Rokytnice v Orlických horách

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318, kdy jsou v rámci majetkoprávního sporu zmiňovány v zemských deskách trhová osada Rokytnice a hrad Pěčín. Samotné založení obce nelze z důvodu nedostatku pramenů blíže určit, došlo k němu v důsledku kolonizačních aktivit pánů Rychnovských z Rychnova (větev pánů z Drnholce) v podhůří Orlických hor. Rokytnice byla poté součástí rychnovského panství, z něhož se jako samostatné zboží vyčlenila teprve v roce 1487 v důsledku dělby majetku mezi příslušníky rodu Rychnovských.

Na přelomu 15. a 16. století Rokytnici vlastnila Johanka Rychnovská, která pozvedla hospodářskou úroveň panství a pokoušela se dokonce na levém břehu Divoké Orlice – zřejmě nedaleko Neratova, který existoval již v první čtvrtině 16. století – o průzkumnou důlní činnost. Jako majitelka Rokytnice se Johanka uvádí ještě v roce 1545 při obnoveném vkladu do zemských desk, ale již v roce 1548 její děti panství prodali Janu Lickovi z Rýzmburka, který vlastnil Borohrádek a malý statek Závrší s hrádkem Dřelem. Po Janovi následoval v držení Rokytnice od roku 1553 jeho syn Sigmund. Toto období je poznamenáno vleklým sporem o hranice panství, který trval prakticky celou dobu, kdy Rokytnici vlastnili Lickové. Sigmund Licek z Rýzmburka se více soustředil na rozvoj svého borohrádeckého panství a zřejmě také z tohoto důvodu v roce 1567 rokytnické panství, poněkud odlehlé od jeho hlavní domény, za 4000 kop grošů českých prodal. Rokytnice byla v trhové smlouvě výslovně uvedena jako městečko a poprvé je zde (jako "ves nová") zmíněna také Horní Rokytnice.

Novým majitelem Rokytnice se stal v roce 1567 Jáchym Maušvic z Armenruh, německý šlechtic původem z Horní Lužice. Po něm následoval jeho syn Kryštof, který nechal po roce 1600 přestavět zdejší tvrz na zámek a vydal pro Rokytnici nový církevní řád, orientovaný lutersky. Maušvicové byli totiž stoupenci Augsburské konfese. Kryštof také nechal v blízkosti zámeckého areálu postavit nový kostel Nejsvětější Trojice, který měl sloužit jako rodová hrobka a zároveň jako protestantský chrám (Kryštof svým poddaným v rámci církevního řádu nařizoval pravidlenou účast na luteránských bohoslužbách). Zřejmě ještě v průběhu stavovského povstání panství opět změnilo majitele, koupil jej Jáchym Ziegler z Kliphausen, který však již v roce 1627 celé panství směnil s Janem Mikulášem z Nostitz za jeho panství Cunewalde v Horní Lužici, odkud Nostitzové podobně jako Maušvicové pocházeli. Ota z Nostitz, syn Jana Mikuláše, se stal zakladatelem rokytnické větve rodu.

Rokytnice poté od roku 1627 až do 20. let 20. století zůstala v držení rodu Nostitzů, jehož stavební i kolonizační aktivity vedly k dalšímu rozvoji města i celého panství. V roce 1852 byla Rokytnice (doposud městečko či městys) povýšena na město, ačkoliv později tento statut na čas ztratila. V roce 1906 byla otevřena místní dráha Doudleby nad Orlicí – Vamberk – Rokytnice. Do města v té době během pobytů v blízké Německé Rybné zajížděl i profesor T. G. Masaryk.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se tehdejší většinové německé obyvatelstvo odmítlo přihlásit k novému státu a začlenilo se do separatistické Provincie Sudetenland. Československé vojsko obsadilo Rokytnici 15. prosince 1918, pouhých 5 dní před příjezdem prezidenta T. G. Masaryka do vlasti. Rozvoj města po roce 1918 byl reprezentován stavbou nového hotelu na náměstí a opravami historických budov (kostel, zámek, Hotel Markrabě) i rozšířením místního průmyslu. Po mnichovské konferenci v září 1938 byla Rokytnice připojena k hitlerovské Třetí říši. Po skončení 2. světové války dochází v Rokytnici i v okolí k velkému úbytku obyvatelstva způsobeném odsunem německého obyvatelstva. Teprve v roce 1971 byl Rokytnici znovu přiznán status města, který po válce nebyl obnoven. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla v Rokytnici umístěna sovětská vojenská posádka, k jejímuž odsunu došlo teprve v roce 1991. Po roce 1989 se město rozvíjí jako turistické středisko a centrum východní části Orlických hor.

Pamětihodnosti

• Zámek Rokytnice v Orlických horách na náměstí T. G. Masaryka
• Zámecký kostel Nejsvětější Trojice s hrobkou z roku 1603
• Kaple svaté Anny přestavěná v první polovině 18. století
• Morový sloup se sochou Panny Marie, sv. Václava a Jana Nepomuckého na náměstí
• Empírová kašna z roku 1886 na náměstí
• Barokní fara z roku 1715 u kostela
• Farní kostel Všech svatých z let 1679–1684
• Socha Krista na hoře Olivetské z poloviny 18. století v severovýchodním koutě náměstí
• Sousoší Kalvárie na podstavě ze závěru 18. století na rozcestí k Nebeské Rybné
• Socha Krista Trpitele z roku 1770
• Dřevěné domy čp. 75 a 76 s vysokými štíty a podloubím na náměstí
• Kaple svaté Anny a svatého Jáchyma přenesená do Hadince z Anenského vrchu
• Kaple svatého Antonína Paduánského na rozcestí Horské a Severní ulice
• Kaple Panny Marie v Údolíčku
• Pomník obětem prusko-rakouské války 1866 na hřbitově
• Pomník obětem první a druhé světové války u farního kostela
• Pomník Jaroslava Mikuláše Nováka u pevnosti Hanička
• Židovský hřbitov z počátku 18. století
• Kostel svatého Filipa a svatého Jakuba v Nebeské Rybné vystavěný v letech 1847–1859 v čistě klasicistním slohu
• Dělostřelecká tvrz Hanička
• Linie lehkého a těžkého opevnění s pěchotními sruby R-S 70, R-S 71, R-S 72, R-S 73, R-S 74, R-S 75, R-S 81 a R-S 82 budovaná v rámci systému československého opevnění na obranu před nacistickým Německem.
• Zaniklá synagoga

Osobnosti

• Kryštof Václav z Nostic (1648–1712), majitel rokytnického panství, sběratel a mecenáš
• Josef Vilém z Nostic (1706–1787), majitel rokytnického panství, působil v nejvyšších úřadech zemské správy Českého království
• Franz Christen (asi 1815–1877), politik, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Rokytnice v Orlických horách
• Julius Hanisch (1827–1886), právník a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
• Moritz Reich (1831–1857), spisovatel
• Friedrich Hanisch (1838–1912), podnikatel v oblasti pivovarnictví a výroby skla, politik, poslanec Říšské rady
• Eduard Langer (1852–1914), právník, politik, poslanec Českého zemského sněmu, mecenáš a propagátor Orlických hor
• Jindra Šimek (1901–1979), akademický malíř
• Franz Mader (1912–1988), německý politik, poslanec zemského sněmu Severního Porýní-Vestfálska
• Elfriede Kuzmany (1915–2006), divadelní a filmová herečka
• Günther Wytopil (1926–2012), od roku 1998 čestný občan Rokytnice v Orlických horách