znak Náchod
Náchod

Historie

viz též|Náchod (zámek)|Náchodské] První písemná zmínka pochází z roku 1254. Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeradiců hrad sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem a Slezskem a pod ním pravděpodobně i město. Hrad se nacházel na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do průsmyku nazvaného Branka. Jméno Náchod je poprvé zdokumentováno v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.

Předchůdcem města byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokumentuje hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele ze 13. století. Od začátku 14. století bylo město Náchod chráněno hradbami, na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo této doby začala též vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí – Horské a Krajské před oběma branami. sirotčí hejtman Jan Kolda II. ze Žampachu. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo – mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Náchod byl nadán výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských.

Náchod od západu (A. Haun, chromolitografie, 1867) Třicetiletá válka přerušila rozvoj města. Statky Smiřických z důvodu oddanosti rodu králi Fridrichu Falckému propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 připadly majetky opět koruně a od císaře je jako dar získal generál Ottavio Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tímto se dostal Náchod do majetku italského rodu Piccolominiů, jehož vláda byla poznamenána válečnými událostmi a násilnou rekatolizací. V této době, v letech 1650–1659, však došlo také k rozsáhlé barokní přestavbě zámku. Stejně tak ve městě byly prováděny stavební práce a roku 1638 byla vydlážděna první ulice – dodnes zvaná Kamenice. Po požáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice a byl též přestavěn kostel svatého Vavřince na náměstí. Měšťané získali v této době četná privilegia. Vysokému množství katolických sakrálních staveb na Náchodsku odpovídá i vysoký počet exulantů v sousedních zemích.

Po vymření rodu Piccolominiů roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po jeho smrti v roce 1800 Náchod připadl jeho dceři, vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe. V této době hrál významnou roli v životě města průmyslový proletariát, jehož dělnické spolky doplňovaly četné spolky občanské.

V pondělí 12. července 1926 město oficiálně navštívil prezident T. G. Masaryk, pro jehož přivítání byla „Na Kašparáku“ postavena velká pseudogotická slavobrána, zachycená i na filmových záběrech.

Významní rodáci

Počet obyvatel dle sčítání lidu

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Obyvatel 1 869 1 880 1 890 1 900 1 910 1 921 1 930 1 950 1 961 1 970 1 980 1 991 2 001

Oficiální web město Náchod:
www.mestonachod.cz

PSČ Náchod: 547 01