Dobruška

Historie

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1320 (tzv. Mutinovo narovnání). Město leželo na významné odbočce historické obchodní stezky do Kladska. V 15. století měla Dobruška důležité hospodářské postavení v rámci opočenského panství rodu Trčků z Lípy. Ve městě žila od druhé poloviny 16. století také početná židovská komunita, která sídlila na dnešním Šubertově náměstí (rabínský dům a synagoga). Na městě se také podepsala renesanční přestavba v čele s dochovanou radnicí s věží. V roce 1806 postihl Dobrušku největší požár v její historii a značná část města musela být znovu vystavěna. Další velký požár postihl město v revolučním roce 1866. V době národního obrození se stala Dobruška jedním z nejvýznamnějších obrozeneckých regionálních center (vlastenci František Vladislav Hek, Josef Mnohoslav Roštlapil či Antonín Flesar). Ve druhé polovině 19. století rozkvetl místní průmysl, především textilní a rozvoj také zaznamenala spolková činnost. O vývoj v moderní směřování města se zasadil zejména starosta Josef Archleb. Na počátku 20. století zde byla zavedena [[Železniční trať Opočno pod Orlickými horami – Dobrušovní ferule, rychtářská práva a poklad v Příběhu města Dobrušky v expozici Vlastivědného muzea Dobruška]] Soubor:AloisBeerDobruska18661007.jpg|vlevo|náhled|Velký požár Dobrušky z roku 1866 zachycený písmákem Aloisem Beerem Soubor:Alois Beer – Dobruška 1892.jpg|vlevo|náhled|Vyobrazení Novoměstské ulice s rodným domkem F. V. Heka dle písmáka a kronikáře Aloise Beera z roku 1892

Pamětihodnosti

• kupecký dům F. L. Věka na náměstí F. L. Věka
• děkanský kostel svatého Václava, zbarokizovaný v letech 1709–1724
• hrobka rodiny Laichterovy
• mikve v budově městského vlastivědného muzea
• hřbitovní kostel svatého Ducha
• kovárna
• křížová cesta ve Studánce
• Mariánský sloup z roku 1736 na náměstí – socha Panny Marie Immaculaty byla na sloup zakoupena již jako hotová, původně byla umístěna na jezuitském kostele v Hradci Králové; postranní sochy svatého Václava, Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Florián
• renesanční radnice s věží z druhé poloviny 16. století s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška: uvnitř jsou vystavena raná díla malíře Františka Kupky, historie hrdelního práva a románská křtitelnice (nejstarší hmotná památka města), věžní ochoz s vyhlídkou na Orlické hory
• rodný dům Františka Vladislava Heka (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška)
• socha svatého Jana Nepomuckého poutníka v Domašíně poblíž mariánského poutního místa Studánka
• synagoga (s expozicí Vlastivědného muzea Dobruška)
• vila U Rýdlů, postavená v letech 1917–1919 podle návrhu Jana Kotěry (s expozicí Vojenská geografie Vlastivědného muzea Dobruška)
• židovský hřbitov

Osobnosti

• Augustin Šenkýř (1736–1796), hudební skladatel, varhaník, gambista a houslista
• František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel, podnikatel a spisovatel-satirik proslavený díky románu Aloise Jiráska F. L. Věk a stejnojmennému televiznímu seriálu F. L. Věk Československé televize z roku 1971 režiséra Františka Filipa, nejslavnější rodák města
• Jan Dvořáček (1825–1898), první ředitel sklářské školy v Kamenickém Šenově (v roce 1856), první školy tohoto druhu v Evropě
• Alois Beer (1833–1897), písmák, kronikář a naivní malíř
• Josef Archleb (1843–1913), mecenáš, průkopník a významný starosta města
• Karel Lier (1845–1909), herec a režisér
• František Adolf Šubert (1849–1915), divadelní ředitel, režisér a dramatik; v letech 1883–1900 byl ředitelem Národního divadla
• Jan Laichter (1858–1946), nakladatel a knihkupec, vydavatel spisů T.G. Masaryka
• Josef Laichter (1864–1949), spisovatel a nakladatel
• František Kupka (1871–1957), abstraktní malíř z nedalekého Opočna, který zde prožil mládí
• Josef Petřík (1891–1943), československý legionář a protinacistický odbojář
• Radim Drejsl (1923–1953), český hudební skladatel, klavírista a dirigent
• Miloslav Košťál (1925–2018), archivář, historik a kazatel Církve bratrské
• Jana Peterová (* 2000), orientační běžkyně