Havlovice

Historie

Havlovice se prvně připomínají při prodeji vízmburského panství v letech 1516–1518, kdy Petr z Adršpachu a Dubé prodal Janu Špetlovi z Janovic a Náchoda Vízmburk s pustým hradem a poplužním dvorem, město Úpici a Kostelec, dále vesnice Radeč, Brusnici, Kyje, Slatinu, Havlovice, Rtyni, Bohuslavice, Bohdašín, Batňovice, Libňatov, Maršov, Svatoňovice, Suchovršice, Rubínovec, Studenec, Lhotu a Přibyslav, k pak ještě pusté vsi Sedloňovice a Petrovičky. Havlovice až do roku 1849 byly součástí náchodského panství.

Po revolučních změnách roku 1848 došlo ke zrušení patrimoniální správy a Havlovice byly začleněny do nového okresního hejtmanství Nové Město nad Metují. V letech 1855–1868 k okresu Náchod, v letech 1868–1876 znovu k okresu Nové Město nad Metují a do roku 1876 jsou součástí okresu Trutnov s výjimkou let 1938–1945, kdy patřily do okresu Náchod. Název obce Havlovice je odvozen pravděpodobně od jména jejího lokátora Havla a v průběhu staletí se příliš neměnil. Roku 1545 se připomínají Havlovice stejně jako roku 1654. V roce 1713 se uvádí název v poněmčelém tvaru Hawlowitz.

Roky 1849–1918

Podle prozatímního obecního zřízení z roku 1849 se Havlovice staly místní obcí se všemi jejími orgány. Obec v letech 1850–1855 spadala pod politický okres Nové Město nad Metují, poté do roku 1868 pod Náchod. Ještě v tomto roce se vrátila pod Nové Město nad Metují, od 1876 pak pod Trutnov. Soudně obec patřila do roku 1876 pod Náchod a poté pod Úpici. Po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1850 zpracovali dva orgány, širší obecní výbor (od roku 1919 obecní zastupitelstvo), který ze svého středu volil obecní představenstvo (od roku 1919 obecní radu), které se skládalo ze starosty a alespoň dvou radních. První volby (představenstva) se konaly roku 1850. Havlovice několikrát zasáhly epidemie cholery a úplavice. Nejvíce obětí si epidemie vybraly roku 1866, zejména kvůli epidemii pruské cholery. Tehdy se obci nevyhnula ani prusko-rakouská válka.

Dne 19. června 1849 Havlovice zasáhla velká povodeň, během níž byl poničen splav a podemleta dřevěná lávka. Další povodeň většího rozsahu Havlovice zasáhla v noci z 30. na 31. července 1897, která způsobila značné materiální škody, ale nikoliv ztráty na životech. Voda strhla lávku, most nad hasičskou zbrojnicí, zásoby dřeva… Výška vody ve škole byla jeden metr a 27 centimetrů od prahu hlavních dveří staré části budovy. Od roku 1910 musela obec čelit snaze města Úpice, které chtělo část havlovického katastru na Sychrově. Spor se dostal až k zemské správní komisi, která roku 1914 rozhodla ve prospěch Havlovic. Od roku 1914 se Havlovičtí museli vypořádat s válečným režimem, který nastal po vypuknutí první světové války. Roku 1915 bylo odvedeno 182 mužů (což činilo 18 % všech obyvatel). Ti, co se války nezúčastnili, museli čelit vysokým cenám a ještě se postarat o několik uprchlíků z Haliče.

Roku 2007, byly Havlovice ve třináctém ročníku soutěže vyhlášeny Vesnicí roku.

Tabulka nejdůležitějších událostí

{| class="wikitable" |- |- align=center |bgcolor=efefef |Rok |bgcolor=efefef |Událost |- | 1545 || první písemně doložená zmínka o vesnici |- | 1775 || v obci propuklo selské povstání |- | 1884 || vznik Divadelního ochotnického spolku J. K. Tyl |- | 1885 || založen Sbor dobrovolných hasičů |- | 1897 || obrovská ničivá povodeň (na budově školy dosáhla výška vody 127 cm) |- | 1906–1909 || vybudování okresní silnice přes obec |- | 1914–1918 || první světová válka (padlo 34 občanů Havlovic) |- | 1918 || obecní slavnost na Králově Kopci k vyhlášení samostatnosti Československa |- | 1921 || otevřena Obecní veřejná knihovna |- | 1922 || naproti škole byl vybudován obecní chudobinec |- | 1923 || obecní spolky zakoupili první promítací stroj na plynový pohon |- | 1924 || zahájila se elektrifikace obce a regulace břehů řeky Úpy |- | 1928 || v obci byl zprovozněn první radiopřijímač u Králů, Na Kopečku čp. 58 |- | 1929 || první motocykl si v obci pořídil mandlířský mistr J. Křech čp. 35 |- | 1935 || otevřena veřejná plovárna na řece Úpě na Mlejništi |- | 1939 – 1945 || druhá světová válka (3 oběti z řad havlovických občanů) |- | 1942 || do obce zaveden telefon |- | 1946 || zahájila se pravidelná autobusová doprava |- | 1950 || první veřejné osvětlení, čítalo 27 světel |- | 1956 || založení Jednotného zemědělského družstva |- | 1957 || zprovoznění urnového háje |- | 1959 || dokončena elektrifikace celé obce |- | 1959–1962 || v celé obci byl zaveden vodovod |- | 1960 || zprovozněn místní rozhlas |- | 1974 || otevření pošty |- | 1981 || byl zkolaudován kulturní dům |- | 1990 || znovuodhalení busty T. G. Masaryka v parku |- | 1993 || začátek vysílání místní kabelové televize |- | 1997 || stoletá povodeň na řece Úpě |- | 2001 || vydání reprezentativní knihy „Havlovice a čas“ o historii a současnosti obce |- | 2004 || premiéra filmu kameramana Jiřího Středy Havlovice na přelomu tisíciletí |- | 2006 || druhé místo v soutěži Vesnice roku Královéhradeckého kraje |- | 2007 || titul Vesnice roku Královéhradeckého kraje |- |2017 |obec zasáhla větrná bouře Derecho, díky pohotovosti místních hasičů se následky podařilo rychle odstranit |- |2019 |místní jednotce SDH byl předán nový dopravní automobil DA-L1Z Mercedes Benz Sprinter 4×4. Jedná se o první nové vozidlo, které je ve vlastnictví SDH Havlovice |}

Pamětihodnosti

• Zvonice nad školou
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Pomník Ladislava Vika
• Pomník obětem první a druhé světové války
• Dřevěný krytý most
• Součkův statek
• Hejnův statek
• Regnerův mlýn a mandl
• Lípa v Havlovicích, památný strom na levém břehu Úpy
• Poklekovský (Feistův) mlýn, založený ve druhé polovině 19. století
• Lom U Devíti Křížů (Lom Krákorka) – činný kamenolom, paleontologická lokalita (nálezy dinosauřích stop)
• Kaple svatého Jana Nepomuckého

Osobnosti

• Josef Regner Havlovický – český katolický kněz, spisovatel, pedagog a ekonom. Významná osobnost českého národního obrození na Náchodsku
• Prof. Josef Řezníček – profesor na ČVUT a ve výzkumu ČKD
• Josef Vik – malíř, autor pohledů, kreseb a ilustrací
• Květa Lelková – česká lyžařka, zasloužilá mistryně sportu
• Zdeněk Honzera – pedagog trutnovského gymnázia, autor naučné stezky a publikací o obci