Chyjice

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324, kdy se zmiňuje sídlo vladyků, švagrů Hanuše a Žibřida (či Žibřicha). Původní tvrz stávala na vyvýšeném místě nad řekou, pravděpodobně v blízkosti dnešního kostela sv. Šimona a Judy. V roce 1369 je obec doložena v majetku Oldřicha ze Semína. Počátkem 15. století ji vlastnil Markvart, zvaný Chyjíček, po němž nese jméno, pak jeho vdova Kateřina a v roce 1460 Jan Kapřík z Lesovic. Roku 1564 přestaly být Chyjice samostatným statkem a staly se součástí statku střevačského. Spolu s ním byly roku 1584 začleněny do Velíšského panství, které roku 1606 získal Jindřich Matyáš z Thurnu a po něm roku 1622 Albrecht z Valdštejna. Schlikové, na něž přešlo vlastnické právo nad panstvím roku 1635, spravovali Chyjice až do zrušení vrchnostenské správy roku 1848 a stopy jejich péče jsou v celé oblasti patrné dodnes. Již roku 1850, v souvislosti s tehdejší správní reformou, nabyly Chyjice statut samostatné obce.

Právě od poloviny 19. století až do druhé světové války zažily Chyjice největší rozmach co do počtu obyvatel, domů i společensko-kulturních aktivit.

Škola

Škola byla v Chyjicích založena v roce 1787 pro 72 dětí ze tří obcí: Chyjic, sousedních Dolan a Kostelce. Před vybudováním školní budovy sídlila provizorně postupně ve dvou chalupách. Výstavbu školní budovy financoval z velké části hrabě František Schlik, škola byla slavnostně vysvěcena 30. září roku 1825. Pro slavnost byla vybudována tribuna a zúčastnily se jí všechny nejvýznamnější osobnosti Chyjic i širokého okolí, včetně církevních institucí (35 plných kočárů!). Tehdejší "Filiální školu Chyjickou ve farní osadě Velišské na panství Jičínoveském" v jednotřídce navštěvovalo až 100 dětí.

V roce 1881 byla v Chyjicích zřízena dvojtřídka, školu tehdy navštěvovalo 113 dětí. V roce 1889 byla škola zvýšena o jedno patro, 140 dětí se učilo ve dvou třídách v patře, v přízemí byly vybudovány byty pro učitele.

V současné době škola v Chyjicích není, v původní budově, která byla následně zcela přestavěna, je výrobní podnik Loreta, lisovna plastů. Nejbližší školy jsou ve Veliši, Jičíněvsi či Jičíně.

==== Společenský život v 19. a 20. století.

V Chyjicích byly v minulosti provozovány četné živnosti: motorový mlýn Josef Havíř, motorový mlýn Kateřina Hlavatá (oba mlýny se dochovaly do dnešních dnů, přestože oba ve velmi špatném stavu), motorová pila Antonín Vavrouš, hostince Jan Havlíček, Josef Hubálovský a Karel Kořínek, truhláři J. Fejfar, V. Sumr, F. Rambousek, kováři J. Cibulka, F. Kučera, obuvníci J. Kučera mladší, F. Hartman mladší, F. Bryksí, řezník L. Duřt.

Jména starostů na přelomu 19. a 20. století: Jan Havlíček, Josef Hubálovský, Josef Táborský, Jan Fejfar.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Šimona a Judy

Nad obcí severním směrem stojí na vyvýšenině barokní kostel svatého Šimona a Judy s místním hřbitovem. Kostel je dominantou obce a je viditelný z dalekého okolí. Kostel je nejvýznamnější památkou Chyjic. Nahradil původně gotický farní kostel, který byl připomínaný již v roce 1369 (podle jiných pramenů v roce 1384). Autorem barokní přestavby z let 1698–1700 byl stavitel ve službách Františka Josefa Schlika, Filip Spannbrucker, autor mnoha významných staveb na Schlikovském panství (například zámek Jičíněves, kostel svatého Jakuba Většího v Kopidlně, zámek a sýpka Vokšice). Původní kostel v obci byl dřevěný a stál zřejmě o něco níže směrem k řece, kde byly nalezeny ještě na začátku 20. století pozůstatky původního hřbitova.. V západním průčelí stojí poměrně nízká hranolová věž, původní dva velké zvony byly v roce 1916 zabaveny k válečným účelům. Hlavní průčelí je členěno čtyřmi pilastry, mezi středními pilastry je pravoúhlý kamenný portál s ostěním s uchy, nad nímž se nachází kladí s vtesaným datem 1699: (“ANNO MDCLXXXXIX”). Průčelí vybíhá po obou stranách věže v atiku, opřenou volutami o věž a ozdobenou na vnějších koncích nízkými obelisky. Boční průčelí a presbyterium jsou členěny lizénovým rámováním. Kruchta v západní části připomíná tribunu a je otevřena do lodi středním velkým obloukem a dvěma bočními. Vnitřní zařízení je novorenesanční z druhé poloviny 19. století. Varhany postavil v roce 1892 Josef Kobrle, významný dobový varhanář z Lomnice nad Popelkou. Kostel má sedlovou střechu s valbou z pálené krytiny bobrovky. Plášť kostela je ve žluto okrové barvě, pilastry a drobné architektonické prvky vystupují v barvě bílé.

Kostel stojí uprostřed hřbitova, který je ohraničen poměrně mohutnou kamennou omítanou zdí. Stojí nad obcí jako dominanta umístěná na návrší v nadmořské výšce 299 metrů, která je viditelná ze širokého okolí. Vzhledem k tomu, že se původní kostel nacházel nedaleko směrem k říčce, je zřejmé, že umístění na tomto vyvýšeném místě bylo součástí vědomého dotváření krajiny šlikovského panství na Jičínsku.

Boží muka u kostela

Dle letopočtu vyrytého na kameni pocházejí z roku 1719. V roce 1994 byla zrestaurována.

Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého

Pochází z roku 1765. Nachází se v centrální části obce nedaleko od školy. V roce 2004 byla památka zrestaurována a její okolí bylo vhodně upraveno.

Kristus nesoucí kříž

Pískovcová skulptura z roku 1772 byla obnovena v roce 1998 a v roce 2016 za přispění Královéhradeckého kraje. Okolí bylo vhodně upraveno zelení a lavičkou a byly zde vysazeny dvě mladé lípy.

Pomník padlým

Věnován místním obětem první světové války. Jeho autorem je sochař Stuchlík z Jičína a nese 16 jmen padlých chyjických občanů. Byl odhalen 22. července 1928 místním Sokolem za účasti pozůstalých, legionářů, Obce sokolské i Sboru dobrovolných hasičů.