Jaroměř

Historie

Dalimilova kronika naproti tomu uvádí, že město založil biskup Jaromír, syn Břetislava I., bratr Vratislava II. a prasynovec svého známějšího knížecího jmenovce. V takovém případě by město bylo založeno někdy v letech 1060–1080.

Nejstarší písemná zpráva o Jaroměři pochází z roku 1126. Královské město vzniklo zřejmě za krále Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště. První písemný doklad o existenci města je z roku 1298. Listinou z roku 1307 mu byla potvrzena městská práva a zároveň se Jaroměř stala královským věnným městem českých královen. Měšťané tak byli přímými poddanými české královny.

Roku 1349 založil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic na Pražském předměstí klášter augustiniánů kanovníků a uvedl do něj první řeholníky z Roudnice nad Labem. Jejich kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, po vyplenění kláštera husity v roce 1421 svatému Mikuláši. Konventní budovy zanikly beze stop v domech čp. 22 a 23.

Husitské období je jednou z nejzajímavějších kapitol v historii Jaroměře. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky z Trocnova a stala se na další léta věrným husitským městem. Jaroměřští se zúčastnili i některých vojenských tažení. Nakonec se však město poddalo králi [[Zikmund Lucemburský|Zikmun a řeka Labe]] Jaroměř ležela na česko-německé jazykové hranici a za války město hraničilo s německou provincií Sudety. Německé jednotky se před koncem druhé světové války začaly v Jaroměři opevňovat, ale přišla německá kapitulace. Po ní byla Jaroměř a Jaroměřsko osvobozeno zejména ve čtvrtek 10. května 1945 dopoledne vozatajskými, jízdními a motorizovanými jednotkami I. ukrajinského frontu maršála Koněva, svazky levokřídelní 59. armády generálporučíka I. T. Korovnikova, které se pak v Jaroměři spojily s 21. armádou generálporučíka D. S. Guseva. Na jaroměřské radnici byl přijat podplukovník Fajanc, který byl prvním sovětským styčným důstojníkem zapsaným v kronice města Jaroměře.

V roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968 byla zdejší vojenská nemocnice natrvalo zabrána okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde mnohdy patrný dodnes. Dokumentuje to například skutečnost, že Josefov byl vybrán pro natáčení českého filmu Musíme si pomáhat, který se odehrává na konci druhé světové války. V roce 2016 došlo k přejmenování čtyř ulic v Josefově a tří ve zbytku Jaroměře, čímž byl odstraněn stav odporující zákonu o obcích, kdy se následkem připojení Josefova k Jaroměři některá pojmenování ulic vyskytovala dvakrát.

Pamětihodnosti

• Gotický chrám svatého Mikuláše; poprvé písemně zmíněn roku 1325, současná stavba zahájena roku 1404 a pokračovala po husitských válkách, kostel zaklenut v 16. století; roku 1590 před západní průčelí přistavěna renesanční předsíň, 1707 dokončena zvonice; roku 1753 se zřítila severní věž. Kostel byl roku 1904 a v letech 1906–1909 restaurován. Jde o orientované síňové trojlodí s křížovými klenbami, šestibokým závěrem a kryptou. Průčelí je jednověžové s předsíní. K ní je připojena hranolová zvonice se sochou svatého Václava. Hlavní portál je gotický z roku 1410. Vybavení: rokokový hlavní oltář z let 1770–1772 se sochami od Martina Krupky. Kazatelna se sochařskou výzdobou a pontifikální křeslo od téhož autora; čtyři boční oltáře z sruhé poloviny 17. století, cínová gotická křtitelnice z roku 1518 s pozdějším víkem; náhrobek litevského knížete Dimitrije Sanguška z roku 1554.
• Budova městského divadla
• Ze středověkého opevnění města zůstala zachována jediná brána se zvonicí.
• Menší gotický kostel svatého Jakuba na Jakubském předměstí byl založen ve 14. století a o dvě staletí později přestavěn.
• Mariánský sloup z let 1722–1727 na hlavním náměstí, trojboká odstupněná statue se sochami světců završená sochou Panny Marie Immaculaty od sochaře Matyáše Bernarda Brauna, provedena za účasti Řehoře Thényho a dalších. Ve spodní části na trojboké balustrádě sochy svatého Floriána, svatého Ignáce a Jana Nepomuckého, mezi nimi tři reliéfy (rakouský orel, darovací nápis, Svatá rodina), nad nimi na římsách sochy svatých Jana Křtitele, Štěpána a Jakuba Většího, a alegorie Víry, výše reliéfy Navštívení Panny Marie, Obětování Krista v chrámě a Nanebevzetí Panny Marie. Originál sloupu je v pevnosti Josefov, na místě je kopie.
• Husův sbor
• Městský hřbitov: Plačící žena – náhrobek Anny Miseliusové, tchyně sochaře M. B. Brauna (kopie, originál v pevnosti Josefov).
• Radnice čp. 16
• Wenkeův obchodní dům – postavený v roce 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára, přední památka moderní české architektury; nyní městské muzeum a galerie
• Železniční muzeum v někdejší výtopně ČD vybavené historickými stroji, vagony, železničními doplňky a reáliemi
• Masarykovy sady s pomníkem T. G. Masaryka

Josefov

• Bývalé pevnostní město Josefov, v letech 1780 až 1787 podle plánů francouzských vojenských stavitelů vybudováno vrcholné dílo evropského urbanismu a fortifikačního umění. Značná část podzemních chodeb a opevnění byla renovována a otevřena veřejnosti. Návštěvníci procházejí podzemními chodbami osvětlenými svícemi; část prohlídky absolvují s průvodcem, zbytek sami. Zažívají tak pocity vojáků bránících pevnost před nepřítelem. Josefov byl v roce 1971 vyhlášen městskou památkovou rezervací.
• Kaple svaté Anny na Pražském předměstí
• Boží muka z roku 1686 v Palackého ulici
• Socha svatého Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1740 v Havlíčkově ulici
• Socha svatého Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1800 v ulici Na Cihelnách
• kaple Nejsvětější Trojice IV pod hřbitovem
• Ukřižovaný na kamenném podstavci s reliéfem, ve čtvrti Na Obci
• Socha svatého Václava na věži zvonice u kostela svatého Mikuláše
• Radnice, původně renesanční, upravená v 17. století a roku 1851 přestavěná. Patrová budova, v přízemí sál s valenou klenbou a štuky.
• Nová radnice
• Děkanství, klasicistní z let 1785–1786, patrová budova se středovým mělkým rizalitem, v přízemí klenuté místnosti
• Některé historické domy (zejména) na náměstí
• Městská knihovna (založena roku 1896)
• Masarykovy sady

Osobnosti

• Václav Ježek – fotbalový trenér
• Rudolf Bouček – český divadelník a loutkář
• Václav Baumann – válečný letec
• Otakar Binar – architekt, vědec
• Tomáš Holub – plzeňský biskup
• Antonín Knapp (1843–1887) − kněz, historik, autor Pamětí královského věnného města Jaroměře nad Labem
• Karel Meisner − malíř a grafik
• Miloš Noha (1901–2000) − lingvista
• Jan Patrný (1874–1929) − dramatik, autor divadelních her pro Národní divadlo a Divadlo na Vinohradech
• Ivo Pešák – komik, herec, klarinetista, člen Banjo Bandu Ivana Mládka
• František Petera−Rohoznický (1798–1877) − římskokatolický kněz, amatérský archeolog a vlastivědný pracovník
• Josef Šíma – česko-francouzský malíř
• Otakar Španiel – sochař a medailér
• Antonín Švorc – operní pěvec
• Zdeněk Veselovský – zoolog, dlouholetý ředitel Zoo Praha
• Hana Volavková, rozená Frankensteinová – historička umění, ředitelka Židovského muzea v Praze.
• Antonín Wagner – architekt, sochař, restaurátor, rodák
• Josef Wagner (1901–1957) – sochař a restaurátor, rodák
• Břetislav Vachala – egyptolog
• Na městském hřbitově je pohřben sochař Vladimír Preclík s manželkou Zdenou Preclíkovou-Fibichovou, sochařkou.
• Seznam čestných občanů města Jaroměře