Hronov

Historie

Poprvé se Hronov připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241–1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.

V husitské době zřejmě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí. Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v roce 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713–1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.

V letech 1831–1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794–1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.

Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastal na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vznikla přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjela strojírenská výroba. Důsledkem byl růst počtu obyvatelstva z 1 682 v roce 1880 na 4 600 v roce 1910.

V září 1949 po složitých jednáních došlo ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960.

Pamětihodnosti

• Kostel Všech svatých, původně z roku 1359, v 18. století nově vystavěn
• Mariánský sloup na náměstí z roku 1725 se sochami sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Zikmunda na podstavci, s reliéfy sv. Josefa, Jana Křtitele, Petra a Máří Magdaleny
• Divadlo a muzeum Aloise Jiráska
• Jiráskův rodný dům
• Pamětní deska Josefa Čapka a Heleny Čapkové v místě, kde stával jejich rodný dům (Hostovského 910)
• Jiráskův buk
• Knahlova chalupa (Antonín Knahl založil hronovské ochotnické divadlo)
• Hronovka a Regnerka – minerální prameny nacházející se v hronovském parku nedaleko Jiráskova rodného domu
• Stará papírna – Čapkův mlýn (na přelomu 19. a 20. století patřil Karlovi a Heleně Novotným, prarodičům Heleny, Josefa a Karla Čapkových, kteří sem jezdili), expozice Muzea Náchodska

Osobnosti

Rodáci

• Antonín Knahl (1801–1883), hodinář, divadelník a obrozenec, zakladatel ochotnického spolku v Hronově, jednoho z prvních souborů amatérského divadla v Čechách
• Jan Křtitel Knahl (1825–1901), hudební skladatel a sbormistr
• Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel a dramatik; je pochován na místním hřbitově, jeho hrob vytvořil sochař Jaroslav Horejc
• Vilém Bitnar (1874–1948), literární historik; narozen v dnešní části Hronova – Zbečníku
• Paula Gans (1883–1941), malířka zátiší, portrétů a aktů
• Helena Čapková (1886–1961), spisovatelka
• Josef Čapek (1887–1945), malíř a spisovatel
• Jindřich Freiwald (1890–1945), architekt, autor hronovského divadla
• Josef Beneš (1901–1970), filozof
• Egon Hostovský (1908–1973), spisovatel
• Vladimír Šolín (1911–2002), překladatel, hudební kritik a publicista
• Emanuel Kaněra (1921–1979), kreslíř, dramatik, filmový režisér a scenárista
• Jaroslav Meier (1923–2001), slovenský a český varhaník a hudební skladatel
• Josef Lamka (1931–2009), výtvarník, scenárista, režisér a animátor
• Antonie Denygrová (1934–2019), operní pěvkyně
• Jan Filip (* 1949), hudební pedagog, zakladatel a kapelník folkové skupiny Kantoři
• Jaroslav Malý (* 1951), německý hokejista

Osobnosti spjaté s Hronovem

• Josef Regner (1794–1852), vlastenecký katolický kněz, působil na faře v Hronově, narodil se v Havlovicích (odsud řečený Havlovický v Jiráskově kronice U nás)
• Josef Václav Sládek (1845–1912), v letech 1890–1900 pobýval v Malé Čermné, zasloužil se mj. o výstavbu maločermenské školy; narodil se ve Zbirohu
• Antonín Čapek (1855–1929), lázeňský a báňský lékař, otec bratří Čapků; během jeho lékařské praxe v Hronově se zde narodili Helena Čapková a Josef Čapek; narodil se v Žernově
• Filip Oberländer (1875–1911), cestovatel a dobrodruh, hronovský továrník
• Adolf Kašpar (1877–1934), malíř a ilustrátor; ilustroval starý Hronov (kronika U nás)
• Božena Jelínková-Jirásková (1880–1951), malířka, dcera Aloise Jiráska; zemřela v Hronově
• Karel Čapek (1890–1938), spisovatel; v Hronově pobýval u prarodičů na prázdninách
• Friedl Dicker-Brandeisová (1898–1944), rakousko-česká výtvarnice a pedagožka; v letech 1938–1942 žila v Hronově
• Jarmila Hassan Abdel Wahab (1917–1996), pěvkyně; v letech 1962–1975 žila v Hronově-Žabokrkách
• Otto Sagner (1920–2011), německý knihkupec a nakladatel; v Hronově chodil několik let do měšťanské školy, (byl na tzv. handlu v Hronově – Žabokrkách)
• Jan Špáta (1932–2006), kameraman a režisér dokumentárních filmů; v Hronově strávil dětství
• Jaroslava Potměšilová (1936-2024), hudební pedagožka a varhanice, spjata s Hronovem
• Ivo Švorčík (1937–2004), akademický malíř; vyrůstal a žil v Hronově
• Jan Žďárek (* 1938), entomolog; vyrůstal v Hronově;
• Edmund Schmidt (* 1943), fotbalista; žil a začínal v Hronově
• Jan Birke (* 1969), politik, starosta města Náchoda; dětství prožil v Hronově
• Miloš Meier (* 1984), bubeník; dětství strávil v Hronově
• Jaroslav Zelený (* 1992) fotbalista; s fotbalem začínal v AFK Hronov
• Radim Šalda (* 1999), hokejista; vyrůstal v Hronově, začínal v HC Wikov Hronov

Zajímavosti

• Na Hronovsku bylo roku 1901 nejsilnější zaznamenané zemětřesení na území České republiky o síle 4,7 – 5 Richterovy škály. Bylo způsobeno Hronovsko-Poříčskou poruchou, která může vytvořit až zemětřesení o intenzitě 7 stupňů (dle Mercalliho stupnice).
• U pivovarského rybníka vlastnil Alois Jirásek letní sídlo, kde se setkal s T. G. Masarykem. Dodnes tam stojí pomník znázorňující, jak si Masaryk s Jiráskem podávají ruce.
• Nedaleko sochy Aloise Jiráska pramení ze země sirný pramen, zvaný mezi místními „Prdlavka“ (správně jde o minerální prameny Hronovku a Regnerku). Jeho charakteristický zápach po zkažených vejcích je cítit na metry daleko a specifickou chutí se stává opravdu raritou. Tato minerální voda má podle místních mnoho léčivých účinků.
• V místní části Hronova Zbečník (de facto jde již o katastr místní části Rokytník) se v lese Maternici nachází Skalákova studánka. Její voda byla považována za léčivou. Za epidemie cholery v roce 1832 jí lidé používali jako lék.