

Po zrušení poddanství v roce 1848 bylo ve Smržovce zvoleno obecní zastupitelstvo, prvním starostou se roku 1850 stal Anton Fischer. Původně byla Smržovka sídlem okresního úřadu, bylo ale přeneseno do Tanvaldu. V té době byla ke Smržovce připojena obec Jiřetín pod Bukovou, která se osamostatnila až v roce 1992.

V době rozvoje průmyslu se ve Smržovce a okolí rozvíjí především sklářské hutě a brusírny, ale i tkalcovství, později textilní závody zpracovávaly i další materiály. Díky rozvoji průmyslu a obchodu se Smržovka v roce 1849 stala tržištěm, v roce 1868 byla povýšena na městys a v roce 1905 jí byl udělen status města a městský znak.

V sedmdesátých letech 19. století nastala hospodářská krize, následovaná vlnou emigrace několik set občanů z města a okolí do Brazílie. Pracovní podmínky dělníků vedly ke stávkám, té nejvýznamnější (1890) se účastnilo 2 000 brusičů, k jejímu potlačení byla povolána policie a armáda.

V době vzniku Československa ve městě žilo přibližně 7 000 obyvatel, z nichž asi tři čtvrtiny tvořili Němci. Nejbližší česká škola byla v Tanvaldu.

Krize ve třicátých letech zvýšila napětí mezi místním obyvatelstvem, na počátku třicátých let byl starostou krátce člen DNSAP, strany, která byla v roce 1933 zakázána. Po druhé světové válce značnou část obyvatel čekal odsun.

V Dolní Smržovce bylo německé výzkumné středisko Televid.

V roce 1991 zde byla založena společnost Kaipan, český výrobce automobilů se zaměřením na sportovní roadstery.

Pamětihodnosti

• Železniční viadukt ve Smržovce
• kostel svatého Archanděla Michaela
• Černá studnice
• vyhlídka Finkštejn
• sáňkařská dráha ve Smržovce
• meteorologický sloup

Osobnosti

• Marie Kwaysser (3. dubna 1849 – 8. prosince 1913), spisovatelka, překladatelka, autorka knihy Sen a skutečnost, která vyšla u příležitosti autorčina 160. výročí narození
• Alfred Technik rodák ze Smržovky, spisovatel, reportér Čs. rozhlasu, publicista. Podle jeho románu Svárov o Svárovské stávce natočil v roce 1974 režisér Karel Kachyňa film Pavlínka. Filmaři si pro natáčení vybrali lokality v Desné, Velkých Hamrech a Příchovicích.
• Horst Urban (15. května 1936 – 2. března 2010) československý závodník německé národnosti v jízdě na saních
• Petr Urban český sportovec (sáňkař), reprezentant, kreslíř a ilustrátor, syn Horsta Urbana
• Roland Urban (29. března 1940 – 26. února 2011) československý sáňkař německé národnosti, bratr Horsta Urbana

Podle překladu knihy Syn lovce medvědů od Gabriela Smetany z roku 1891 byl místním rodákem Hobble Frank, postava z děl Karla Maye; v jiných vydáních je však rodákem ze Saska.