Zákupy (Okres Česká Lípa)

Historie

Do třicetileté války

Poprvé jsou písemně Zákupy zmiňovány roku 1315 v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup (častěji se v letech 1309 až 1327 uváděl ze Smojna), příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna, který byl uveden jako svědek u prodeje majetku Jindřicha z Lipé.

Je pravděpodobné, že na místě zámku, stála tvrz a nedaleko ní vznikly dvě vesničky, Česká Ves a v místech dnešního náměstí Reichstadt s německými osadníky.

Obě vsi časem splynuly. Od roku 1359 byly Zákupy považovány za městečko. Po úmrtí Fridmana ze Smojna se území ujal roku 1320 jeho syn stejného jména.

Zhruba v období let 1363–1460 Zákupy patřily pánům z Vartenberka, kteří nechali postavit koncem 14. století v Zákupech opevněnou tvrz či hrad. Když zemřel koncem roku 1383 majitel Zákup Vaněk Bílý z Vartenberka, nárokoval listinou z 20. prosince 1383 pro sirotka Beneše Veselského pevnost Zákupy. Pozdější průzkumy objevily na místě nynějšího zámku zbytky středověkého opevnění a pozůstatek gotického okna. Je tedy pravděpodobné, že v té době byla pevnost gotickým hradem, jehož zbytky zanikly v 16. století při stavbě renesančního zámku.

Pancířové ze Smojna zůstali jako vartenberští manové. Beneš z Vartenberka nechal postavit před rokem 1458 u hradu původní kostel.

Někdy v letech 1460–1463 získali zdejší panství Berkové z Dubé. Byl to Jindřich Berka Dubský a jeho synové Jaroslav, Jiří, Petr a Jan. Po smrti otce měli majetek v nedílu. V roce 1502 si dědicové majetek rozdělili, Zákupy získal Václav Berka, o dva roky později Petr Berka z Dubé. Hlavním držitelem zákupského panství se stal roku 1518 odkoupením podílu od strýce Petra Berky Zdislav Berka a ten zde zůstal až do své smrti v roce 1553.

Zdislav Berka v letech 1541–1552 postavil na místě původního hradu (či tvrze) v renesančním slohu zámek, dosáhl povýšení Zákup na město a získání městského znaku a zahájil úplnou přestavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství užívala tři roky jeho vdova Anna z Vartenberka. Po vyplacení se jej ujal příbuzný z rodu Berků, syn otcova bratrance Zbyněk Berka. Ten v Praze zastával úřad velkopřevora a často pobýval u královského dvora. Přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi a Zákupy musel prodat. Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27. června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat a po roce 1632 vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský.

Do roku 1835

Několikrát krutě postihla Zákupy, zejména zámek, tažení vojsk za třicetileté války a později znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple svaté Anny na morovém hřbitově, 1681 zahájena stavba kapucínského kláštera, 1683 přestavba zámku v barokním slohu, 1698 kaple svatého Josefa u Kamenického vrchu, 1708 sousoší Nejsvětější Trojice. Později postihly Zákupy války o rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku 1744 a 1757. Byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let později.

Habsburkové

Roku 1805 panství převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o deset let později jej převzal císař. Habsburkům zámek zůstal až do roku 1918. V letech 1818–1832 bylo císařským diplomem vytvořeno Zákupské vévodství pro Napoleona II., přezdívaného Orlík, syna francouzského císaře Napoleona. Ten se však do Zákup za svého krátkého života nikdy nepodíval. V roce 1848 byl zapsán jako majitel zákupského panství Leopold II. Toskánský, zastupující Habsburky. V roce 1849 získal zámek Ferdinand V. V revolučním roce 1848 se vzdal trůnu a protože byla zrušena patrimoniální správa, zámek přestal být střediskem panství. Zákupští se marně a opakovaně snažili o získání úřadu nově vznikajících soudních a berních okresů. V tehdy nově vzniklém Českolipském kraji se stala sídlem okresního úřadu Česká Lípa a sídlo okresního soudního okresu bylo přiřčeno do Mimoně.

V letech 1850–1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené abdikaci 2. prosince 1848. Žil na Pražském hradě a přes léto každoročně jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce a synovec, císař František Josef I., který sem jezdil jen zřídka.

Ferdinand V. se významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí, budovu děkanství, přispěl na novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenberga v Nových Zákupech s 650 pracovníky byla jeho pomoc velmi cenná.

V roce 1876 se v Zákupech konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení Evropy. Účastnil se jí rakouský císař František Josef I. a ruský car Alexandr II. Nikolajevič, oba doprovázeni velvyslanci obou zemí i početným doprovodem. 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí podepsali tzv. Dohodu ze Zákup.

V relativní tichosti se odehrála 1. července 1900 v kapli na zámku svatba následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este s hraběnkou Žofií Chotkovou. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského dvora přítomna jen matka a sestry, ovšem bylo zde veliké zastoupení hostů z českých kruhů i města samotného. Svatebčany oddával zákupský děkan Vilém Hikish a ke svatbě do města přijeli vlakem. Po svatbě se už do Zákup nikdy nevrátili. Zákupský zámek i další majetek zabavil Habsburkům československý stát v roce 1918.

