Samšina

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy zde již existoval kostel a při něm plebán. Obec se nazývala Samssyna, Samssina, nebo Sampsina (1359) V letech 1359–1361 držel ves a tvrz Jan/Ješek ze Samšiny, po něm se připomínají Jan Suše a Jan Kule ze Samšiny. Za třicetileté války byla Samšina zpustošena švédským vojskem. Po ní se v držení obce a tvrze vystřídali Valdštejnové, Hoberkové z Hennerstorfu, a Šlikové.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Václava – původně gotická stavba z poloviny 14. století, znovu vystavěná v pozdně barokním slohu v letech 1785–1787; jednolodní plochostropý chrám má polokruhovou apsidu, v ní pravoúhlý presbytář, sakristii na severní straně a předsíň na západní straně. Hlavní oltář sv. Václava je rokokový, opravený roku 1899, kdy přibyl také boční oltář Panny Marie. Náhrobnky pocházejí ze 16. a 17. století jsou heraldické a nápisové. Farní hřbitov je ohrazený kamennou zdí, některé figurální náhrobky pocházejí z 19. a počátku 20. století.
• Fara – původně středověká tvrz, pobořená za třicetileté války, zanikla roku 1739 přestavbou na faru.
• Zvonice – dřevěná šestiboká stavba z roku 1930 na hřbitově u lostela; kopie shořelé barokní zvonice
• Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi – pozdně barokní ze 2. poloviny 18. století, s nápisem na soklu
• Sloup se sochou Panny Marie
• Smírčí kříž

Osobnosti

• Josef Hercík (1849–1919) – architekt a stavitel