Lázně Bělohrad

Historie

Na počátku 17. století vlastnil některé části tohoto panství Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna a roku 1643 přešlo panství na Viléma Laboye z Desseneuru v Nizozemsku. Za jeho vlády, kdy pronásledoval nekatolické obyvatelstvo, uprchlo mnoho lidí do exilu a panství bylo osídleno německými kolonisty. Roku 1669 přešlo bělohradské panství do majetku rodiny Valdštejnů a za jejich vlády byl vystavěn kostel Všech svatých, provedena přestavba kamenné tvrze na barokní zámek podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Dne 2. května 1722 povýšil císař Karel VI. Běloh

V polovině 19. století významným vlastníkem některých částí byl Maximilian Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní v Bělohradě. Velkého rozmachu lázeňství došlo až za vlády hraběnky Anny z Assenburgu, baronky z Kleistu, která panství koupila od Dormitzerů a bývá rovněž označována za zakladatelku opravdových léčebných lázní. Založila areál Anenských lázní a při nich na ploše šedesát hektarů lázeňský park Bažantnice. V roce 1901 byl navrtán Annamariánský pramen arzeno-železité kyselky. Dnešní léčebný ústav byl postaven roku 1936 a slouží k léčbě nemocí pohybového ústrojí.

Pamětihodnosti

• Barokní zámek na místě původní tvrze postavil roku 1550 Jan Škopek z Bílých Otradovic renesanční zámeček. Dnešní podoba je výsledkem přestavby z přelomu 17. a 18. století s kaplí zasvěcenou Janu Evangelistovi. Na zámku byla v roce 2018 započata rekonstrukce a přestavba a není široké veřejnosti přístupný. Později by zde měly vzniknout kavárna, restaurace a v ostatních prostorách bydlení pro seniory.
• Zámecký park – Za zámkem je park s empírovou zimní oranžérií z roku 1831, která je od roku 1959 využita jako památník K. V. Raise a jako galerie. Nedaleko oranžérie je umístěna sbírka vrchnostenských hraničních mezníků z 18. století a skulptura vzpřímeného lva – symbol městského znaku. Při severozápadním nároží zámku roste památný strom – Bělohradský buk.
• Lázeňský hotel na náměstí
• Kostel Všech svatých je barokní kostel z roku 1689, hlavní oltářní obraz je od akademického malíře A. Muhla, obraz madony od Václava Březiny
• Fričovo muzeum postavil v letech 1904–1905 přírodovědec Antonín Frič. V 80. letech 20. století budova silně chátrala a byla na poslední chvíli zachráněna před demolicí.
• Rodný domek K. V. Raise
• Lázeňský areál
• Bažantnice – lázeňský park s hudebním pavilonkem, přírodní památka Bělohradská bažantnice
• Pardoubek – rybník, jehož název byl odvozen od pár doubků, které byly vysazeny na hrázi. Původním majitelem byla Anna z Asseburgu, později hrabě Merweld, který po první světové válce zde zřídil plovárnu, kabinky a zajistil stálou službu plavčíka. V době socialistické vlády Československa byl zřízen betonový okraj, provedena parková úprava, ale nebyly prováděny údržbové práce, proto koupaliště a blízké okolí velice zchátralo a v současné době je rybník využíván jen k rybářským účelům
• Byšičky, osamocený kostelík se hřbitovem (pozůstatek zaniklé středověké vesnice) a Křížovou cestou, stejnojmenná přírodní památka, lesy a mokřadní louky východně od města
• Kamenná hůra – přírodní rezervace, bukový porost na minerálně chudém podkladě
• Hřídelecká hůra – přírodní památka, geologická lokalita, bývalý lom v čedičové kupě
• Údolí Javorky – přírodní památka, slatinné louky podél potoka
• Erbenův dub, památný strom
• Vojtíškova tiskárna, městský objekt, který připomíná událostí druhé světové války
• Meteorologický sloup na náměstí K. V. Raise z roku 1907

Rodáci

• Antonín Pacák (1835–1898), politik
• Václav Munzar (1837–1890), podnikatel, starosta města, poslanec Českého zemského sněmu
• Bedřich Pacák (1846–1914), právník a politik
• Antonín Mühl (1856–1905), malíř
• Karel Václav Rais (1859–1926), spisovatel
• Antonín Rais (1861–1920), učitel
• Václav Březina (1862–1906), malíř
• Jindřich Rais (1863–1916), učitel
• Karel Moor (1873–1945), skladatel, dirigent a sbormistr
• Miloslav Fassati (1887–1962), československý legionář, generál, president lehkoatletické unie, nositel řádu Francouzské čestné legie (syn bělohradského učitele Ludvíka Fassati, oceněného později italským králem Viktorem Emanuelem III. čestným titulem „cavaliere“ za vedení vlašského sirotčince v Praze na Malé Straně)
• Jaroslav Stuchlík (1890–1967), český psychiatr, psychoanalytik, psycholog a sociolog
• Emil Buchar (1901–1979), astronom
• Karel Dlabola (1902–1998), malíř a grafik