Rybná nad Zdobnicí

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354. Vznik obce a blízkého okolí je historicky kladen do druhé poloviny 13. století, období vlády Přemysla Otakara II., kdy vrcholila kolonizace tohoto kraje. Název „Rybná“ potvrzuje, že zde bylo v dávné minulosti mnoho rybníků. Kolonizátory v našem okolí byl panský rod Drslaviců z Plzeňska, kteří tu vystavěli hrady Potštejn a Litice, ke kterému Německá Rybná trvale patřila. O Drslavicích je v dostupné literatuře velice málo údajů. V roce 1304 král Václav II. vyměnil s Drslavici zboží litické za Bor na Písecku. Mimo jiných majitelů, stává se držitelem Litic roku 1353 Jan z Lichtenburka. Sňatkem se stává majetkem pánů z Kunštátu a Poděbrad, kteří drželi panství 125 let.

Na doporučení krále Vladislava Jagellonského koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Historikové tvrdí, že v té době se zdejší kraji těšil míru a pokoji. Roku 1562 získal panství Mikuláš Bubna starší. Tento rod držel litické panství téměř 250 let. Bubnové postavili zámek v Žamberku a později tam byla přemístěna správa panství. Dá se říci, že v 17. a 18. století nebyly na tomto panství podmínky tak kruté, jak tomu bylo například v blízké Rokytnici, Opočně a mnohde jinde. Bubnové prodali panství roku 1809 knížeti Windischgrätzovi a od něho v roce 1815 koupil žamberecké panství Jan Parish.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Jakuba

Barokní kostel z roku 1749 zasvěcený apoštolovi Jakubu Staršímu (Většímu) stojící ve vyvýšené poloze, je dominantou obce. Stavbu financoval z velké části majitel panství, hrabě Antonín Vít z Bubna a Litic a několik dalších mecenášů.

Místní obrazárna

Obrazárna byla vybudována v roce 1938, ze sbírkového fondu darovaného místním farářem a děkanem Janem Selicharem. Sbírka představuje díla známých akademických malířů z počátku 20. století. Nejvíce je tu zastoupen místní rodák akad. malíř Oldřich Hlavsa. Na jeho počest byla dne 27. června 1986 stávající obrazárna rozšířena o „Hlavsovu síň“.

Svými díly se zde dále představují: Antonín Slavíček, Jan Slavíček, Vincenc Beneš, Bořivoj Žufan, Bedřich Piskač, Václav Špála, Vojtěch Sedláček, prof. J. Ságner, Herbert Masaryk, Miloslav Hégr, Oskar Filla, Jan Trampota, prof. J. Hlávka, Alois Kalvoda, prof. Boh. Dvořák, Ada Golová-Hodačová, prof. Otakar Sedloň, Vít Skála, H. Herynk, M. Uzlová a T. Jelínek… V obrazárně jsou zastoupeny i tři plastiky: Josef Mařatka – „Antonín Slavíček“, Josef Marek – „Vojtěch Sedláček“ a Břetislav Benda – „Jan Slavíček“. V roce 2006 proběhla rekonstrukce výstavních prostor.

Připomínky prezidenta Masaryka

V obci dosud stojí domek rodiny Masarykovy, který využívala k letním pobytům zejména prezidentova dcera Olga s rodinou a obě vnučky Anna a Herberta Masaryková. V sále místní restaurace byla od roku 1946 vystavena série zarámovaných fotografií z příjezdu T. G. Masaryka do obce v otevřeném automobilu již jako prezidenta.

Osobnosti

• Oldřich Hlavsa (1889–1936), akademický malíř
• František Hovorka (1850–1906), sedlák a politik, okresní starosta, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
• Jan Selichar (1858–1941), duchovní