Sobotka

město, 2395 obyvatel k 1.1.2014, 19,31 km2
znak Sobotka
Sobotka

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Sobotce.

Chrám sv. Maří Magdalény

Zámek na návrší nad Sobotkou byl letním sídlem Humprechta Jana Černína z Chudenic, císařského velvyslance v Benátkách. Stavěl ho Carlo Lurago v letech 1666–1668 jako parafrázi Galatské věže v Cařihradu, po požáru roku 1678 byl dostavěn F. Ceresolou. Při opravě byl současně zvýšen, čímž byly přetíženy základy a musely být zbourány přízemní hospodářské budovy, základy zpevněny kvádry z pískovce. Zlatý půlměsíc na vrcholu byl umístěn místo původního kříže r. 1829 na základě pověstí o tom, že Heřman Černín z Chudenic byl vězněn v Turecku.

Po Černínech zámek vystřídal ještě několik majitelů a postupně chátral. Za 2. světové války o něm Němci uvažovali jako o možné letecké pozorovatelně. Až v 70. letech 20. století byl zámek řádně restaurován.

Zámek má pozoruhodnou osovou hodovní síň s eliptickým půdorysem, vysokou 16 metrů, která má zvláštní akustiku, a proto se zde často konají koncerty. Kromě historických interiérů s nástěnnými malbami je zde expozice barokního loveckého zámečku a část sbírek soboteckého muzea, např. obraz Zvěstování (italská renesance) a Mánesův prapor národní gardy z roku 1848. Lze vystoupit na ochoz věže, odkud je krásná vyhlídka do kraje.

Další zajímavosti

Rodný dům básníka Václava Šolce, zachovalé selské stavení, je dnes soukromou galerií, která byla v roce 2009 pokřtěna po svém zakladateli na Galerii Karla Samšiňáka. V sousedním zděném stavení trávil prázdniny spisovatel Karel Václav Rais, který zde napsal Zapadlé vlastence a Pantátu Bezouška. Ze zděné architektury je zajímavý Brixův statek na Předměstí z roku 1825 se soškou sv. Jana Křtitele v průčelí. Město má pomník V. Šolce z roku 1880. V parčíku je busta Fráni Šrámka, další dílo K. Vobišové-Žákové z roku 1970.

Od roku 1988 se ve druhé polovině srpna koná Sobotecký jarmark, od roku 1999 společně s ním i Festival lidových řemesel. Tradice údajně praví, že by se měl konat první sobotu po svátku svatého Bartoloměje.

V roce 1971 se na místě zvaném „na Větráku“ jel jeden z prvních autokrosů v Československu.

Historie

Nejstarší zprávy

Sobotka vznikla na místě staršího osídlení; její založení lze klást snad až do 12. století. Roku 1287 slibuje šlechtic Beneš věrnost králi Václavu II. v listině, jejíž originál neznáme, proto zmínku o místě „Sobunka civitas“ nelze brát za spolehlivou. Zlomek zemské desky z r. 1318 se zmiňuje o místním zemanovi Kabalcovi, který se účastnil útoku na zboží Voka II. z Rotštejna. První skutečně ověřená zmínka o Sobotce se datuje až k r. 1323, r. 1346 vlastní zdejší zboží Beneš z Vartemberka, řečený ze Sobotky, kde asi kdysi stávala tvrz. Byl již pánem na Kosti. Tomuto hradu město patřilo po několik staletí a stalo se jeho hospodářským zázemím.

Zisk městských privilegií

Privilegia udělil Sobotce král Vladislav II. Jagellonský, který r. 1498 na přímluvu Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře království a kosteckého pána povýšil Sobotku na město. Městu byl udělen znak, povolena výstavba hradeb a právo uspořádat dva týdenní jarmarky ročně. Jan ze Šelmberka patřil mezi nejbohatší české šlechtice a Sobotku chtěl udělat svým reprezentačním městem. Snad on založil čtvercové náměstí a město obehnal hradbami, vystavěl i kostel , jemuž věnoval nádhernou monstranci, patřící i dnes k pokladům města.

Císař Rudolf II. rozmnožil privilegia města o možnost pořádat třetí výroční trh a o právo pečetit černým voskem, nechal upravit i znak města. Ke konci 16. století byl pánem na Kosti Oldřich Felix z Lobkovic, který se snažil o nenásilnou rekatolizaci svého panství. K tomu účelu nechal postavit chrám sv. Maří Magdalény. Jeho syn Václav z Lobkovic nechal pro chrám roku 1613 zakoupit bohatě iluminovaný kališnický zpěvník dnes zvaný Sobotecký graduál, pocházející z 1. třetiny 16. století. Z jeho iluminací je zajímavá hlavně podobizna Mistra Jana Husa na hranici.

Sobotka za Černínů

Majitelem panství za třicetileté války byl Heřman Černín z Chudenic. Dal opravit panský dům na náměstí dle plánů architekta Maderny a věnoval jej městu jako radnici. Panství podědil jeho synovec Humprecht Jan Černín z Chudenic. Město bylo v této době připraveno o právo várečné. Velkou ranou bylo roku 1639 obsazení města Švédy, kteří zabavili městu, co se dalo. Včetně zmiňované monstrance a graduálu, které měšťané posléze těžce vykoupili zpět. Humprecht Jan Černín vystavěl nad Sobotkou své letní sídlo Humprechtsberg, dnešní zámeček Humprecht. Humprecht přivedl do Sobotky řadu řemeslníků a postavil pro ně Nové Město.

