Deštné v Orlických horách

Historie

Deštné v Orlických horách bylo založeno cisterciáckým svatopolským klášterem, který ovládal majetky v okolí Opočna, v podhůří a v Orlických horách. V roce 1362 je obec poprvé písemně zmíněna a později také v soupisu far pod dobrušským diakonátem dřevěný kostel v obci. Za husitských válek byl klášter Svaté Pole vypálen a jeho majetku se zmocnil Aleš Vřešťovský z Rýzemburka.

V roce 1494 koupil majitel opočenského panství Mikuláš mladší Trčka z Lípy od Jana Jince z Janovic a Petrsburku Osečnici se čtrnácti usedlostmi. Opočenské panství drželi Trčkovští až do třicetileté války, kdy panství připadlo hraběti a polnímu maršálovi Rudolfu Colloredovi a jeho bratru plukovníku Jeronýmovi. Císař ale z panství vyňal Osečnici, Lomy, Hlinné, Dobré, Deštné a Mnichovou, které připojil k černíkovickému panství v majetku Jindřicha Krajty z Lammensdorfu. V roce 1676 vydělené obce odkoupil hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat, vlastník rychnovského panství. Mezi významná průmyslová odvětví patřilo v orlické oblasti již od sklonku středověku sklářství, kdy je také někdy do 14. až počátku 15. století datován předpokládaný vznik první sklářské huti v Deštném.

Během tzv. divokého odsunu německého obyvatelstva mělo být v obci 21 německých civilistů internováno ve zdejší škole, následně byly tyto osoby partyzány odvedeny a v polích zastřeleny. V roce 1949 zde byl zřízen Státní statek Deštné a při něm zřízena Zemědělská mistrovská škola (1953–1956).

Sklářská huť v Deštném

Sklářská huť v Deštném byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660–1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tzv. kolowratský křišťál. Nádherné výrobky se dostávaly do celé Evropy a důstojně prezentovaly české sklo. Působil zde také proslulý malíř skla a porcelánu, osobní malíř hraběte z Kolowratů, Ignác Preissler. Patřil do rozvětveného sklářského rodu Preisslerů, který působil také v Deštném.

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Máří Magdaleny
• Křížová cesta na Dříši
• Kaple na Dříši – poutní místo
• Velké množství staveb drobné sakrální architektury
• Jiráskova horská chata
• Horská chata Panorama
• Kačenčina zahrádka – přírodní památka u sjezdovek
• Kaple svaté Rodiny – sakrální stavba
• Sloup s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1749, obnoven roku 1860.

Muzea

• Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel – č. p. 133