První republika a protektorát

V období první republiky se naplno projevila v několikerých volbách naprostá převaha obyvatelstva německé národnosti, které po útěku české menšiny přivítalo příchod nacistů. Ve volbách 19. května 1935 do parlamentu a senátu ČSR zdejší Henleinova strana SdP získala přes 73 % hlasů oprávněných voličů. V obecních volbách o tři roky později již 90 %. Téhož roku, 9. října 1938 byly Zákupy obsazeny po předchozí Mnichovské dohodě německým vojskem. Dne 4. prosince 1938 v dalších volbách hlasovalo pro NSDAP plných 100 % voličů.

V období let 1938–1945 byly Zákupy součástí okresu Česká Lípa a spolu s ním ve vládním kraji Ústí nad Labem. Tento kraj byl jedním ze tří krajů říšské župy Sudety.

České Zákupy

Německá armáda opustila město 7. května 1945. O dva dny později dorazily jednotky polské, po nich i sovětské armády. Po osvobození byly Zákupy dosídleny Čechy, německé rodiny byly v několika etapách vysídleny. Odsun byl doprovázen nehumánním postupem vůči mnoha německým rodinám (rabování, pracovní tábory) a byl ukončen na jaře 1946. Vznikla zde československá posádka, pro niž se v roce 1953 postavily první domy sídliště, kláštery byly zrušeny, v letech 1968–1991 byla v Nových Zákupech a okolí sovětská okupační posádka několika tisícovek vojáků a rodinných příslušníků.

V roce 1960 byly k Zakupům připojeny Lasvice, roku 1964 Božíkov, roku 1971 Brenná, roku 1980 Kamenice a Bohatice, roku 1981 Velenice. V roce 1990 se Velenice a Bohatice opět oddělily. V roce 1992 se do Nových Zákup, opuštěných, městem zrenovovaných domů po sovětské posádce přistěhovala řada rodin.

Vojsko a vznik výsadkářů

Po vzniku ČSR v roce 1918 byly dislokovány v Zákupech vojenské jednotky. Na sklonku roku 1920 zde byl z Hradce Králové převelen dělostřelecký oddíl 263, poté byl převelen do Liberce. V letech 1921 až 1923 zde byly ubytovány roty z 42. pluku z Terezína. Vojenská velitelství byla v České Lípě a Mimoni, po ztrátě pohraničí byly české posádky odveleny do vnitrozemí.

Dne 1. října 1947 byl v místní vojenské posádce utvořen historicky první výsadkový útvar československé armády s názvem Pěší prapor 71 (výsadkový). Dne 3. března 1948 bylo praporu prezidentem Benešem uděleno pojmenování Československých parašutistů. Koncem roku 1950 se otevřený název útvaru změnil na 71. výsadkový prapor. Na podzim 1952 prapor přešel do složení nově zřízené výsadkové brigády a současně se přemístil ze Zákup do Prešova. Na náměstí Svobody je na jeho počest pamětní deska a v Nových Zákupech od roku 2009 malý pomníček.

Pamětihodnosti

Zámek Zákupy upravený z 16. století na místě tvrze ze 14. století. U zámku je velký zámecký park.
Sousoší Nejsvětější Trojice na náměstí Svobody zbudované z pískovce roku 1708 na pokyn velkovévodkyně Anny Marie Františky z Toskány, roku 2007 zrenovován s vydatnou finanční pomocí z Německa.
Budova radnice z roku 1867 v novogotickém slohu s cimbuřími a okny tudorovské gotiky na náměstí Svobody, stále slouží svému účelu. Byla postavena na místě původní budovy se základním kamenem z roku 1417.. V horní části průčelí jsou sluneční hodiny, jsou zachovány (a upraveny) i sklepní prostory.
Kostel svatého Fabiána a Šebestiána vybudovali v letech 1550–1562 Berkové z Dubé. Nyní je ve správě místní římskokatolické farnosti (Českolipský vikariát).
Kaplička sv. Anny z roku 1680 u někdejšího morového pohřebiště na břehu Svitávky.
Kaple sv. Josefa z roku 1698 pod Kamenickým vrchem, prázdná, v zašlém stavu

Klášter milosrdných sester sv. Karla Boromejského z roku 1865 na náměstí Svobody, byla zde i dívčí škola, později měšťanka, klášter byl zrušen roku 1951, nyní je v přízemí pošta.
Kapucínský klášter z roku 1679–1685, jehož součástí je kostel sv. Františka Serafinského, postaven vévodou Juliem Františkem Sasko-Lauenburským jako dík za záchranu v turecké válce. Byl zrušen roku 1950 a po desítkách let v užívání českými a ruskými vojáky je v dezolátním stavu. Přístupová cesta byla lemována mnoha sochařskými díly z 18. století, dnes již velice poničenými.

V registraci Národního památkového úřadu je osmnáct objektů ze Zákup (a připojených obcí Brenné a Kamenice) označených jako kulturní památka, z toho je zámek navíc v kategorii Národní kulturní památka České republiky. Chráněny jsou mimo již zmíněných např. dva mosty a devět domů, resp. venkovských stavení. Na opravu jednoho z nich na Mírovém náměstí město získalo v letech 2013 až 2014 velkou dotaci z ministerských fondů.

Osobnosti

Vlastníci zámku a města

Do roku 1532 jsou data nejistá, zámek ještě nebyl postaven a vlastníci (Pancířové ze Smojna, Vartenberkové, první Berkové) jsou co do prokazatelných dat nedostatečně prokazatelní.