Broumov

Historie

Historie města je od samého počátku spjata s německou kolonizací východočeského pohraničí, vedenou řádem benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od Přemysla Otakara I. Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. První zástavba města při hradu byla dřevěná a podlehla požáru z roku 1306. Po něm byl z hradu vybudován kamenný klášter s kostelem sv. Vojtěcha a farní kostel sv. Petra a Pavla, jehož gotická věž byla součástí městských hradeb, které byly vybudovány v letech 1357–1380. Městská práva shodná s královskými městy získal Broumov od Karla IV. roku 1348. Středověké město prosperovalo především díky plátenické a soukenické výrobě a obchodu na zemské stezce do Kladska.

Husité pobořili klášter s hradem, který benediktini brzy obnovili a přesunuli sem na dvě století celé břevnovské opatství. Ve městě však převládla protestantská církev. Její kostel sv. Václava dala Katolická liga zavřít roku 1617. Řemeslná výroba byla soustředěna do několika cechů. Všeobec Broumov v roce 1949 Slezské války v době tereziánské těžce postihly řemesla, zemědělství i obchod regionu, stejně jako prusko-rakouská válka z roku 1866. Industrializace města byla nesena textilními továrnami, plátenictvím, soukenictvím. Přádelny ve městě a okolí založil Josef Schroll. Během druhé poloviny 19. století z Broumova odešla skupina převážně německých obyvatel, která následně založila osady Puerto Montt a Nueva Braunau (Nový Broumov) v Chile.

Během první světové války, v roce 1915, byl mezi Broumovem a Martínkovicemi zbudován velký zajatecký tábor pro až 30 000 Rusů, Srbů, Italů aj. Zajatci v táboře rozvedli vodovod, postavili nové baráky, parní lázně, pekárnu. Tisíce jich zahynuly kvůli infekční epidemii a byly pohřbeny v hromadných hrobech na tzv. vojenském hřbitově.

V letech 1938 až 1945 bylo město přičleněno (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.

Po druhé světové válce začalo město upadat z důvodu vysídlení původních obyvatel.

Pamětihodnosti

• Mírové náměstí s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách. V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky.
• Mariánský sloup uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny J. Brokoffa, na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo.
• Broumovský klášter, mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie Turínského plátna a ve sklepeních kláštera jsou uskladněny od roku 2000 vamberecké mumie. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
• Kostel sv. Vojtěcha, gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od M. V. Jäckela, v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od V. V. Reinera a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
• Bývalé klášterní gymnázium z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
• Dřevěný hřbitovní Kostel Panny Marie s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542–1847.
• Kostel svatého Václava, barokní stavba se staršími základy na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
• Děkanský kostel svatého Petra a Pavla, založený současně s městem kolem 1265. Gotické halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757, s gotickou věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
• Fara s unikátní gotickou freskou Posledního soudu ze 14. století v podzemní části původní stavby, Kostelní náměstí u děkanského kostela, jedna z nejstarších památek města
• Bývalý špitál s barokním kostelem svatého Ducha
• Klášterní dub, památný strom
• Vojenský hřbitov z let 1914–1918 a 1939–1945 Zajatci zajateckého tábora zemřelým kamarádům zbudovali podle návrhu zajatého ruského inženýra památník. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců.
• Městské opevnění, dochované části středověkého (1360–1380) a raně barokního opevnění po téměř celém obvodu jádra města i s pozůstatkem bývalého klášterního opevnění, vyhlídka z hranolové věži Hladomorna

Osobnosti města

Rodáci

• Karl Eppinger (1853–1911), právník a politik
• Christian Feest (* 1945), etnolog a odborník na severoamerické indiány
• Franz Xaver Fritsch (1779–1870), spisovatel
• Johann Georg Adalbert Hesselius (1630–1695), měšťan, v l. 1670–1695 správce broumovského panství, autor rukopisů
• Pavel Krmaš (* 1980), fotbalový záložník a obránce
• Jan Křtitel Lachenbauer (1741–1799), biskup brněnský
• Johann Liebieg (1802–1870), textilní průmyslník a politik
• Julius Lippert (1839–1909), historik a politik
• Beda Menzel (1904–1994), benediktinský teolog a pedagog
• Heinz Dieter Paul (* 1943), německý skladatel a dirigent
• Tomáš Pöpperle (* 1984), hokejový brankář
• Jan Nepomuk Rotter (1807–1886), opat břevnovský a broumovský a poslanec Českého zemského sněmu
• Manfred Rudel (1939–2023), malíř a lakýrník, v letech 1998 a 1998 člen bavorského Senátu
• Regina Řeháková (1892–1953), hudební pedagožka a skladatelka, působila na Městské hudební škole Bedřicha Smetany v Plzni
• Tomáš Sartorius († 1700), opat břevnovský a broumovský
• Hartmann Schmige (* 1944), spisovatel
• Franz Schmitt (1816–1883), českoněmecký podnikatel a továrník
• Amadeus Webersinke (1920–2005), klavírista a varhaník
• Wilfried Weissgärber (* 1941), dolnorakouský hasič

Osobnosti spojené s městem

• Arnošt z Pardubic (1297–1364), pražský arcibiskup
• Otakar Čížek (1883–1942), úředník, oběť heydrichiády
• Alois Jirásek (1850–1931), spisovatel
• Uršula Kluková (* 1941), česká herečka
• Věra Kopecká (* 1951), pedagožka, básnířka a překladatelka z polštiny
• Eduard Langer (1852-1914), právník, sběratel, podnikatel a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec
• Emerich Rath (1883–1962), sportovec, dětství a závěr života prožil v Broumově
• Josef Schroll (1821–1891), textilní průmyslník, čestný občan města Broumov
• Josef Škvorecký (1924–2012), spisovatel, vydavatel a exulant
• Josef Tichatschek (1807–1886), operní pěvec
• Otmar Daniel Zinke (1664–1738), opat břevnovský a broumovský