Doba baroka

V letech 1689 – 1708 je soboteckým děkanem místní rodák Jan Ignác Summa z Vlastislavě, který byl autorem latinských florilegií, v nichž srovnával ctnosti světců ke květinám. Byl nobilitován a získal čestný titul Poeta laureatus. Roku 1712 zasáhl Sobotku nejhorší požár v historii, k dalšímu velkému požáru, při němž padlo za oběť ohni 17 domů včetně radnice, došlo r. 1746.

Od roku 1738 je Sobotecko v majetku Netolických z Eisenberka. Václav Kazimír Netolický, oblíbenec Marie Terezie, zastával nejvyšší zemské úřady a podílel se na důležitých správních i ústavních reformách. V Sobotce byl tehdy postaven mariánský sloup se sochami čtyř českých světců, dílo Martina Jelínka (socha) a jeho syna Martina Ignáce (reliéfy). Byl vysvěcen roku 1746. Radnice byla po požáru obnovena podle plánů neznámého architekta, zednické práce prováděl F. Pokorný a roku 1746 vsadil hodinář Jan Brojr do věže nové hodiny. Václav Kazimír nechal ještě sobotecký chrám vybavit novým mobiliářem z dílny kosmonoských Jelínků.

Činnost obrozenecká

V období národního obrození nastává rozvoj občanské společnosti, zakládají se spolky. I v Sobotce se roku 1848 vytváří revoluční stráž města Sobotky (garda), pro niž vytvořil svůj první prapor Josef Mánes. V Sobotce bylo shromaždiště revolučních gard z celých severovýchodních Čech, aby táhly na pomoc bojující Praze, ale na rozmluvu krajského komisaře se zde rozešly a dál nepokračovaly. Došlo přitom k potyčce s Němci z Trutnova, vedenými výřečným básníkem Uffo Hornem.

Pro Sobotku má v této době velký význam působení děkana Františka Vetešníka, překladatele a spisovatele, žáka Josefa Jungmanna a člena vlastenecké družiny kolem pátera Antonína Marka. Další postavou byl kaplan Damián Šimůnek, který vychoval řadu osobností další generace.

Průmyslová revoluce

Od 30. let 19. století se rozvíjí v Sobotce průmysl, Václav Novák zakládá dílnu na pivovarská zařízení, do Čech zavedl anglické hvozdy na sušení skladu. Dědic a syn Václav si nechal patentovat kamna, jimiž vybavil mnoho škol a veřejných budov. Druhý syn Josef Vincenc odešel do Prahy, kde firma Novák - Jahn navázala na výrobu zařízení pro pivovary. Jeho syn Ladislav byl literátem a vytvořil několik libret pro Oskara Nedbala.

Prusko-rakouská válka do historie města v roce 1866 zasáhla pouze průtahy vojsk, které mu nijak neublížily. V pokojném období míru nastává další rozvoj města a vzniká řada staveb, např. nová budova školy 1892 – 1893 podle návrhu Josefa Lhoty, její bohatá fasáda ovlivnila i fasády domů v okolí. Roku 1904 se v sobotecké cihelně usadila rodina Špálova a Sobotka se stala pro malíře Václava Špálu dlouholetou inspirací. Roku 1905 je postavena železnice, ale k dalšímu rozvoji to město nepřivedlo, během 20. století počet obyvatel soustavně klesal (1900 – 3381, 1950 – 2554, 1991 – 2290).

Dvacáté století

Po 1. světové válce se život ve městě oživil, jsou budovány peněžní ústavy, je restaurován chrám i zámek Humprecht, který připadl pozemkovou reformou městu. Na výstavbu Masarykovy školy práce podle plánů J. Lhoty (dnes část mateřské školy) navázala původně jako okresní záložna hospodářská vystavěná dnešní budova spořitelny dle návrhu architekta Jandy s plastikami od Rudolfa Březy z roku 1928. Dále sídlo okresního zastupitelstva od architekta Kavalíra z roku 1910, dnes sloužící jako zdravotnické středisko. A sokolovna od architekta Lisky z roku 1929. Roku 1935 byl postaven Městský úřad navržený architektem Freiwaldem.

Rozkvět města vzal za své po německé okupaci a v následném komunistickém vývoji. Za budovou městského úřadu dnes stojí skulptura od italského sochaře Parmiggianiho z roku 1991 nazvaná „Dům pod půlměsícem“.

Jednadvacáté století

Po obecních volbách konaných na podzim roku 2014 se starostou města stal Lubor Jenček (TOP 09), který vystřídal Stanislava Tláška, jenž již starostou býti nechtěl.

Osobnosti

  • Fráňa Šrámek (1877-1952), spisovatel, dramatik
  • Jindřich Gustav Maštalka (1866-1926), politik
  • Václav Šolc (1838-1871), básník
  • Jindřich Šolc (1841-1916), politik, pražský starosta
  • František Věnceslav Jeřábek (1836-1893), dramatik a básník
  • Josef Ladislav Turnovský (1838-1901), spisovatel, dramatik, novinář
  • Karel Cumpfe (1853-1931), klasický filolog
  • Bohuslav Raýman, chemik

Oficiální web město Sobotka:
www.sobotka.cz

PSČ Sobotka: 507 43

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí