Hronov

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hronově.

• Kostel Všech svatých původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn.
• Mariánský sloup na náměstí z roku 1725
• Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
• Jiráskův rodný dům
• Pomník a pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům
• Jiráskův buk
• Knahlova chalupa

Zajímavosti

Na Hronovsku bylo roku 1901 naměřeno nejsilnější zemětřesení na území České republiky o síle 4,7 Richterovy škály .

U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.

Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku, z nichž je nyní dostupný jen jeden ). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků. Ty se využívají hlavně v lázních nebo na podporu zažívacího traktu.

Severozápadně od Hronova v obci Zbečník se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.

Galerie

• Rodný dům Aloise Jiráska v Hronově

• Sloup P. Marie na náměstí

• Zvonice u kostela Všech Svatých

• Jiráskovo divadlo na náměstí

• Budova měšťanské školy na náměstí naproti Jiráskovu divadlu

• Rodný domek Jana Křtitele Knahla

• Socha Aloise Jiráska v hronovském parku

• Památník Heleny a Josefa Čapkových

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1359, samotné město je ale přibližně o 100 let starší. Město založil pan Hron z Náchoda z rodu Načeraticů (doložen v letech 1241–1289), který z pověření krále Václava I. kolonizoval povodí řeky Metuje na sever od Starého Města nad Metují. V listině z roku 1415 je Hronov poprvé uveden jako městečko, které nemělo právní subjektivitu a podléhalo náchodskému panství. Teprve v roce 1850 se v rámci velké správní reformy Hronov osamostatnil.

Referendum o odtržení

V květnu 2009 vznikl přípravný výbor z obyvatel místních částí Velký Dřevíč a Rokytník, kteří chystali společné osamostatnění těchto obcí. Zmocněncem 13členného přípravného výboru byl Ondřej Nývlt z Velkého Dřevíče. 14. září 2009 předal zmocněnec městskému úřadu návrh na osamostatnění, pod který se podepsalo asi 65 % obyvatel obou vesnic. Úřad uznal, že návrh splňuje všechny záležitosti, a předal je městskému zastupitelstvu k projednání na jeho nejbližším zasedání dne 19. října 2009. Protože se tak nestalo, přípravný výbor požádal z důvodu nečinnosti úřadu o vyhlášení referenda soud. Zastupitelstvo na svém zasedání 5. listopadu 2009 zamítlo vyhlášení referenda s odůvodněním, že společné osamostatnění dvou částí města je v rozporu s právními předpisy, neboť za účelem konání místního referenda nelze „spojit“ dvě části obce. Krajský soud jako příslušný správní soud ale 26. listopadu 2009 usnesením rozhodl, že pozdní projednání návrhu zastupitelstvem i zamítnutí referenda byly v rozporu se zákonem, a referendum vyhlásil na 20. března 2010, tedy podle návrhu přípravného výboru. Krajský soud zastával názor, že pojem „část obce“ v § 20a a 21 zákona o obcích není totožný s pojmem „část obce“ v § 27 téhož zákona, ale je nutno jej chápat v jiném a to podstatně obecnějším významu, tedy i pro více částí obce společně.

20. března 2010 se konalo místní referendum s otázkou: „Souhlasíte s osamostatněním místních částí Velký Dřevíč a Rokytník od města Hronova a vznikem nové samostatné obce?“ Hlasů pro osamostatnění bylo 45,5 % (ve Velkém Dřevíči 48,2 %, v Rokytníku 38,7 %), hlasů proti osamostatnění bylo 29,5 % (ve Velkém Dřevíči 25,4 %, v Rokytníku 40,3 %) z počtu oprávněných voličů. Oprávněných voličů bylo 870, vydáno bylo 660 úředních obálek (tj. účast byla 75,86 %], bylo odevzdáno 654 platných hlasů. Podle zápisu bylo odevzdáno o jednu úřední obálku více, než jich bylo vydáno. Výsledek referenda byl záporný, protože k odtržení je vyžadována nadpoloviční většina ze všech oprávněných voličů.

Významní rodáci

• Alois Jirásek
• Josef Čapek
• Egon Hostovský
• Jindřich Freiwald (6. 6. 1890 – květen 1945) – architekt; navrhl divadlo v Hronově
• Jan Křtitel Knahl (11.9.1825 – 17.9.1901) – hudební skladatel a sbormistr
• Helena Čapková
• Jan Špáta - významný český kameraman a režisér dokumentárních filmů. Narodil se v Náchodě, ale v Hronově strávil dětství.
• Jan Filip (1949) - hudební pedagog, zakladatel a kapelník folkové skupiny KANTOŘI
• Vilém Bitnar (11. 4. 1874 – 12. 10. 1948) – literární historik; narozen v dnešní části Hronova - Zbečníku
• Miloš Meier (Slavný český bubeník, narodil se v Jihlavě, ale dětství strávil v Hronově)