Doksy

město, 5199 obyvatel k 1.1.2014, 74,93 km2
znak Doksy
Doksy

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Doksech.

Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.

  • Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie – postaven na místě původního dřevěného kostelíku roku 1638, barokně přestavěn. Z hradní kaple na Bezdězu sem byla přenesena kopie Panny Marie Montserratské, jedna ze tří, které v Evropě existují.
  • Radnice z roku 1855 postavena místo shořelé při požáru v roce 1842. Hodiny na věži dodány roku 1863 dílnou hodinářského mistra Karla Janoty z Poděbrad.
  • Barokní mariánské sousoší z roku 1685 se sochou Panny Marie a čtyř světců - Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského. Sousoší i radnice jsou na Náměstí Republiky (kdysi Marktplatz).
  • Zámek Doksy - renesanční zámek z druhé půle 16. století je pod náměstím v anglickém parku, zatím není veřejnosti přístupný
  • Památník Karla Hynka Máchy - umístěn v nejstarším roubeném stavení ve městě tzv.Hospitálku založeném v roce 1669 a dodnes zachovaném v původní podobě, expozice věnované básníkovi, rybářství a rybníkářství
  • Kino Máj - architektonicky významná stavba navržena Karlem Hubáčkem
  • Pomník Karla Hynka Máchy - odhalen před zdejší základní školou 29. května 1960
  • Hraběcí čekárna - na vlakovém nádraží; pro Valdštejny, kteří měli zásluhu o zavedení železnice do Doks.
  • Lípa u železničního přejezdu ke hřbitovu, památná lípa malolistá
  • Na místním hřbitově je hrob významné osobnosti (Antonín Bennewitz) , který je zařazen mezi celostátně registrované kulturní památky.

Historie

Založení obce

Obec vznikla po příchodu německých kolonistů se záměrem českého krále Přemysla Otakara II. chránit obchodní stezky (Mělnická i Žitavská) a čelit vzestupu moci rodu Markvarticů. . První písemná zmínka o obci je z královy listiny psané v Písku roku 1264, kdy německým lokátorům Hartvigovi a Konrádovi z Kravař věnoval 100 lánů půdy u potoka nazývaného Doksi. Tato listina byla dlouho pokládána za zakládající listinu budoucího města Doksy. Podle dalších zdrojů se věnovaná půda netýkala Doks, ale Starého Bezdězu, protože mezi již existujícími vesnicemi byla jmenována existující ves Hirschperch. To byl původní německý název vsi, jemuž noví, čeští osadníci dali později jméno Doksy. Český i německý název se s malými dobovými změnami používal do roku 1945.

Další listiny o Hirsperchu pochází jak ze stejného roku 1264, tak v listině jeho syna krále Václava II. z roku 1293. Listina od Václava II, který zde příliš nepobýval, je považována pro historii města za první jistý psaný dokument.

Další vývoj

Nejvíce rozvoji města napomohl císař Karel IV., od něhož dostaly Doksy významná městská privilegia (soudní pravomoc, týdenní trhy, práva výrečné a mílové) a který v roce 1366 či 1367 nechal založit Velký rybník s rozlohou 350 ha, který je dnes nazýván Máchovo jezero.

Jeho syn Zikmund Lucemburský panství zastavil Janu z Michalovic, který s pomocí mj. Berků z Dubé toto začlenil do protihusitské enklávy. Husité pak roku 1426 bezděkovské panství včetně s Doks vyplenili. V roce 1445 zadlužené panství koupil Jan Smiřický ze Smiřic, ale po jeho popravě roku 1453 se panství vrátilo Michalovicům. V tomto období zde české obyvatelstvo převládalo.

V 15. a 16. století došlo k rozvoji oblasti díky zintenzivnění rybníkářství, bylo vybudováno dalších pět rybníků. V roce 1531 jejich hráze protrhla velká povodeň. V období třicetileté války byl kraj popleněn vojsky a později doosídlen Němci.

Po roce 1553 dokeské (dokské) panství získal Jan z Vartenberka a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar. V roce 1620, týden po bitvě na Bílé hoře bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody Maxmiliána. Pak zde panoval rod Butlerů. V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Rod Valdštejnů jej měl až do roku 1945.

Na konci 18. století město vyhořelo a statut města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura textilního průmyslu. Také v Doksech si syn břehyňského mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu kartounku a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na 2 000. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce 1839 byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo naráz 500 lidí.

Koncem 19. století se městečko orientovalo na turistický ruch. . Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.


Oficiální web město Doksy:
www.doksy.com

PSČ Doksy: 47201

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí