Police nad Metují

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1213 v listině, kterou král Přemysl Otakar I. daroval území polického újezdu břevnovskému klášteru (považované za padělek stejně jako další listiny označované jako falza břevnovská, nicméně data v nich obsažená o původu Police pravděpodobně odpovídají skutečnosti a pocházejí z nedochovaných listin). V listině krále Václava I. z roku 1229, kterou darování krajiny břevnovskému klášteru potvrdil, je Policko charakterizováno jako „krajina děsná v širé pustině“. Řeholníci klučili les a zakládali pole, což zřejmě dalo pozdějšímu městu i jeho jméno.

V roce 1295 dostává na žádost opata Bavora hrdelní právo od Václava II. Do této doby bylo pro vykonávání trestu nutno cestovat do Hradce Králové. Kdosi jim pak vyzradil úkryt některých místních obyvatel na nedalekém Ostaši, a tak vyrazili vraždit ještě tam. Klášter byl obnoven až po husitských válkách. Při bojích o český trůn ve druhé polovině 15. století byl klášter roku 1469 obsazen vojsky hejtmana France z Háje, který bojoval na straně Matyáše Korvína, a následně znovu s městem vypálen. Klášter i kostel byly v 18. století barokně přestavěny. Klášter byl zrušen roku 1786 při reformách císaře Josefa II.

V první polovině 19. století rostl význam Police nad Metují jako obchodního (např. velký rozmach plátenictví) i kulturního střediska (konaly se první volby do říšského sněmu, zrušilo se poddanství, reorganizace státní správy vytvořila polický okresní soud v místní radnici, očíslovaly se poprvé domy). Tento slibný vývoj se poněkud zpomalil po výstavbě železniční trati Choceň – Meziměstí, která se městu vyhýbá.

V roce 1837 ve městě vypukla epidemie cholery, na kterou zemřelo 182 osob. O dva roky později se požár pálenky rozšířil na západní stranu náměstí a spálil s ní i radnici a celou Kostelní a část Hořejší ulice (celkem shořelo 42 domů). V roce 1844 je zřízen první poštovní úřad.

Roku 1919 vznikl v obci první skautský oddíl a mateřská škola. O rok později vznikla továrna Jaroslava Vancla na kovové hračky (známá stavebnice Merkur). Založena byla též církev československá husitská.

V roce 1926 byl zřízen gravitační vodovod. Do té doby byli obyvatelé odkázáni na vodu z místního pramene Julinka a místních studní.

Na konci války byly ve městě zřízeny lazarety pro vězně a zajatce. 9. května 1945 osvobodila Polici sovětská armáda. Z koncentračních táborů se domů nevrátilo 30 občanů.

Po převratu v roce 1948 byly zabaveny místní továrny Katscher a Hubka a spojeny v podnik Kovopol; z továrny firmy Pelly se stal národní podnik Meta. Meta měla spravovat místní soukromé textilní firmy, které však do roku 1950 všechny postupně zlikvidovala. Téhož roku byly proti vůli jejich obyvatel připojeny k Polici obce Bukovice a Radešov. Téhož roku se otevřela škola v ulici na Babí, která se začala stavět v roce 1939, její výstavba však byla přerušena v době německé okupace. Mateřská škola pak vznikla konfiskací vily továrníka Katschnera. O rok později byla z místního hostince Pošta zřízena natěračská dílna místního podniku komunálních služeb a zrušena výroba likérů v bývalé firmě Pelly.

V roce 1952 byl ukončen provoz místního pivovaru. Kolektivizace místních zemědělských hospodářství proběhla během roku 1957. O dva roky později byl poprvé od druhé světové války obyvatelům umožněn volný prodej uhlí (do té doby na příděl).V roce 1963 zahájila činnost pekárna v bývalých jatkách, byla postavena retranslační televizní stanice na místním kopci Havlatka a otevřen první samoobslužný obchod.

V září 1969 tzv. polický meteorit proletěl střechou stavení č. 147 v témže Suchém Dole. Nikomu neublížil, byl nalezen ve dvou kusech a zkoumán na univerzitě v Heidelbergu. Jeho pád dosvědčilo nejméně 14 obyvatel. Tato událost přilákala návštěvníky.

V roce 1970 proběhlo sčítání obyvatelstva, v němž se projevil snížený pokles nabídky v porovnání s předválečným stavem: v Polici bylo napočteno 3 534 obyvatel. Ve městě bylo 6 obchodů s potravinami (před válkou 25), 3 řeznictví (14), jedna cukrárna (5), 6 obchodů s oděvy, obuví a galanterií (25). Ke sjednocení zemědělských družstev do jednoho velkého s názvem Hvězda došlo roku 1973, kdy JZD dostalo do svého užívání i školní pozemky. Tento rok byla také zahájena výstavba čerpací stanice v Ostašské ulici .

První nájemníci panelového domu v obci se nastěhovali roku 1975 a krátce nato začala výstavba dalších panelových domů. O rok později proběhl první ročník turistické akce Polický vandr. V rekonstruované Pellyho vile byla v roce 1985 otevřena nová městská poliklinika.

Dne 9. září 2007 byla otevřena městská knihovna s informační kanceláří.

Dne 8. července 2012 vysvětil kardinál Dominik Duka za účasti představitelů kraje a veřejnosti po požáru obnovenou Zelenou kapli Panny Marie Růžencové v blízkém Suchém Dole na místě údajných mariánských zjevení 125 let předtím.

V roce 2019 si město nechalo vypracovat podrobnou analýzu na budoucí rozvoj obce, jak po stránce urbanisticko-architektonické, tak po stránce péče o mobiliář a zelené plochy města. Z analýzy však ani po třech letech nedošlo k realizaci uvedených nápadů.

V následujícím roce zasáhl areál výrobní firmy rozsáhlý požár, po kterém došlo v rámci oprav ke zrušení historického čela závodu vystaveného roku 1895

Pamětihodnosti

• Radnice, pův. z roku 1595, dnešní barokní z roku 1718, postavená za účasti K. I. Dienzenhoffera. V roce 1842 budova částečně vyhořela, roku 1876 dostala věž nynější stylově nepříliš čistý osmiboký tvar s cimbuřím.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1253, dokončený v roce 1294 (raně gotický portál). Původně raně gotický kostel byl v baroku přestavěn, v 19. století pseudogotické úpravy. Dochovala se pískovcová osmiboká křtitelnice se znaky z vladislavské doby. V lodi kostela je viditelné zapuštění sloupku pod současnou podlahu.
• Renesanční Selendrův sloup. Věnoval jej opat broumovského kláštera Wolfgang Selender z Prošovic jako výraz díků za ochranu, kterou mu Poličtí na začátku roku 1619 poskytli poté, co se proti němu broumovští protestanti vzbouřili. Došlo k tomu na počátku třicetileté války.
• Sloup Panny Marie Bolestné z roku 1707.
• Čtyři barokní sloupy svatého Marka (tzv. toskánské sloupy) z roku 1716.
• Socha Panny Marie z roku 1776, socha Panny Marie – Madona, socha Panny Marie s Ježíškem, socha svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Prokopa z roku 1746, socha sv. Václava na Strážnici, socha svatého Václava v Bělské ulice, socha svatého Floriána
• Empírová kašna z roku 1818
• Stará sroubená jednopatrová škola z roku 1785 s s mansardovou střechou krytou šindelem, tzv. Stará škola Dřevěnka – muzeum, pobočka Muzea Náchodska
• Dne 16. září 1969 dopadl do blízkosti města (Suchý Důl, čp. 147) Polický meteorit. Pád sledovalo přinejmenším 14 očitých svědků a je v historii astronomických pozorování unikátní událostí.
• Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově (barokní, projekt K.I. Dienzenhofer).
• Kluček (614 metrů)
• Roubená polygonální stodola krytá šindelem.
• Meteorologický sloup v sadech Jana Bezděka z roku 1934.
• historická mariánská Vambeřická poutní cesta z 18. století spojující Policko s Vambeřicemi (tzv. Slezským Jeruzalémem, Police nad Metují–Suchý Důl–Polické/Broumovské stěny–Radków–Wambierzyce, cca dvacet kilometrů), v současnosti částečně navazuje na Svatojakubskou cestu

Rodáci

• Jiří Beran, lyžař
• Michal Bareš, fotograf a komik
• Josef Brandejs, kronikář
• Stanislav Brandejs, diplomat, publicista, překladatel, regionální historik – "Kniha o Polici nad Metují a Policku" (1941)
• Václav Vlastimil Hausmann, hudební skladatel a publicista
• Martin Hrnčíř, novinář a dokumentarista
• Václav Hybš, dirigent
• Emil Katschner, továrník a zakladatel strojírenské výroby v Polici nad Metují
• Jan Koliha, geolog a paleontolog, muzeolog
• Arnošt Košťál, odbojář
• Antonín Krtička, historik, spisovatel
• Jan Lege, autor první rukopisné polické kroniky
• Vilém Pelly, továrník a zakladatel textilní v výroby v Polici nad Metují
• Karel Podhajský, fotbalový brankář
• Miroslav Šmíd, horolezec
• Hanuš Wihan, hudebník (Wihanovo kvarteto)